« srpen 2016 | Main | říjen 2016 »

7 posts from září 2016

29/09/2016

Služební auto představuje žádaný benefit

Používání služebního auta k soukromým účelům je výsadou stále větší skupiny zaměstnanců. Dvanáct procent společností poskytuje zaměstnancům místo služebního vozidla finanční příspěvek. To jsou jen některé závěry studie PayWell, ve které zkoumáme mimo jiné trendy ve firemních benefitech.

Služební auto má k dispozici alespoň některý ze zaměstnanců v devíti z deseti českých firem. Může jít o automobil určený k výkonu práce, nebo o tzv. statusové vozidlo. Ta dostávají především manažeři, kterým jsou tyto automobily přidělovány na základě jejich postavení a z titulu funkce, kterou v konkrétní organizaci zastávají. Naopak auta určená primárně k výkonu práce mají například obchodníci. U vrcholových manažerů je automobil poskytován z titulu funkce v 83 procentech firem. Zmíněný obchodník má nárok na statusové vozidlo jen v pěti procentech případů, mnohem pravděpodobněji auto ale dostane proto, že ho potřebuje ke své práci.

Co vše může být součástí výbavy automobilů?

Velká část zaměstnavatelů poskytuje svým zaměstnancům služební automobil k soukromým účelům. Co firma, to ale odlišný přístup k možnosti výběru a výbavy jednotlivých vozů. Většina zaměstnanců dostane na výběr z předdefinovaných variant vozidel. Výrazně méně z nich potom má zcela volnou ruku.

Libovolný výběr bývá zpravidla omezený cenou. Nicméně mezi vrcholovými manažery se najdou šťastlivci, kteří mají skutečně neomezenou možnost výběru. Ve firemních flotilách se pak mohou objevit i kabriolety nebo terénní či sportovní automobily. Podobně je to s výbavou automobilů. Některé prvky výbavy slouží k čistě praktickým účelům a usnadňují život zaměstnancům i firmám. Mezi takové patří například GPS navigace, která slouží nejen k tomu, aby se zaměstnanec na cestě neztratil, ale bývá propojena i s elektronickou knihou jízd nebo dalšími interními systémy. GPS instaluje do všech svých služebních aut více než pětina firem.

Operativní leasing převládá

Nejčastější formou financování vozových parků je operativní leasing. Využívají ho téměř dvě třetiny firem. Následují přímý nákup a finanční leasing. Operativní leasing je nejvíce využíván v sektoru rychloobrátkového zboží. Naopak nejméně ho využívají společnosti z oblasti IT a telekomunikací, kde stále ještě převládá přímý nákup.

Kritériem pro obměnu služebního automobilu bývá nejčastěji kombinace stáří vozu a najetých kilometrů. V průměru dochází k výměně každé čtyři roky, ale může to být už i po půl roce. Co do nájezdu vozidla pak k jeho výměně dochází nejčastěji po 150 tisících kilometrech.

Při soukromých jízdách nezapomínejte na daně

Nedostatek lidí na trhu práce způsobil, že služební automobil poskytuje bezplatně k soukromým účelům stále více firem i pracovníkům na pozicích, u kterých to dříve nebylo zvykem. Zaměstnanci však nesmí zapomínat na to, že takový benefit má přímý vliv na jejich celkový příjem, a promítá se jim tak každý měsíc do vyplacené mzdy. Za nepeněžní příjem zaměstnance se totiž považuje částka ve výši jednoho procenta ze vstupní ceny vozidla za každý kalendářní měsíc, kdy má vozidlo k dispozici. Nezáleží přitom na tom, zda v daném měsíci auto skutečně k soukromým účelům použije, nebo jestli ho využívá jen poměrnou část měsíce.

Nárok na bezúplatné používání automobilu k soukromým účelům se tak zaměstnanci každý měsíc odrazí ve mzdě zvýšením daně z příjmů a odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Obdobné je to i s případnou úhradou pohonných hmot zaměstnavatelem, které pracovník spotřebuje pro soukromé účely. Proto zhruba desetina firem svým zaměstnancům "náklady" spojené s používáním služebního vozu k soukromým účelům kompenzuje.

Na co myslet při uzavírání fleetových smluv na koupi vozů

Na to jsme se zeptali naší kolegyně vedoucí advokátky PwC Legal Zuzany Wohlmuth.

Fleetové smlouvy jsou z právního pohledu obvykle kupní smlouvy, často rámcové, jejichž předmětem je koupě většího počtu osobních, užitkových nebo nákladních vozidel. Jsou uzavírané nejčastěji mezi automobilkou či prodejcem a zákazníkem. Typicky se ve fleetových smlouvách řeší především tyto oblasti:

  1. Cena - její výše bývá pro fleetového zákazníka obvykle příznivě ovlivněna množstevní slevou. Čím více vozidel objednáváte, o to zajímavější může na závěr množstevní sleva být. Jestliže se plánuje zpětný odkup vozidel, strany se domluví na zůstatkové ceně, například po roce, po dvou, třech či čtyřech.
  2. Doba dodání vozidel - smlouva by měla stanovit místo a způsob převzetí vozidel zákazníkem. Při ujednaném zpětném odkupu také dobu, kdy k němu má dojít, místo a způsob převzetí vozidel prodávajícím zpátky. Nezapomínejte na způsob účtování kilometrů ujetých nad rámec smlouvy či formu řešení případných poškození vozidla.
  3. Výbava vozidel - smlouva by měla specifikovat výbavu vozidel, alespoň například uvést, že je základní, zpravidla se ale v ujednání bude odkazovat na příplatky v případě výbavy navíc. Zvažte, zda vámi požadovaný prvek výbavy u některé automobilky nepořídíte výhodněji v rámci balíčku nebo vyššího stupně výbavy.
  4. Obchodní podmínky prodávajícího - jsou obvykle součástí smlouvy stejně jako záruční podmínky. Různé automobilky poskytují různě dlouhou záruku, často je možnost přikoupení prodloužené záruky.
  5. Financování - často se objeví již v rámcové kupní smlouvě odkaz na to, že budou vozidla financovaná leasingovou společností, pro kterou budou obvykle platit stejné podmínky koupě, jako je cena a podobně. Zvažte, jaké financování se s přihlédnutím k době užívání, ujetým kilometrům, zůstatkové ceně a dalším podmínkám jeví jako celkově nejvýhodnější. Jestli je to úvěr, nebo spíše leasing, zejména operativní. A samozřejmě, kterou leasingovou společnost vybrat.

Článek byl publikován v Hospodářských novinách.

Martin a Zuzana

26/09/2016

Šéf v Londýně, vývojáři v Moskvě a obchodníci v Praze – jak uřídit tým?

Součástí našeho každodenního života jsou rozličné technologie, které nám usnadňují práci a v mnohém ovlivňují naše pracovní prostředí. Mají vliv na způsob, jakým pracujeme, naši komunikaci a také udávají směr řízení firmy. A to napříč kontinenty a různými časovými pásmy. 

Díky moderním technologiím máme dnes možnost pracovat na dálku z míst, která nám v dané situaci vyhovují, můžeme vytvářet virtuální týmy bez nutnosti nákladně přemisťovat pracovníky z místa na místo nebo je nutit k zdlouhavému dojíždění, samozřejmě pokud to povaha jejich práce umožňuje. Tento nový způsob práce, který byl ještě před dvaceti lety téměř nepředstavitelný, přináší i nové nároky na dovednosti všech pracovníků, včetně manažerů a jejich stylu řízení.

Sdílení informací na dálku a on-line 

Jeden z nedávných průzkumů PwC ukázal, že dvě třetiny českých firem dovolí svým zaměstnancům pracovat z místa, které si sami zvolí, pokud to povaha jejich práce umožňuje. Ty společnosti, které práci na dálku umožňují, již běžně nabízejí svým pracovníkům sdílený přístup do systémů, využití mobilní či cloudové technologie nebo možnost účastnit se pracovních i týmových schůzek prostřednictvím telekonference nebo videokonference. To dnes již nikoho nepřekvapí, zrovna tak jako možnost využívat Instant Messenger nebo LAN messenger či jiné firemní sociální sítě dostupné výlučně pro zaměstnance dané firmy. V takovém prostředí mohou zaměstnanci sdílet informace a předávat si zkušenosti v reálném čase dokonce rychleji než přes e-mail, manažeři mohou sledovat, zda jejich tým je on-line a případně jej takto kontrolovat.

Zkušenosti našich klientů i nás v PwC však ukazují, že během práce například z domova se lidé rozhodně neflákají, mají-li zadané konkrétní úkoly s jasným termínem dodání, a přistupují k nim velmi zodpovědně.

Na co si dát při řízení virtuálních týmů pozor 

Takový způsob práce "na dálku" má své výhody i nevýhody a lze jej vnímat i jako možný benefit pro zaměstnance. Při práci na dálku a řízení vzdálených týmů je však třeba si některé věci pohlídat.

Kromě toho, že potřebujeme mít kvalitní a rychlé připojení k internetu, výkonný počítač nebo tablet, bezpečné vzdálené připojení k firemním systémům a pravidla pro bezpečnou práci s daty, potřebujeme mít správné lidi, kterým tento způsob práce bude vyhovovat. Je zároveň důležité, aby tito lidé měli potřebné dovednosti, alespoň středně pokročilou znalost práce s počítačem, což je základní minimum, a nutné předpoklady pracovat samostatně. To znamená, že budou mít sebedisciplínu a motivaci, nenechají se snadno rozptylovat, budou zodpovědní a dokážou dodržovat domluvené termíny. Pracují rychle, umí plánovat dopředu, efektivně si organizují čas a hlavně umí samostatně pracovat bez potřeby být neustále obklopeni kolegy.

Manažerský manuál předávání know-how 

Zvýšené nároky jsou kladeny i na manažery. Novou dovedností manažera je vypořádat se s nastavením komunikace v takovém týmu, která je klíčová pro jeho úspěšné fungování, a se zavedením pravidel spolupráce nebo jednoduchého "manuálu" práce na dálku. Takový manuál může obsahovat pravidla, kdy se tým bude setkávat, kdy budou jednotliví členové týmu dostupní on-line pro případ konzultace, jak si budou předávat informace o projektu a jak budou předávat hotovou práci a přeposílat dokumenty.

Dokumenty jsou mnohdy důvěrné, a proto firmy využívají systém DMS pro sledování změn a verzí. Sdílení informací a předávání know-how funguje dobře formou webinářů, kdy se pro celý tým nasdílí stejný materiál a každý sleduje prezentaci z místa, které je pro něj příjemné, a v reálném čase se doptá na věci, které ho zajímají, stejně tak, jako by byl v kanceláři v zasedačce.

Virtuální znalostní centra 

V PwC ke sdílení know-how máme například systém kombinující sociální síť a sdílený virtuální prostor, kde lze dohledat různé metodické postupy potřebné pro práci nebo zprávy o realizovaných projektech a potřebné kontakty. Osvědčilo se zřizovat virtuální "znalostní centra", kam se soustředí veškeré informace o dané problematice a zaměstnanci mají možnost si tam potřebné informace dohledat, ale i je tam sami přidat.

Manažer musí také správně nastavit konkrétní a jasně měřitelné cíle a dokázat motivovat "na dálku". K motivaci patří i jasný systém hodnocení a odměňování. Odměna zpravidla bývá nastavena za výsledek, resp. splnění úkolu. Pokud se však jedná o činnost, kterou nelze změřit, pak je vhodné zvolit paušál, případně zavést pracovní výkazy a nastavit hodinovou sazbu.
Z vlastní zkušenosti v PwC víme, že při řízení týmů na dálku se občas mohou přihodit neočekávané situace, se kterými je třeba se rychle vypořádat. Může dojít k selhání techniky, výpadku internetu, výpadku proudu, poškození hardwaru či softwaru, a proto je třeba mít připravený záložní plán. Nejhorší situací je však ztráta dat, třeba v případě odcizení notebooku nebo tabletu.

Jak udržet na dálku motivaci lidí

Technologické zádrhele se ale řeší lépe a zpravidla rychleji než ty lidské. V týmu, který pracuje na dálku například proto, že každý z jeho členů je fyzicky v jiné zemi, nebo celý tým je v Čechách, ale šéfa má v Anglii, může u některých jednotlivců dojít k demotivaci v důsledku chybějícího fyzického kontaktu s ostatními kolegy. Takovou situaci je potřeba okamžitě podchytit a začít ji řešit.
Je-li to možné, doporučuji začlenit dotyčného pracovníka do jiného týmu nebo jiného projektu. Ideální však je takovým situacím předcházet. A jak to lze udělat? Manažer musí proaktivně "komunikovat" a naslouchat a na to musí být v pravidelném kontaktu se svým virtuálním týmem a znát potřeby každého jeho člena, např. jednou týdně si s každým jednotlivě zavolá na 5 až 10 minut.
Někdy se u jednotlivců vyskytne neochota se přizpůsobit řízení a motivaci vzdáleného týmu, nedůvěra, neochota sdílet informace s novými kolegy. Začlenění nových kolegů do virtuálního týmu předchází tzv. onboardingový program a adaptace, kdy se noví kolegové seznamují se způsobem práce a prostředím. Ale ani členové virtuálních týmů nepracují nepřetržitě z domova.

Zajistit flexibilní pracoviště 

Novým trendem přístupu k práci, řízení týmu a ukázkou vyspělosti firmy je pracovní prostředí založené výhradně na výsledcích tzv. ROWE (Results-Only Work Environment – viz: mindtools.com). Do jisté míry jde o práci na dálku, ale ne výhradně, jde o komplexní přístup k vedení týmu, nastavení autonomie či možnost pracovat podle vlastního nastavení či biorytmu. Někdo rád pracuje brzy ráno, někdo raději začíná až kolem oběda, ale nevadí mu pracovat dlouho do večera.

Zaměstnanci mohou pracovat, kdy chtějí, odkud chtějí a způsobem, který jim vyhovuje, a jsou pak efektivnější. Důležité jsou jejich výsledky, za které jsou hodnoceni. Jednou z výhod takového přístupu je větší soustředění na práci a dokončení daného úkolu či projektu bez vyrušování, které může být zvláště v otevřených prostorách kanceláří značné. V takovém nastavení jsou pak lidé daleko efektivnější, motivovanější a loajálnější k firmě, když mohou čas mezi jednotlivými pracovními úkoly využít jinak – třeba procházkou, cvičením nebo vyzvednutím potomka ze školy a pak se k práci opět vrátit. Samozřejmě tento přístup nelze zavádět do výroby nebo několikasměnných provozů, které obsluhují výrobní linky.

Mnoha lidem, zejména nejmladší generaci, dnes vyhovuje být hodnocen za výsledek, nikoliv za hodiny jen tak odsezené v kanceláři, které mohou být mnohdy velmi neproduktivní.
Proč jim tedy nenabídnout takový benefit, který za pár let určitě bude samozřejmostí? 

Článek byl publikován v časopise Moderní řízení.

Andrea Linhartová Palánová

19/09/2016

Novela zákona o spotřebitelském úvěru přináší nové požadavky na jejich poskytovatele

Zákon o spotřebitelském úvěru, který nabude účinnosti 1. prosince 2016, přináší jednotný právní rámec jak pro poskytovatele a zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů, tak pro spotřebitele. Rovněž stanovuje nové požadavky na výkon činnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kteří budou moci nadále podnikat v oboru pouze na základě oprávnění, které obdrží od České národní banky.

Stávající poskytovatelé musí podat žádost o povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru elektronicky do 1. března 2017.

Daniel Pikal

Tlak na transparentnost vlastnictví sílí

Prevence a potírání daňových úniků se stává prioritou pro celou řadu států, což se přímo promítá do nových směrnic a předpisů přijatých na mezinárodní (OECD, EU) i národní úrovni.

Jedná se zejména o:

  • evidenci skutečných majitelů firem,
  • automatickou výměnu informací o finančních účtech,
  • prokazování původu majetku.

První dvě změny zajistí správcům daně především více informací o fyzických osobách stojících v pozadí právnických osob a o zůstatcích na vybraných finančních účtech, včetně těch zahraničních. Třetí novela poskytne správcům daně přímé nástroje k doměření daně, pokud hodnota majetku poplatníka nebude odpovídat deklarovaným příjmům.

Zuzana Hájková, Radek Buršík

18/09/2016

Novela zákona o DPH přináší zmírnění sankcí za nepodání kontrolního hlášení

Novela zákona o DPH stanovuje, že finanční úřady budou automaticky promíjet sankce ve výši tisíc korun za každé první pozdě podané kontrolní hlášení v daném kalendářním roce. Ostatní pokuty ve výši deset tisíc až padesát tisíc korun bude možné prominout úplně nebo částečně, a to na základě žádosti, kterou posoudí finanční úřad podle konkrétní situace.

Společnosti se sídlem mimo Českou republiku neregistrované k DPH v České republice, které dodají zboží s místem plnění v tuzemsku českému plátci DPH, budou uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti a nově jim rovněž nevznikne povinnost registrovat se k DPH. Kupující (plátce DPH) je povinen přiznat a odvést DPH z tohoto přijatého plnění. V přechodném období šesti měsíců mohou zahraniční osoby, které jsou již plátci v České republice, požádat o zrušení registrace, pokud splní zákonné podmínky.

Zahraničním osobám registrovaným k DPH v České republice bude změněna místní příslušnost z Finančního úřadu pro hl. město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Toto ustanovení nabývá účinnosti 1. září 2016. Po tomto datu budou zahraniční osoby žádat o registraci k DPH právě na Finančním úřadě pro Moravskoslezský kraj. Již registrované zahraniční společnosti budou během 12 měsíců automaticky přeregistrovány a o této skutečnosti budou vyrozuměny finančním úřadem. Do té doby zůstává místní příslušnost na Finančním úřadě pro hl. město Prahu zachována.

Dále došlo k novelizaci ustanovení ve vazbě na celní kodex EU, a to především s ohledem na klasifikace celních režimů. Nově je daňovým dokladem při vývozu faktura, nikoliv vývozní doprovodný doklad.

Možné daňové změny pro fyzické osoby v příštím roce

Rodiny s více dětmi by si měly od příštího roku polepšit. Opět se totiž zvýší sleva na dani těm rodinám, které mají alespoň dvě děti. Tato sleva se pravidelně zvyšuje od roku 2015 a pro rok 2017 by na druhé dítě mohla činit 19 404 Kč a na třetí a každé další dítě 24 204 Kč ročně. Výše slevy na první dítě zůstane 13 404 Kč ročně.

Zpřísní se však podmínky pro výplatu daňového bonusu na dítě. K výplatě dochází, jestliže daňová povinnost je nižší než výše daňového zvýhodnění. Nárok na bonus má poplatník, jehož roční příjmy jsou ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy. Nově by se do těchto příjmů neměl započítávat příjem z nájmu a z kapitálového majetku.

Další diskutovanou změnou je zvýšení odčitatelné položky za darování krve. Každý odběr je nyní pro daňové účely oceněn jako dar ve výši 2000 Kč. Tato částka by se příští rok mohla zvýšit na 3000 Kč.

O úpravě se uvažuje i v oblasti daňových paušálů. Výměnou za návrat daňových slev na děti a manželku pro poplatníky, kteří uplatňují výdaje paušálem, tj. zejména podnikatele a osoby žijící z příjmu z pronájmu nemovitostí, by mohlo dojít ke zpřísnění využívání paušálů. Nový strop pro uplatnění paušálů by měl klesnout ze současných dvou milionů korun ročně na jeden milion.

EU přijala směrnici proti daňovým únikům

V červnu letošního roku byla schválena směrnice Rady EU (Anti-Tax Avoidance Directive) zavádějící opatření, která by měla vést k omezení agresivního daňového plánování.

Směrnice se dotýká například úroků z úvěrových finančních nástrojů, které bude možné odečíst od základu daně pouze do výše 30 % EBITDA, a to bez ohledu na to, z jakého úvěrového finančního nástroje tyto úroky plynou a zda je věřitelem spojená či nespojená osoba.

Příjmy zahraniční společnosti, která splní definici zahraniční ovládané entity, budou podléhat zdanění ve členském státě, kde je ovládající společnost daňovým rezidentem. Zahraniční ovládanou entitou přitom bude jakákoliv společnost, u níž:

  • je rozdíl mezi daní zaplacenou ve státě daňové rezidence a daní, která by byla hypoteticky zaplacena ve státě daňové rezidence ovládající osoby, vyšší než skutečně zaplacená daň zahraniční ovládanou entitou
  • podíl ovládající společnosti na zahraniční ovládané entitě je vyšší než 50 % kapitálu či hlasovacích práv, nebo má ovládající společnost nárok na více než
    50 % ze zisku zahraniční ovládané entity

V případě přesunutí aktiv do zahraničí, například při přeshraničním přemístění sídla či ukončení činnosti stálé provozovny, bude společnost podléhat zdanění ve státě, kde dochází k zániku činnosti. Základem daně bude tržní cena přesouvaného majetku do zahraničí.

Opatření se dotýká i transakcí vedoucích k příjmu osvobozenému od daně na straně příjemce a zároveň představujících daňově uznatelný náklad na straně plátce příjmu. Transakce vedoucí k dvojímu uplatnění týchž nákladů v různých členských státech budou vždy uznány pouze v jednom z nich.

Nákladové transakce, které nejsou skutečné, nebude možné zahrnout do základu daně, přestože by zahrnutí úroku bylo členským státem výslovně umožněno.

Členské státy musí výše uvedená pravidla přenést do svých domácích právních předpisů s účinností
od 1. ledna 2019. Výjimkou jsou zdanění přesouvaných aktiv do zahraničí, které budou uplatňovány s účinností od 1. ledna 2020.

Detaily implementace jednotlivých opatření v České republice v současné době konzultujeme s ministerstvem financí.

V případě jakýchkoliv dotazů, prosím, kontaktujte Zenona Folwarczného nebo Jana Hájka.