« leden 2018 | Main | březen 2018 »

12 posts from únor 2018

28/02/2018

To jsme my: tým Forensic Services

Medailonek_forensic
Celkem máme ve forenzních službách 3 týmy. I když se jeden z nich zabývá šetřeními hospodářské kriminality, žádnou kriminálku ve stylu televizního seriálu nečekejte.

V týmu Financial Crime (Prevence a detekce finanční kriminality) se snažíme předcházet podvodům a včas odhalovat nekalou činnost nebo aktivity, které nejsou v souladu s pravidly. Příkladem jsou třeba sankce. Banky podle nich například nesmí zpracovat transakce subjektů, kterých se sankce týkají. My bankám pomáháme nastavit systém, který identifikuje a blokuje takovéto platby, a zároveň ověřujeme, že funguje správně, spolehlivě a nelze ho obejít.

IMG_6325_Tým Forensic Investigation and Disputes (Vyšetřování a podpora při sporech) nastupuje, když existuje podezření, že k podvodným praktikám už došlo, a klient má zájem podezření nezávisle prošetřit. Obvykle pomáháme tam, kde se jedná o citlivou věc, hodnota možné škody je vysoká nebo klient nemá potřebné znalosti či technologie. K dispozici jsme společnostem i pro následné kroky, například vypracováním posudků pro účely soudních řízení nebo pojistných nároků. Jako ekonomický znalec pak poskytujeme klientům také podporu při řešení jejich sporů v ČR i regionu střední a východní Evropy. 

A nakonec tu máme Forensic Technology Solutions (Forenzní technologie), tým IT odborníků, kteří zajišťují elektronické důkazy a zpracovávají je pro potřeby vyšetřování nebo pro použití u soudu. Jde například o získání dat z osobních počítačů, mobilů nebo tiskáren. Jako profíci na datovou analýzu pomáhají najít v systémech klienta podezřelé transakce, což se někdy může podobat hledání jehly v kupce sena.
Stul_forensic
Rutina je pro nás cizí slovo

Každý klient je jiný, řeší různé problémy, a právě tato rozmanitost naší práce nás baví. Nikdy nevíme, co nás čeká další den a kam se během dalšího projektu podíváme. Někdy je to i trochu adrenalin.

Všichni se neustále učíme, a to hlavně praxí. Když k nám přijde někdo nový, tak se za podpory zkušenějších kolegů rychle dostává od jednodušších úkolů k těm komplexnějším.

Obzory nám rozšiřuje i spolupráce s jinými týmy v ČR i v zahraničí. Každý den se tak můžeme posunout o kus dál a díky tomu získáváme neustále novou motivaci.

Jump_arena


Typický pracovní den u nás neexistuje

Jednou zavolá klient, že má problém nebo že chce provést vyšetřování. Jindy se zase objeví nové okolnosti. Prostě musíme umět rychle reagovat a být flexibilní. Denně zahřívat kancelářskou židli a odškrtávat rutinní „to do list“? To zkrátka není nic pro nás :)


Po práci legraci

Na udržování týmového ducha máme speciální funkci „Chief Party Officer“. Přibližně jednou za měsíc vyrážíme na nějakou akci – laser game, bowling, Tepfaktor, sushi nebo třeba do kina. Máme také běžecký tým, který pravidelně v době oběda obíhá pankrácké okolí.

Nezapomínáme ani na narozeniny a na Vánoce nám dárečky přináší „Secret Santa“. Máme i svou vlastní týmovou tradici. Bez sladkostí se ze zahraničních služebních cest a dovolených nevracíme.
Kolobezky


Lidé si nás často pletou s auditory

Audit se zajímá o celkový finanční obrázek firmy, zatímco my jsme spíš cifršpioni – zajímá nás co největší detail, pátráme po jednotlivých rizikových transakcích, jejich podstatě a jakémkoli podezřelém vzorci chování. Veškeré informace musíme dokládat. V případě znaleckých posudků se tak může stát, že report doprovází tisíce stran podpůrné dokumentace. Protože ale chceme šetřit naše lesy, raději data sdílíme elektronickou cestou.


Skeptici z povolání

Vzhledem k povaze naší práce bychom mohli mít motto „důvěřuj, ale prověřuj na druhou”. Jsme obecně opatrnější na informace, které dostaneme, a pochybujeme skoro o všem, co nám kdo řekne. Také máme větší tendenci si prověřovat ty, se kterými se dostaneme do kontaktu. Možná byste se divili, co bychom během chvíle dokázali zjistit o vás. :)


5 vlastností, které nás charakterizují

Udržujeme si optimismus. I když se pohybujeme ve světě podvodů, snažíme se přistupovat k věcem pozitivně. Zkrátka pesimistům vstup zakázán. :)

Kreativita nám není cizí. Každý nový projekt je nepopsaný list papíru a cesta k výsledku je jenom na nás.

Občas jsou z nás tak trochu herci. Dostáváme se do situací, kdy víme, že nám lidé lžou do očí a my nesmíme dát nic najevo. Chce to vnitřní disciplínu i umění předstírat a zachovávat „poker face”.

Jsme flexibilní. A to nejen časově, ale také z hlediska myšlenkových procesů. Zkrátka musíme umět držet krok s každou změnou.

Jsme týmoví hráči. Zní to sice otřepaně, ale to, jak k nám člověk zapadne, je pro nás na prvním místě. Spoustu věcí se dá naučit, ale hlavní je táhnout za jeden provaz.

Banner-blog-670x170 (1)

Chcete se o nás z Forensic Services dozvědět ještě víc? Navštivte náš web.


26/02/2018

There is still time to get ready for automation and its impact

Olga Grygier-Siddons, the managing partner for PwC CEE, believes that the CEE region needs to better prepare itself for the arrival of robots and artificial intelligence. “Let’s use this time of prosperity, when economic growth is fast and unemployment is low, to get ready for the next wave of technological change”, said Grygier-Siddons in an interview for Hospodářské noviny, a major Czech newspapers. Read her most valuable insights below.

Снимок экрана 2015-06-24 в 13.04.23

The hunt for key skills is still on and IT is not the sole requirement.

The speed of technological change and its impact on the labour market did not turn out as a great as many feared. On the contrary, IT specialists and programmers are not the only people companies worldwide are looking for. Leadership, problem solving, communication, creativity, innovation, and emotional intelligence are still among the ‘hot’ skills. For technology does not exist in a parallel universe and both ends need to be at play. It is also the first time that the unavailability of these skills represents the biggest threat for the business world, especially in the CEE region (see all results of PwC’s global CEO survey). Graduates are fewer and young people nowadays have the privilege of choice of their future employer. According to CEOs, the solution to the employee shortage lies in a firm’s culture – upgrading to a more modern, agile one, and thus more attractive for younger generation is a must. So is the emphasis on the positive impact of business on the world around us.

The process of automation will come in three waves. The first is already on the move.

The good news is there is still time to prepare. PwC reviewed this issue of automation and concluded it would come in three waves. The first one has already started and will continue until the mid 20s. The jobs at risk in this phase will have to do with simple data analysis in financial and insurance companies such as auditing, accounting, tax consulting or risk analyses. During the second wave, technology will replace positions involving repetitive tasks. The last wave, taking place in the mid 30s, will complete the deployment of AI and complete data automation without human interaction. Companies will relocate their manufacturing closer to their customers, especially to North America and Western Europe. Luckily for us, we are geographically close to the Western European market.

Educational institutions need to learn the most.

Schools and universities need to completely change their approach and switch from theory-based teaching to problem solving, teamwork and communicating. They should also open themselves up to the world through more exchange programmes, cooperation with companies, industries and even start-ups. The same applies to businesses and their range of educational programmes, courses and retraining schemes for employees of various ages.

Tough experience is an ace up our sleeve.

To get ready for technological advancement I always recommend my clients to surround themselves with smart people. This requires a change of their environment and firm culture to maintain their motivation and loyalty. Because talent will be the game changer. Clients in our region already take bold steps and innovate. Because, as opposed to those in developed markets, local companies have a great benefit. That of experience with change. We have been through many radical changes, whether it was hyperinflation, exchange rate fluctuation or a need to quickly train inexperienced employees. In fact, we never even had the chance to rest and take it easy, which will be advantageous now that a great transformation is what businesses worldwide need to go through. That is why I am optimistic we will handle this well.

The full interview was published in print in the 38th issue of the Hospodářské noviny newspapers and is available online (in Czech language).

Lucie Šindelářová, Content Specialist for PwC Czech Republic

Ještě máme šanci se na dopad automatizace a robotů připravit

Řídící partnerka PwC pro střední a východní Evropu Olga Grygier-Siddons tvrdí, že dopad automatizace zatím vyvažuje hospodářský růst a nedostatek pracovníků. Středoevropané ale musí udělat víc pro to, aby s příchodem robotů a umělé inteligence byli v pozici těch, které změny neohrozí. „Pojďme využít ten čas, kdy se nám opravdu dobře daří – kdy máme fantastický hospodářský růst ve všech našich středoevropských zemích a nízkou nezaměstnanost –, k tomu, že se připravíme na nadcházející vlnu změn,“ říká Grygier-Siddonsová v exkluzivním rozhovoru pro HN.

Снимок экрана 2015-06-24 в 13.04.23
Jaká je dosavadní zkušenost s dopadem automatizace a robotizace na pracovní místa v zemích, které jsou v této oblasti nejdál, např. Německo či Jižní Korea?

            Problém je, že si stále ještě neumíme plně představit veškeré možnosti automatizace v kombinaci s umělou inteligencí. Minulý rok, když jsem byla v Davosu, bylo obrovské téma dopadu technologií na pracovní místa. Ale když se podíváte na posledních 12 měsíců, tak vzhledem k současné fázi hospodářského cyklu technologie zatím lidi nenahrazuje takovým tempem, jak se někteří obávali. Zejména v naší části světa, ve střední Evropě, vidíme stále nedostatek talentované pracovní síly. Na trhu vlastně vládne optimismus, že nám technologie mohou i pomoci.

Nedostatek pracovních sil je v České republice, na Slovensku, v Polsku. Je to tedy širší problém?

            Vidím to naprosto všude, kam přijedu. Firmy nehledají jen lidi, kteří umí programovat a rozumí IT. Hledají také lidi, kteří umí vést týmy, kteří umí řešit problémy, mají dobré komunikační schopnosti, jsou kreativní a inovativní. Firmy si začínají uvědomovat, že k tomu, aby při transformaci uspěly, potřebují lidi, kteří umí technologie využít ve svůj prospěch. Technologie totiž neexistuje v nějakém paralelním světě. Je to zajímavé, ale zaměstnavatelé vlastně také hledají lidi s emoční inteligencí. V lednu jsme zveřejnili náš nejnovější globální CEO Survey (průzkum PwC mezi stovkami generálních ředitelů napříč sektory a zeměmi – pozn. red.). Tento rok je to v našem regionu poprvé, kdy šéfové firem uvádějí jako svoji obavu číslo jedna, zda budou schopni získat talentované lidi. A říkají, že způsobem, jak tento problém překonat, je udělat změny ve firemní kultuře – udělat prostředí modernější, pružnější, zajímavější pro mladší generace. Korporátní kultura se stává novou mantrou. Korporátní kultura je o smyslu toho, co děláme, dává mladým talentovaným lidem pocit, že do té firmy patří a že její byznys má pozitivní dopad na okolí.

Takže v předchozích dotazováních byl výsledek jiný?

            Ano. Obava číslo jedna bývala nadměrná regulace, výkyvy měnových kurzů, nejistota ohledně hospodářského růstu… Byznysové obavy. To se teď velice změnilo. Navíc je obava o dostatek talentů v našem regionu silnější než jinde.

Jak si to vysvětlujete?

            Dosud tady vždy byla postačující nabídka talentovaných lidí a dobří zaměstnavatelé si mohli vybírat. Teď tu máme demografické změny, méně absolventů. A mladí lidé cítí, že si mohou vybrat, dokonce se mohou rozhodovat, zda chtějí pracovat pro domácí firmu, nebo pro mezinárodní. Například mnoho velkých technologických firem zde otevřelo inovační centra.

Zmínila jste optimismus, co se týče dosavadních ztrát pracovních míst. Ale ekonomický boom nepotrvá věčně. Která pracovní místa budou v našem regionu nejvíce ohrožena?

            Můj optimismus spočívá v tom, že máme čas se připravit. V PwC jsme se na tuto problematiku podívali a dospěli jsme k závěru, že proces proběhne ve třech vlnách. První vlna se uskuteční do poloviny 20. let a už teď nastupuje. Zde budou nejvíce ohrožena pracovní místa, která mají co dělat s jednoduchou analýzou dat ve finančních a pojišťovacích firmách, v obchodu. Půjde o různé audity, účetnictví, daňové poradenství, analýzy rizik. Ale může se to dotknout třeba i zdravotnictví. Dám příklad: testy krve. Ty teď dělají lidé, v budoucnosti to bude čistě datová analýza.

A druhá a třetí vlna?

            Druhá přijde spíše ke konci 20. let. Technologie a automatizace nahradí opakované úkony. Tento region je dobrý v outsourcování – mnoho mezinárodních firem si zde nechává zpracovávat administrativu, například finanční, účetní nebo mzdovou. Část této práce bude možné přenechat automatizaci, umělé inteligenci. V tom je pro náš region nejen hrozba, ale i příležitost: aby tyto procesy šlo automatizovat, musíte jim rozumět. Máme lidi, kteří jim rozumí, a zároveň máme talentované IT specialisty. Takže buď se budeme na robotizaci podílet, nebo práci na ní přenecháme někomu jinému. Třetí vlna bude pak souviset s plným nasazením umělé inteligence a s propojením automatizace s daty bez lidské interakce. To se bavíme o polovině třicátých let.

Takže se tyto změny dotknou hlavně střední třídy, spíše než dělníků v továrnách?

            Ve výrobě už dávno vidíme roboty a plně automatizované procesy a trend bude pokračovat. Fenomén, který uvidíme více a více, bude, že firmy už nebudou tolik umísťovat výrobu do zemí s nízkými náklady na práci. Budou ji umísťovat blízko svých zákazníků. A bohatí zákazníci jsou v Severní Americe a západní Evropě. Máme trochu štěstí v tom, že jsme relativně blízko západoevropským trhům a jako Středoevropané také bohatneme.

Ekonomiky Česka a Slovenska jsou velmi závislé na automobilovém průmyslu. Ten se ale může zmenšit kvůli autonomním autům a sdílení. Máme se toho také bát?

            Podle nás se bude dopad fenoménu samořiditelných aut týkat třetí vlny, protože tato změna bude chvíli trvat. V Evropské unii budeme potřebovat novou regulaci a zákony a na těch se Evropa nedohodne rychle. Bude to složitější než v Severní Americe. Ale trend je jasný a musíme být připraveni. Řekla bych, že v Evropě neděláme dost pro to, abychom se na tyto změny připravili – v oblasti vzdělávání, přípravy mladých lidí, firem a celé infrastruktury.

Co by se mělo změnit ve vzdělávacím systému?

            Prostě už nebude stačit model, že se lidé učí jen od šestého roku do dvaceti třiceti. Je třeba, aby se zaměření škol posunulo od výuky obsahu, od učení věcí k poznání společného řešení problémů, jak více pracovat v týmech, jak komunikovat. Některé reformy už vidíme, ale jsou pomalé. Naše školy a univerzity jsou celkem izolované, nemáme dost výměnných programů, akademický svět nespolupracuje s firmami, s průmyslem, se start-upy. Školy se nezabývají tím, jak obchodně zhodnotit inovace. Není to jen problém univerzit nebo základních škol, změna musí jít napříč celým systémem. Ve firemním vzdělávání je rovněž nutná úplná změna přístupu. Musí být k dispozici více školení, rekvalifikačních kurzů, odborných kurzů, kam by mohli chodit lidé ve třiceti, čtyřiceti i v padesáti.

V České republice také chybí systematická podpora státu datové infrastruktuře…

            Tak jako v době průmyslové revoluce, kdy fyzická infrastruktura – silnice, mosty a železnice – byla nesmírně důležitá, aby se zboží dalo přepravovat. A teď – navíc k tomu všemu – také potřebujeme optické datové sítě. Potřebujeme je k rozvoji existujících byznysů, ale také k rozvoji inovací a start-upů. A pak je tu i taková ta sociální infrastruktura: mladé firmy a start-upy potřebují podporu komunit, nejen podporu ve smyslu jednoduché regulace a minima byrokracie. Potřebují podporu ve financování a možnost propojení s velkým byznysem. Moje obava je, že pokud mladé firmy v naší části světa tuto podporu nenajdou, budou frustrované a půjdou tam, kde podpora je, třeba do Silicon Valley nebo v budoucnosti třeba do Číny.

Co tedy svým klientům radíte? Jak se mají na technologické změny lépe připravit?

            Radím jim, aby se obklopili chytrými lidmi. A k tomu musí vytvořit to správné prostředí, správnou kulturu, aby si takoví lidé vytvořili k firmě loajalitu a pocit sounáležitosti. To, co rozhodne, bude talent. Slyším ale od našich klientů v regionu, že napětí na pracovním trhu a posilování lokálních měn je už nutí, aby byli inovativní a odvážnější. Vědí, že se věci už nedají dělat postaru a nezbývá nic jiného, než být mnohem otevřenější novým věcem a riziku. To by mohla být naše příležitost. To, v čem mají místní firmy náskok před firmami z rozvinutých trhů, je, že naši manažeři a lídři mají zkušenosti s mnohem radikálnějšími změnami – s hyperinflací, kurzovými výkyvy, s potřebou rychle vyškolit nezkušené zaměstnance a podobně. Nikdy neměli klid na to, aby usnuli na vavřínech. Mají vlastně se změnami úžasnou zkušenost. I to mi dodává určitý optimismus.

A co byste poradila třeba svým dětem? Jak by se měly připravit na nejistotu budoucího pracovního trhu?

Dětem bych radila, aby byly buď nejlepšími programátory na světě, nebo aby dělaly věci, které se do programů převést nedají. Věřím v dovednosti, které jsou o kreativitě, o interakci mezi lidmi. Toho bude nejvíc potřeba v budoucnosti. Takže moje děti například studují literaturu, hudbu a jazyky. 

Autor rozhovoru: Marek Miler, Hospodářské noviny.

Rozhovor byl zveřejněn 22. 2. 2018 v 38. čísle Hospodářských novin, strana 17,  a je k dispozici také online.

25/02/2018

PwC Live: Jak na práci v zahraničí

Láká tě práce v zahraničí a zajímá tě, co všechno to obnáší? Nebo se ti už blíží odjezd a nevíš, jak se připravit a co čekat? S tím vším ti poradí naši kolegové.

Petra ti prozradí, jaké oběhat úřady, co vše musíš zařídit v ČR a v zahraničí, jak je to s vízy, jaké problémy Češi pracující v zahraničí řeší a další praktické tipy.

Jonáš se s tebou zase podělí o svou vlastní pracovní zkušenost z New Yorku. Dozvíš se od něj například, jak se připravit na první měsíc mimo domov, co může člověka překvapit, jak se v zahraničí dívají na Čechy nebo jaké jsou rozdíly v příjmech a nákladech v porovnání s ČR.

V PwC Live ti každý měsíc v přímém přenosu představujeme jedno aktuální téma. Buď u toho s námi a sleduj naše živé vysílání!

 

 V komentářích na Facebooku jsme odpovídali spoustu dotazů. Chcete se zeptat i vy? Napište nám: https://www.facebook.com/pwccr/videos/10155703400815376/

23/02/2018

Poradenský velikán a technologická firma v jednom? Už dávno.

Jsou tomu dva roky, co jsme v PwC začali budovat technologické týmy. A povedlo se. Dnes můžeme s klidem říci, že jsme nejen poradenská společnost, ale i firma s pokročilou znalostí technologií, které umíme sami vytvářet, prototypovat a implementovat ve velkém. Během těchto dvou let prošlo PwC ČR velkými změnami, ať už jde o nabídku služeb, či o to, co dokážeme pro klienty právě v rámci technologií udělat. Ale nepředbíhejme - na začátku této změny byl také Petr Chadima, lídr týmu Systémová integrace.

_DSC3143Petře, patříš k „zakladatelům“ Technology Consultingu v PwC ČR. Jak tento tým vznikl a co umí?

PwC se v ČR rozhodla výrazně posunout svoje technologické služby. Já jsem byl jedním z těch, kteří stáli u této změny. Vznikl tak Technology Consulting (TC), který se ze tří lidí rozrostl na 70 a dále se rozvíjí. V TC se zaměřujeme na projekty v oblasti finančních služeb (našimi klienty jsou banky, případně nebankovní instituce, které mají svým typem služeb blízko k finančnímu sektoru) a výrobní a energetické podniky. Neplatí to ale výhradně. Jeden z našich velkých aktuálních projektů zpracováváme pro klienta z oblasti gamingu. Kompletně pro něj měníme hlavní systémy ve všech zemích, kde působí.

Kdy nastal v PwC ten zlom a my jsme si řekli: „Tak! Je na čase začít se věnovat i technologiím?“

Myslím, že to jsou tak tři roky zpátky. Uvědomili jsme si, že pokud chceme dělat strategické poradenství, bez hluboké znalosti technologií to prostě nepůjde. Protože pokud chci v dnešní době přenastavit svou byznys strategii či nabízet novou službu, musím kompletně změnit své portfolio také technologicky, organizačně a procesně. Kromě klasického poradenství (přijdu za klientem a pomůžu mu sestavit plán, jak dělat byznys lépe) tedy přidáváme i technologický pohled. A to umíme opravdu dobře. Společně s TC paralelně vznikala také technologická část Forenzního oddělení a oba týmy vyrostly tak, že jsou nyní stejně velké jako celý zbytek týmu poradenských služeb. 

Mluvíš o nových týmech i službách. Budeme i nadále měnit jádro toho, co děláme, s ohledem na trendy a poptávku zákazníků?

Nic jiného nám ani nezbývá :). Pokud chceme svoji práci dělat dobře, musíme vědět, co se na trhu děje a umět na tyto trendy včasně reagovat. Naše služby se v tomto směru nutně nezmění, spíše znalosti a způsob, jakým je poskytujeme. Při dodávkách třeba využíváme rapid prototyping, díky kterému klient šetří čas i finance a může si svůj budoucí produkt vyzkoušet naživo a velmi rychle. Ve velkých institucích často přetrvávají klasické, tedy zdlouhavé a neefektivní metody změny. Pokud chce taková organizace konkurovat rychlosti nových hráčů na trhu, tak musí tyto metody zásadně měnit. Inovovat své služby nelze mávnutím kouzelného proutku, samozřejmě je to náročný proces a s tím umíme firmám pomoci.

Patříme do Big4, tedy mezi největší PORADENSKÉ firmy. Jak si stojíme s přízviskem technologická?

V každé zemi je to trochu jinak, ale na českém trhu jsme v rámci Big4 z hlediska technologií a spektra služeb, které nabízíme, rozhodně nejdále. Ať už velikostí našich týmu, nebo možností, které umíme realizovat. Jsme zváni do tendrů společně s čistě technologickými korporacemi jako IBM či Accenture, takže v této oblasti nejsou našimi konkurenty firmy velké čtyřky, ale třeba právě IBM nebo Accenture.

Jak ovlivní technologie nás jako firmu a auditorské služby?

Můj příchod do PwC byl z pohledu našich technologií trochu šok. Na jedné straně PwC připravovalo pro klienty úžasná řešení využívající nejmodernější metody a technologie. Na straně druhé se uvnitř firmy používaly neuvěřitelně zastaralé aplikace. I to se ale za poslední dva roky od základů změnilo. Přešli jsme na cloudová řešení, používáme produkty od jedniček na trhu IT, implementujeme nové platformy a nástroje, prostě plně využíváme možností, které dnes technologie nabízejí. Nejde jen o to zefektivnit služby pro naše klienty, ale i zjednodušit práci našim lidem. Je hloupost ostatním radit, jak upgradovat své vnitřní procesy, a přitom zůstávat pozadu. Před rokem také vzniklo Experience centrum, které využívá spoustu týmů pro klientské projekty, rapid prototyping, interní akce, eventy pro start-upy či jako coworking hub pro naše lidi.

Co se týče auditu, určitě se mění. Již teď jsme schopni část auditních služeb robotizovat, lidská síla tak zůstává především v oblastech, kde je potřeba rozhodování a práce se širokým kontextem, a tímto směrem se budeme dále rozvíjet.

Určitě dáš spíše na fakta a čísla než domněnky, ale kde očekáváš, že bude PwC ČR v příštích pěti letech?

Naše obrovská výhoda je v tom, že jsme dokázali propojit oblast technologií s oblastí byznysu. Na trhu je takových firem minimum a to je úžasná propozice nejen v ČR, ale i mimo ní. Nemůžu říct, kde přesně budeme za pět let, ale pokud s touto výhodou dokážeme dobře hrát, můžeme výrazně předběhnout konkurenci.

Co to znamená pro potenciální uchazeče? Je tedy nyní potřeba ekonomický, nebo technologický background?

Já mám stavárnu, takže toť první část mé odpovědi. Určitě také neplatí, že přijímáme pouze lidi se znalostí byznysu. Nabídka našich služeb je velmi různorodá, proto potřebujeme nejen ty, kteří jsou v byznysu jako doma, ale i technologické nadšence. Spíše jde o to mít chuť rozvíjet se v té druhé oblasti.

6a01b7c82cd82f970b01b7c9527943970b-500wi
Petr Chadima vystudoval ČVUT a deset let působil jako Technology Consulting Manager ve firmě Accenture. V PwC se od roku 2015 věnuje systémové integraci, kde má na starosti dodávky velkých projektů. Díky novému přírůstku do rodiny mu teď aktuálně nezbývá moc prostoru pro okolní aktivity. Pokud to ale jde, ve volném čase si rád zahraje hokej, přečte Pratchetta a večer se občas odreaguje hraním Falloutu.

Autor: Lucie Šindelářová, Content specialist

21/02/2018

Srovnáváme zaměstnanecké benefity – víme, co se komu vyplatí

DSC_7731Hlad po zaměstnancích sice motivuje firmy rozšiřovat paletu nabízených benefitů, ale první pětice těch nejoblíbenějších zůstává dlouhodobě stejná. Náš daňový odborník Tomáš Hunal vám pomůže zorientovat se, které benefity jsou nejvíc populární, kolik firmu i zaměstnance vlastně stojí a které jsou nejvýhodnější.

Benefity se dělí do čtyř skupin. První jsou výhodné pro firmy i pro zaměstnance, protože se z nich neplatí daně ani pojištění. Pak ty, které se vyplatí více jen jedné straně, druhá na ně doplácí. A nakonec ty, které lze nazvat jako nejméně finančně zajímavé jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance, ale pořád mají nějaký motivační charakter.
Benefity

Které benefity jsou teď nejvíce in?
Podle naší studie PayWell, která sleduje už dvacet let finanční odměny a nefinanční benefity ve firmách, patří mezi top 5 nejposkytovanějších benefitů mobilní telefon, týden dovolené navíc, služební auto, občerstvení na pracovišti a penzijní připojištění.

Koresponduje to s tím, co chtějí zaměstnanci?
Zaměstnavatelé se snaží reagovat na poptávku zaměstnanců, zvláště v poslední době, kdy mají problémy sehnat nové pracovníky. Paleta nabízených benefitů je tak nyní širší a kreativnější než v minulosti, ale první pětka benefitů si dlouhodobě drží své postavení v popředí zájmu.

Přejdeme-li k daňovému pohledu na benefity, které z nich jsou nejvýhodnější?
Rozdělení vychází ze zákona o daních z příjmů. Pro lepší orientaci je ideální spektrum benefitů rozřadit do matice, do čtyř boxů, viz obrázek. Na daňově uznatelné náklady, nebo naopak daňově neuznatelné náklady pro zaměstnavatele a zdanitelné, či nezdanitelné příjmy pro zaměstnance. Nejvýhodnější benefity jsou takové, kdy si náklady na ně firma uplatní v daních a tím si sníží daňový základ. A zároveň za takový benefit zaměstnanec nezaplatí daň ani zdravotní a sociální pojištění.

Takovým výhodným benefitem je například penzijní připojištění.
Ano, je to příklad velmi oblíbeného benefitu. Nabízí ho podle našich údajů nyní 68 % firem. Výhodnost tohoto benefitu je ale limitována maximální částkou, kterou může zaměstnavatel přispět, a to 50 tisíc korun ročně. Jde o hranici společnou s příspěvky na životní pojištění. Tady byl důvod daňové podpory benefitu ze strany státu jasný, tedy motivovat zaměstnance i zaměstnavatele, aby mysleli na zajištění ve stáří.

Firmy tento benefit často využívají i při debatách s odbory. Snaží se nenavyšovat tarifní mzdy, ale právě tento příspěvek. Protože když zvednou zaměstnanci plat o tisíc korun, tak je to pro ně náklad 1 340 korun, platí z toho zdravotní a sociální pojištění ve výši 34 %, stejně tak zaměstnanec, který platí 11 %. Ale když zvednou penzijní připojištění, je to pro ně náklad čistá tisícovka a pro zaměstnance zisk čistá tisícovka.

Jaké další benefity jsou takto výhodné?
Patří sem ještě například stravenky do limitu, vzdělávání a rekvalifikace související s předmětem činnosti zaměstnavatele, poskytnutí pracovního oblečení v nepeněžní formě a třeba také pitná voda na pracovišti. Ale pozor, jde o čistou vodu bez bublin. Ta sycená či ochucená už patří do jiné skupiny.

Pak jsou benefity výhodné pro zaměstnance.
Jde například o příspěvky na kulturní či sportovní akce, aktivity, příspěvky na využití služeb zdravotnických zařízení, nově i na pořízení zboží zdravotního charakteru. Z těchto nákladů nebude firma platit 34 % pojištění, ale nemůže si je uznat jako náklad snižující daňový základ. Zaměstnanec nebude platit nic. Musí to být ovšem nepeněžní forma benefitu, tedy například poukázka nebo zaměstnavatelem přímo uhrazená faktura dodavateli služby či prodejci zboží. Není možné, aby zaměstnanec přinesl fakturu a firma mu jí proplatila, v takovém případě by nebyla splněna podmínka nepeněžní formy. Toto je nejširší skupina benefitů.

Od ledna letošního roku přibyl do této skupiny nový benefit, a to nákup knih. Jaký bude o něj zájem, co myslíte?
Novela zákona o daních z příjmů nabídla nový benefit osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti ve formě nepeněžitého příspěvku (formou poukázky) na tištěné knihy, a to včetně obrázkových knih pro děti. Ovšem mimo publikace, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Tištěná kniha má pro každého jinou přidanou hodnotu, a proto vnímání tohoto benefitu se může mezi jednotlivými zaměstnanci i zaměstnavateli významně lišit. Navíc to může znamenat dodatečnou administrativu na straně zaměstnavatele. Podle našeho průzkumu tuto novinku někteří pozitivně přivítali a jiní ji považují za nadbytečnou. Asi nelze předpokládat, že bude tento benefit poskytován plošně. Ukáže to ale až praxe.

Co benefity daňově uznatelné pro firmu, ale už méně ideální pro zaměstnance?
Sem patří například služební automobil poskytnutý i pro soukromé účely, týden dovolené navíc nebo třeba roční kupón na městskou hromadnou dopravu. Za tyto benefity zaplatí zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění i daň, zaměstnavatel jen pojištění, už ne daň. Zjednodušeně platí, že co je zdanitelné u zaměstnance, z toho platí pojištění i zaměstnavatel.

Cokoliv vám zaměstnavatel poskytne výhodněji, například vám prodá telefon po dvou letech používání za 300 korun, ale ten telefon má na trhu reálnou hodnotu 1 000 korun, tak rozdíl musíte zdanit jako příjem ze závislé činnosti a zaplatíte z toho sociální a zdravotní pojištění.

Když si budu chtít od firmy koupit ten telefon nebo služební auto, kdo stanoví aktuální cenu?
Ať už budete kupovat od firmy služební auto, nebo starší telefon, měla by mít firma znalecký posudek, který určí aktuální cenu v době prodeje. Finanční úřady ale v široké míře akceptují, když firma zajistí nezávislou cenovou nabídku dvou tří bazarů a z té udělá průměr. Je třeba počítat s tím, že pokud vám firma prodá ojeté auto za 50 tisíc a aktuální cena na trhu bude 100 tisíc, vás ten obchod přijde na zhruba 70 tisíc korun, tedy zaplacených 50 tisíc plus 20 tisíc na daň a pojistné. Dodanění proběhne přes mzdovou účtárnu.

Poslední skupinou jsou ty nejméně výhodné benefity.
Sem patří například poskytnutí rekreace či zájezdu v hodnotě nad 20 tisíc korun. Příspěvek na rekreaci do 20 tisíc korun patří do jiné skupiny. Jsou tu také dárky zaměstnancům nebo poskytnutá stipendia osobám, které se ale nepřipravují na výkon profese pro daného zaměstnavatele.

Hodně firem, hlavně těch velkých, nabízí v rámci poskytování benefitů svým zaměstnancům systém cafeterie. V něm si sami vybírají ideální bonusy.
V cafeterii má každý zaměstnanec k dispozici obvykle určený počet bodů na rok a sám si volí z nabídky benefitů ty, které se mu nejvíce hodí. A aby například zaměstnanci nevyužívali jen ty pro firmu nevýhodné benefity, je součástí systému nezřídka koeficient, který odečítá body podle výhodnosti bonusu.

Takže když si například zaměstnanec koupí přes systém cafeterie dovolenou v hodnotě 10 tisíc korun, tak se ze systému neodečte deset tisíc bodů, ale více bodů v závislosti na použitém koeficientu, protože se do toho započítá i daňová neuznatelnost nákladů pro zaměstnavatele. Systém je přehledný a sebevysvětlující, takže zaměstnanci se v něm celkem dobře orientují a snadno zjistí, který benefit je jak výhodný.

Mohou si zaměstnavatelé vymyslet nějaký nový benefit?
Ano, ale musí si prověřit, do jaké „škatulky“ patří a podle toho jej danit. Vymyslíte například soutěž pro zaměstnance za dosažení nejvyšších prodejů s tím, že vítěz dostane na víkend půjčené supersportovní auto. V takovém případě půjde o odměnu za práci, takže pro firmu to bude daňově uznatelný náklad, ale pro zaměstnance zdanitelný příjem.

Rozdělení benefitů z daňového pohledu není jednoduché. Dělají se v něm chyby?
Občas si firmy myslí, že když poskytnou benefit, který není daňově uznatelným nákladem, tak už ho nemusí zdanit zaměstnanci. To je častý omyl, se kterým se setkáváme. Je to z neznalosti a nedostatku praxe.

Jak často se zákon novelizuje právě v bodě zaměstnaneckých benefitů?
Nedochází k častým obměnám. Je možné, že se dočkáme novinek, až začne platit nový zákon o daních z příjmů, na kterém pracuje ministerstvo financí, ale to bude ještě nějaký čas trvat.

Zdroj:
https://finance.idnes.cz/zamestnani-benefity-bonusy-dane-dar-pwc-zamestnavatel-p1n-/podnikani.aspx?c=A180219_213920_podnikani_kho

 

 

19/02/2018

Kyberbezpečnost a my

Z průzkumu Kyberbezpečnost a my, který byl realizovaný společně s TATE International, vyplynula zajímavá čísla, která potvrzují dlouhodobé trendy, ale současně naznačují i nové směry vývoje.

Zajímalo nás, jak zástupci tuzemského soukromého a veřejného sektoru vnímají situaci ohledně vzdělávání v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 104 osob, z nichž většina pracuje na manažerské pozici (celkem 86 % ze 104 dotazovaných). Otázky, které jsme respondentům položili, mají pomoci získat přehled o aktuální úrovni a směřování vzdělávaní zaměstnanců v rámci ČR.

Třetina dotazovaných považuje své zaměstnance za dostatečně informované, přičemž hodnocení příliš nezáviselo na tom, jestli se zúčastňují školení v dané oblasti. Na druhou stranu, podle průzkumu, více než polovina manažerů rozumí bezpečnostním problémům.

Jenom 15 % společností uvedlo, že dodržování pravidel bezpečnosti je v souladu s očekáváními nebo je překonává. Ze získaných dat vyplývá, že se obecně nedaří plnit cíle a že realita značně zaostává za stanovenými cíli.

GrafV rámci výzkumu jsme také zjistili, že nadpoloviční část organizací zapojených do průzkumu spolupracuje s Národním úřadem pro kybernetickou a informační společnost (NÚKIB). Mimořádně zajímavým zjištěním je, že velká část spolupráce se odehrává na dobrovolné bázi, v rámci aktivit, které NÚKIB poskytuje pro organizace zapojené do kritické infrastruktury státu.

Dále jsme chtěli vědět, jaké formy vzdělávaní organizace využívají. Přesně 60 % respondentů si vzpomnělo na praktický trénink, do kterého lze zařadit i test na konci elearningu. Ze sesbíraných dat je však zřejmé, že se stále více prosazují i nové formy vzdělávaní, jako jsou phishingové kampaně, sociální inženýrství, simulace kyberútoků, případně gamifikace.

Chcete se dozvědět více o trendech v bezpečnostním vzdělávaní? Podívejte se na náš průzkum Kyberbezpečnost a my.

 

 

_DSC1141 - Copy (5)Karin Gubalová
Karin má 20 let zkušeností v oblasti informační bezpečnosti se zaměřením na governance, analýzu a řízení rizik, vzdělávaní uživatelů a compliance. Dále se specializuje na návrh strategie informační bezpečnosti a její implementaci. Pracovala na projektech pro velké a střední organizace ve finančním, telekomunikačním a energetickém sektoru. Dále má interní zkušenosti z bankovního sektoru. Karin je držitelkou následujících certifikací: CISA, CISM, CRISC, CISSP.
Michal Wojnar MWO
Michal má více než 6 let praxe v oddělení Řízení rizik ve společnosti PwC a dohromady 9 let praxe v informačních technologiích. V současnosti se věnuje oblasti IT rizik, řízení kontinuity podnikání a prověrkám kontrolního prostředí v IT. Zabývá se rovněž problematikou zvyšování povědomí managementu o informační bezpečnosti. Je jedním ze spoluzakladatelů PwC Business Continuity Fóra v České republice. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a je držitelem certifikace CISA.

ZborMartin Zbořil
Martin pracuje prvním rokem v oddělení Řízení rizik ve společnosti PwC, kde se věnuje oblasti kybernetické bezpečnosti a nyní pomáhá při zavádění Security Operations Center. Martin vedle toho studuje doktorské studium na Fakultě informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické. V minulosti absolvoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity a Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. 

 

16/02/2018

Fenomén AI: Příležitost i hrozba

Umělá inteligence je zdrojem obrovského vzrušení i obav. Na základě podrobné analýzy identifikujeme její potenciál i to, jak jej využít. Jaké tedy přináší skutečné příležitosti i hrozby pro vaše podnikání?

Fotolia_136151910_Subscription_Monthly_MExistuje mnoho očekávání a jedna jistota. AI se dotýká naprosto všech aspektů našeho života a neexistuje cesta, jak se jí vyhnout. Naše dnešní reakce je ale tím, co rozhoduje, zda pro nás bude příležitostí, či hrozbou. Je třeba vidět, že umělá inteligence naprosto mění podmínky, které v ekonomice dosud panovaly. Již delší dobu je díky automatizaci evidentní významné zvýšení produktivity v mnoha odvětvích a tento trend bude sílit.

Nově se začíná projevovat u nejvyspělejších firem růst produktivity díky pomocné a rozšířené inteligenci. A nebude to trvat dlouho, budeme svědky růstu poptávky spotřebitelů, který bude generován zvýšenou dostupností produktů i služeb a zcela novými formami personalizované produkce. AI přináší věci, které nebyly nikdy dříve možné a neodpovídají minulým zkušenostem.

Transformace pozic

V nejbližší době bude pravděpodobně největší potenciální ekonomický růst z AI z růstu produktivity. Využít možností automatizace je totiž nejsnazší formou zapojení moderních technologií a existují odvětví, kde se to přímo nabízí, typicky ve výrobě, dopravě a logistice. To jsou oblasti, které vykazují největší růst produktivity a realizují v současné době také nejvyšší zisky. U nich je také největší prostor pro automatizaci rutinních úkolů. Kritické hlasy viní automatizaci z růstu nezaměstnanosti, ale je na podnicích, aby svůj lidský kapitál dokázaly zhodnotit. Automatizace přece neznamená, že zaměstnanci nebudou potřeba, ale uvolňuje kapacitu ke zvýšení jejich schopností a vytváří prostor k tomu, aby se lidé stále více soustředili na práci s vyšší přidanou hodnotou. Přijetí technologií bude samozřejmě znamenat, že některé pozice budou nadbytečné, ale jiné budou vytvořeny. Neočekáváme zánik pracovních pozic, ale jejich transformaci. Vedle zcela nových typů, kde se pracovníci budou soustředit na kreativní myšlení, jak může být AI vyvinuta a uplatňována, bude obrovské množství pozic vyžadovat už samo budování, udržování, provozování a regulace technologií. Je zcela evidentní, že například budeme potřebovat ekvivalent řídících letového provozu k řízení autonomních vozidel na silnici.

Revoluce spotřebitelů

Zatím se o této změně příliš nemluví, přestože se již poměrně významně projevuje. Spotřebitelé jsou nejen přitahováni k vyšší kvalitě, ale začínají si zvykat na to, že moderní technologie dovolují nabízet personalizované produkty a služby. A také se učí lépe využívat svůj čas, když přemýšlejí o tom, co vše by mohli dělat, kdyby se nemuseli věnovat práci, kterou zvládnou technologie samy. Revoluce spotřebitelů, kterou AI zrodila, otevírá cestu k masivním inovacím na všech úrovních. Nejde pouze o inovace výrobků a služeb, mění se i celé obchodní modely. Zvýšená spotřeba přináší také větší množství dat. Přední hráči budou těžit z výhody svého přehledu o preferencích zákazníků – ten totiž představuje okamžitou schopnost přizpůsobit svůj výkon tak, aby odpovídal individuálním požadavkům. Typickým příkladem segmentu, kde tato revoluce pokročila nejdále, je oblast zábavního průmyslu a médií. Trend se projevuje i ve zdravotnictví, dopravě či finančních službách, ale využití je mnohem širší.

Nejhorší je nedělat nic

Je samozřejmě velmi obtížné odhadnout budoucnost. Ale je reálné mluvit o potenciálu. Pokud vaše firma působí v jednom ze sektorů nebo ekonomik, které se připravují na rychlé přijetí AI, musíte reagovat již dnes, protože je evidentní, že nové technologie dovolí do deseti let vyrůst do pozice globálních leaderů společnostem, které dnes ještě ani neexistují. Flexibilita a schopnost zachytit trendy jsou totiž vždy vyšší u nově vznikajících firem. Jste přesvědčeni, že působíte v sektoru, který má nízký potenciál přijetí a pomalejší tempo změn? Možná ano, ale je to dvojnásobný důvod pro to, abyste začali uvažovat o změně. Žádný sektor nebo podnikání není žádným způsobem imunní vůči dopadu AI. A právě v těch opticky méně připravených sektorech mohou být dopady dramatičtější, protože využití technologií se na trhu s méně hráči může projevit výraznější diferenciací. Nedělat nic je dnes nejhorší možnou volbou. Investice do AI se dnes mohou zdát drahé, ale již v příštích deseti letech se výrazně sníží a v mnoha případech předpovídáme i bezplatný model.

Změna personalistiky

Nemusíte dnes investovat do technologií, ale jistě již dnes musíte přijmout rozhodnutí a budovat svou kulturu tak, abyste na všech úrovních byli na nutné změny připraveni. Proto bude důležité zaměřit se na dlouhodobé vzdělávání a rozvoj. Personalistika se bude mnohem více než kdy dříve zaměřovat na vyhledávání dovedností, které nemohou být replikovány stroji. Mezi ně patří kreativita, vedení a emoční inteligence. Je důležité připravit se na hybridní pracovní sílu, na prostředí, v němž AI a lidé pracují vedle sebe. Úkolem pro vaši firmu není jen zajistit, abyste měli správné systémy na správném místě, ale především po- soudit, jakou roli hrají v novém modelu vaši lidé, a na tuto roli je připravit. Již dnes se ukazuje, že kritickými pojmy v takovém hybridním prostředí budou důvěra a transparentnost. Technologie budou muset důvěřovat lidem a lidé technologiím. Zdá se to až neuvěřitelné, ale je známo, že AI získává prostřednictvím školení, nebo dokonce manipulace předsudky podobně jako lidé.

Možnosti přežití

Představte si svůj trh za pět let. AI má potenciál zásadně tento obraz narušit. Byli jsme svědky toho, jak digitalizace přispěla k pádu velkých hráčů, a je naprosto zřejmé, že umělá inteligence bude ve svém dopadu ještě eruptivnější. Lídry se v příštích deseti, dokonce i pěti letech mohou stát společnosti, o nichž jste nikdy neslyšeli. Na druhou stranu někteří z dnešních největších mohou úplně zmizet, pokud by jejich reakce přišla příliš pozdě. Zítřejší lídři trhu stanovují své strategie dnes. Odpovězte si proto na tři klíčové otázky, které by vaše podnikání mělo řešit, pokud chce udržet krok a využívat příležitosti: Jak zranitelný je váš obchodní model vzhledem k AI? Existuje v rámci vašeho trhu prostor pro změnu, a pokud ano, jak rychlá bude a jak jej můžete využít? Máte potřebný talent, data a technologie, abyste dokázali využít příležitosti AI? Odpovědi na tyto otázky představují jistě nejen možnosti vašeho přežití, ale i vašeho úspěchu.

Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Komora.

Autoři:
Petr Ložek, vedoucí partner Technology Consultingu PwC ČR,

Martin Huňka, strategy manager v oddělení Technology Consulting PwC ČR.

Jaký mají jednotlivé sektory potenciál pro implementaci umělé inteligence? Čtěte zde.

Banner-blog-670x170 (1)

 

 

Umělá inteligence: Sektory a jejich potenciál

Umělá inteligence představuje fenomén dnešní doby, který již teď ovlivňuje byznys celosvětově. Jaká je skutečná hodnota AI? Největší zisky očekáváme v Číně – posílení HDP do roku 2030 až o 26 %. V Severní Americe odhadujeme potenciální nárůst HDP o 14 %. Co se týče samotných odvětví, největší zisky budou realizovat společnosti v oblasti maloobchodu, finančních služeb a zdravotní péče, protože AI zvyšuje produktivitu, kvalitu výrobků a spotřebu. Náš výzkum ukazuje, že celosvětový HDP by mohl být v roce 2030 až o 14 % vyšší v důsledku AI. To představuje růst o 15,7 bilionu dolarů. Umělá inteligence je bezpochyby největší komerční příležitost v dnešní rychle se měnící ekonomice

Jak je to s potenciálem jednotlivých sektorů?

Zdravotní péče

Rychlejší i přesnější diagnostika a personalizovaná léčba se uplatní již v krátkodobém a střednědobém horizontu. Z dlouhodobějšího pohledu vývoj směřuje k inteligentním implantátům, personalizované výrobě léků a robotickým lékařům.

Automobilový průmysl

Již dnes jsou běžné automatizované asistenční systémy řidiče, jejich význam bude vzrůstat a na konci je autonomní provoz. Potenciál sektoru vedle rozvinuté automatizace nabídnou také flotily pro sdílení jízd a inteligentní monitoring, umožňující prediktivní autonomní údržbu vozidel.

Finanční služby

Dvě oblasti s největším potenciálem AI představuje personalizované finanční plánování a odhalování podvodů i boj proti praní špinavých peněz. Skutečnou revoluci znamená dlouhodobý potenciál, který umožní přesunout těžiště služeb od prediktivní analytiky k analytice normativní, firmy v tomto segmentu se budou moci mnohem více soustředit na proaktivní ovlivnění budoucích výsledků než na jejich odhad.

Maloobchod

Umělá inteligence mění obchodní modely. Zatímco doposud se většinově zákazník přizpůsoboval sortimentu obchodu a zásobovacím cyklům, dnes se situace obrací a normou se stává dostupnost i dodání zboží podle zákazníkova přání. Vysoký potenciál představuje kooperace maloobchodu s výrobou v podobě personalizovaného designu a výroby, typicky například v módním návrhářství a výrobě oděvů.

Technologie, komunikace a zábava

Potenciál v této oblasti je viditelný již dnes, ať již jde o práci s informacemi a médii, v personalizovaném obsahu, či o individualizaci marketingu a reklamy.

Zpracovatelský průmysl a výroba

Optimalizace výrobních procesů, jak ji známe dnes, bude nahrazena plně inteligentními systémy, které významně sníží náklady. Výroba bude pružnější, rychlejší, plynulejší, s minimem vad, v mnoha segmentech dokonce v podobě výroby na vyžádání. Výrobní proces i všechna zařízení budou trvale monitorovány a uplatní se jak flexibilní zásobování, tak prediktivní údržba.

Energetika

Vše směřuje k udržitelné energetice. Inteligentní měření nejenže pomáhá snižovat náklady, ale dovoluje efektivnější řízení sítě. Technologie dovolují také skladování energií a celá infrastruktura bude provozována v režimu předvídatelné údržby.

Doprava a logistika

Vyšší bezpečnost a vyšší flexibilita, neomezenost pohybu lidí i zboží, inteligentní plánování dopravy i údržby, vyšší prostupnost dopravní sítě.

Text pochází z článku, který vyšel v únorovém vydání časopisu Komora. Celý článek s názvem Fenomén AI: Příležitost i hrozba si můžete přečíst zde.

Autoři:
Petr Ložek, vedoucí partner Technology Consultingu PwC ČR,

Martin Huňka, strategy manager v oddělení Technology Consulting PwC ČR.