« prosinec 2016 | Main | únor 2017 »

6 posts from leden 2017

26/01/2017

Šéfové českých firem věří v růst, sázejí na inovace a technologie, zároveň však šetří

Praha, 26. ledna 2017 – Generální ředitelé českých firem očekávají další úspěšný rok. Celkem 82 % z nich věří, že jim letos porostou tržby. Jak ukázal již osmý ročník Českého průzkumu názorů generálních ředitelů, který mezi 114 šéfy významných firem působících na českém trhu provedla poradenská společnost PwC ČR, největší růstovou příležitostí v letošním roce budou inovace. Největší hrozbu naopak představuje nedostatek lidí a přílišná regulace.

 

Největší růstové příležitosti pro letošní rok vidí čeští generální ředitelé ve vývoji nového výrobku či služby (27 %). Uvědomují si, že musí držet krok s nejnovějšími trendy, a proto ani rychlost technologických změn nevnímají jako hrozbu pro svůj byznys. Více než polovina dotázaných se těchto změn vůbec nebojí. Hlavním tématem ve firmách jsou dnes digitální technologie. Již 30 % českých firem má alespoň polovinu zákazníků z on-line světa. Při výrobě či poskytování služeb používá digitální technologie také již 30 % českých firem a pro dalších téměř 40 % je jejich zavedení v současné době priorita.

„Výsledky však zároveň ukazují, že třetina generálních ředitelů není ochotna přijmou digitalizaci ani na místech, kde již dnes existují dostupná řešení. To potvrzuje, že konkurence na trhu a stále relativně levná pracovní síla nenutí české firmy k radikálnější digitální optimalizaci.“ 

JIří Moser, řídící partner PwC ČR
Jiří Moser
řídící partner PwC ČR

 

Dobré časy s opatrností Další strategické příležitosti vidí lídři českých firem v růstu na domácím, tedy českém trhu (26 %) a stávajícím zahraničním trhu (19 %). Až s velkým odstupem je zahraniční expanze (11 %). Čeští ředitelé mají jen mírné obavy z vývoje ekonomiky, třetina se dokonce nebojí vůbec. Přesto jsou opatrní. Významnější úsporná opatření provedlo loni 71 % firem a i letos se na ně chystá 60 % podniků.

„Generální ředitelé si uvědomují, že růst nemusí trvat věčně a v nejistém vývoji globální ekonomiky nechtějí nic ponechat náhodě. Téměř 60 % dotázaných proto využívá současné příznivé ekonomické prostředí k investicím do změn, které jim umožní pružněji reagovat na případné výkyvy trhu. Dalších 15 % si vytváří finanční polštář,“ říká Jiří Moser. České firmy mají nyní dostatek hotovosti. Jejich šéfové se nebojí inflace, ani nedostatku zdrojů pro financování růstu. Devět z deseti dotázaných hodlá použít pro financování růstu vlastní zdroje. Půjčit v bance si hodlá 30 % dotázaných a 10 % si chce sáhnout na veřejné zdroje či fondy EU.

„Rok 2016 byl rekordní z pohledu fúzí a akvizic a podobný trend čekáme i letos. Jedním z impulsů je i dostatek relativně levných zdrojů financování. Setkáváme se tam se situací, kdy firma naopak řeší, kam volné prostředky umístit. Fúze či akvizice je jednou z možností, která může navíc pomoci i k expanzi podniku, získání nových technologií, ale třeba i lidí,“ vysvětluje Jiří Moser.

Právě nedostatek lidí s potřebnými znalostmi a dovednostmi označili čeští generální ředitelé za největší hrozbu v letošním roce, která může ohrozit jejich podnikání. Velmi se jí obává celkem 60 % dotázaných a dalších 35 % jí označilo alespoň za mírnou hrozbu.

„Nedostatek lidí již reálně podvazuje růstové možnosti řady firem. Sehnat kvalitního či vůbec nějakého zaměstnance může být těžší, než získat zákazníka,“ dodává Jiří Moser.

 

Pavel Heřmanský
manažer, Public Relations

16/01/2017

European Commission introduced draft of the common reverse charge

The Commission has today presented a long-awaited proposal for the common reverse charge. The proposal allows the individual EU Member States to ask for the Commission's approval to implement the common reverse charge in case of supplies over EUR 10,000 provided the following conditions are met in the respective country: a) VAT GAP is according to the latest EU study at least the EU median + 5 percentage points, b) carousel frauds constitute at least 25% of the total VAT frauds and c) the country proves that it cannot effectively fight against the VAT frauds using any conventional measures. The Czech minister of finance welcomes the draft, but he stated that its parameters are so restrictive that it may lead to destabilisation of the business environment in the Czech Republic.

Martin Diviš
Partner, Tax and Legal Services

Evropská komise schválila návrh na obecný reverse charge

Dnes byl představen dlouho očekávaný koncept režimu plošného reverse charge v EU. Podle návrhu může členský stát požádat Evropskou komisi o schválení zavedení tohoto mechanismu u plnění nad 10.000 EUR, pokud splňuje následující podmínky: a) VAT GAP dané země je podle poslední studie EU nejméně medián EU + 5 procentních bodů, b) karuselové podvody tvoří alespoň 25% celkových podvodů na DPH a c) daná země prokáže, že nemůže efektivně bojovat proti DPH únikům žádnými konvenčními opatřeními. Komise následně žádost přezkoumá a rozhodne o vydání povolení. Český ministr financí tento návrh vítá, nicméně konstatoval, že parametry návrhu jsou příliš omezující a mohly by vést k destabilizaci podnikatelského prostředí v Česku.

Martin Diviš
Tax and Legal Services

Sněmovna přehlasovala prezidenta a schválila nižší sazbu DPH na noviny a časopisy

Sněmovna dnes prosadila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která od letošního roku přeřazuje noviny a časopisy do desetiprocentní sazby DPH. Došlo tak k přehlasování veta prezidenta, který neshledal důvod pro snižování sazby DPH u těchto komodit. Změna zákona nabude účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR.

Martin Diviš

Partner, Daňové a právní služby

10/01/2017

Petr Ložek vede Consulting PwC ČR

Praha, 10. ledna 2017 – Petr Ložek je novým vedoucím partnerem oddělení Consultingu poradenské společnosti PwC Česká republika. Oddělení Consultingu pokrývá strategické, obchodní a technologické poradenství a spolupracuje s nejvýznamnějšími klienty v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, výroby, automobilového průmyslu, energetiky a státní správy.

 

„V oblasti technologického poradenství našim klientům pomáháme navrhovat a realizovat změny s výrazným dopadem do IT. Konkrétně klientům pomáháme s návrhy a realizací multikanálových řešení, CRM systémů, automatizací, robotizací a digitalizací procesů a reportingových řešení. Našim klientům rovněž pomáháme efektivně ověřit nové myšlenky prostřednictvím jejich prototypování a pilotování. Na rozdíl od čistě technologických dodavatelů jsme schopni technologické dovednosti schopni spojit i s hlubokými znalostmi jednotlivých odvětví, obchodní perspektivy a regulatoriky, znalostmi datové analýzy a případně i právními a daňovými aspekty a poskytnout tak kompletní dodávku,“ uvedl Petr Ložek podstatu práce jeho týmu.

Petr Ložek - foto
Petr Ložek
partner v oddělení Consulting společnosti PwC ČR 

 

Petr Ložek (44) má téměř dvacet let zkušeností s transformačními projekty v regionu střední a východní Evropy. Před příchodem do PwC působil ve společnosti Accenture. Petr Ložek vystudoval Institut Ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze. Je ženatý a má 2 děti. Volný čas tráví nejraději s rodinou, při golfu či běháním.

 

Pavel Heřmanský
manažer, Public Relations

05/01/2017

Připraveni na Brexit

Olga CilečkováRudolf Bureš

Velká Británie patří mezi čtyři největší obchodní partnery Česka podle hodnoty našeho vývozu. Podíváme-li se na významné české firmy, může až pětina z nich být přímo ovlivněna dopady brexitu. Lze očekávat, že zhruba třetina českých podniků bude hledat alternativní trhy, aby minimalizovala dopady brexitu na své podnikání. Možná ještě dříve by však měly myslet na to, že než si politici domluví „rozchod“ Británie s EU, bude související nejistota doprovázena možná také velmi výraznými výkyvy měnových trhů, což pocítí i firmy, které s Británií neobchodují a kurz libry je nezajímá, kurz eura už však ano.

Analytici z poradenské společnosti PwC sestavili možné scénáře budoucího vztahu Velké Británie s EU, přičemž se inspirovali existujícími modely spolupráce různých zemí s EU. Vznikl tak např. norský model, švýcarský model nebo v případě totálního selhání dohod režim, jaký má EU s asijskými či americkými zeměmi. Ten by měl mimo jiné významný dopad na automobilový průmysl v podobě cla na do Británie dovážené, resp. pro nás z Česka vyvážené automobily.

Takto konkrétní dopady jsou zatím ale jen v rovině možných úvah s poměrně dlouhodobým horizontem. Jisté je v současné době snad jen to, budeme-li parafrázovat slova britské premiérky, že „brexit je brexit“, tedy odchod Británie z EU se, zdá se, uskuteční. Otázkou ovšem zůstává, jakou bude mít podobu a jak dlouho budou jednání o nastavení nových obchodních vztahů trvat. Tento stav samozřejmě vyvolává obrovskou nejistotu a špatnou náladu na trzích. Britská libra oslabila v posledních týdnech na své 30leté minimum.

Automobilový průmysl je jedna z oblastí, která by byla tzv. tvrdým brexitem, tedy výstupem Británie z jednotného evropského trhu, výrazně ovlivněna. Zástupci zahraničních automobilek v Británii už prohlásili, že v případě tvrdého brexitu je možné, že přesunou své britské provozy do jiných zemí EU.

Je tedy zřejmé, že dopad na české firmy, které mají obchodní partnery ve Velké Británii, může být rozsáhlý – od varianty, že britské firmy budou plně přesunuty do jiných evropských zemí, po nutnost nově si nastavit vzájemné smlouvy, plnění, daňové režimy a další sice neproduktivní, ale nutné součásti byznysu.

Okamžitý dopad na obchodování s britskými obchodními partnery je určitě v oblasti měnové rizika. Britská libra je na historickém minimu, a to výrazně prodražuje vývozy do Velké Británie. Měnové páry s britskou librou po prvním propadu, který následoval po oznámení výsledků referenda, zůstávají i nadále velmi citlivé na každou novou zprávu a jsou velmi nestabilní.

Dopad na české společnosti v důsledku změn devizového kurzu vůči britské libře může být do budoucna velkým tématem pro aktualizace obchodních plánů a případné revize obchodních smluv, které jsou uzavřeny v librách. Měnový pár GBP/CZK v sobě pro exportéry skrývá dvě rizika v jednom. Směnný kurs je de facto synteticky tvořen kurzem české koruny vůči euru a také kurzem britské libry vůči euru. Skloubí se v něm tedy očekávání spojená s brexitem a avizovaný konec intervencí České národní banky, který sice s brexitem nesouvisí, pestrost měnové nejistoty však rozšiřuje.

V každém případě realokace obchodních aktivit z Velké Británie do zemí eurozóny řeší rizika spojena s vývojem směnného kursu pouze částečně. Je tedy nezbytné mít tyto nejistoty správně zmapované, ohodnocené a v ideálním případě i zajištěné, ať již ve formě přirozeného hedgingu, či využitím vhodných zajišťovacích instrumentů.

se svolením autorů převzato ze Zpravodaje automobilového sdružení