« březen 2019 | Main | květen 2019 »

6 posts from duben 2019

30/04/2019

Svět se stal mnohem bezpečnějším

Když teď čekáme zpomalení ekonomiky, všichni si hned představují dlouhé období, kdy se sazby propadnou do minusu. Podle Miroslava Singera, hlavního ekonoma Generali CEE Holding, je ale něco takového „velmi, velmi nepravděpodobné“.

PWC-20192765

V čem technologie nejvíce ovlivnily pojišťovnictví v posledních letech?

Základ pojistné matematiky zůstává, digitalizace ale obrovsky posunula její možnosti. Ve financích pozorujeme velký příklon k využívání veřejně dostupných dat a jejich propojování. Zatím největší benefity vidíme v tom, že můžeme třídit data a využívat je při komunikaci s klienty. Hodně se teď mluví o Průmyslu 4.0, já bych ale raději volil termín Svět 4.0. Protože zásadní proměna se netýká jenom průmyslu, ale úplně všeho.

Dobře. Jaké změny tedy přináší Svět 4.0 pojišťovnám?

Jsme v situaci, kdy na trh přišly spousty nových a dostupných nástrojů určených k ošetření rizik: dětem dáváme mobily, domů si můžete pořídit čidlo na detekci kouře, nechat očipovat psa… Ještě před 10 lety byly možnosti mnohem omezenější. Pamatuji si, že mi z auta zaparkovaného na ulici před domem, kde bydlím, neustále vykrádali navigaci, byla to taková krabička s obrazovkou. Pak mi někdo vysvětlil, že pokud se k tomu přidá televizní člen, dá se z toho vykouzlit malá televize. Ty si prý pořizovali kamioňáci, aby se mohli za jízdy dívat na seriály. Co na tom bylo pravdy, nevím, ale teď, po pár letech, se u nás v okolí auta už téměř nevykrádají – protože všude jsou kamery. Svět se stal mnohem bezpečnějším. S technologiemi, které jsou dnes k dispozici, je také mnohem snazší efektivněji vyhodnocovat škodní události. Dám příklad: dříve přišel zemědělec, že má zničenou celou úrodu. Likvidátor z pojišťovny nemohl fyzicky projít pole křížem krážem. Dneska tamtéž použije dron a ví přesně, že zničená je jen „menší polovina“ úrody. Mimochodem, Generali byla první pojišťovna, která drony začala pro tyto účely využívat.

Nabízelo by se, že méně rizik pro vás bude znamenat méně byznysu. To ale z vašich hospodářských výsledků úplně nevyplývá…

Realita je, že ve střední a východní Evropě rosteme. A nejen my v České republice. Růst táhne bohatnoucí střední třída. Jinými slovy, rizika se zmenšují, ale lidé si pořizují další domy, auta. Přičemž tempo růstu bohatství je v našem regionu mnohem větší než v tzv. staré dobré Evropě.

Jak se coby makroekonom stavíte k tomu, že se v souvislosti s Průmyslem 4.0 hovoří o další průmyslové revoluci?

Nalijme si čistého vína, podíl IT na ekonomikách je dnes ve výši tak maximálně dvou procent HDP. Zároveň se ale zcela mění výrobní procesy, výrobní firmy dnes dokážou mnohem lépe čelit chaosu. Druhá změna výroby přichází s virtuální realitou. V pojišťovnictví, které toho moc nevyrábí, znamená velkou úlevu odstraňování papíru.

Umožňují objemy dat, která dnes máte k dispozici, a data mining lépe nastavit rizikovost klientů?

Určitě, práce s daty nám umožňuje rychleji a detailněji analyzovat klientskou bázi a zároveň mít instantní přehled, co se děje. Teď jsme třeba viděli rychlou změnu u aut, kde rostly objemy leasingů a zároveň také ceny náhradních dílů.

Pojišťovny jakožto ostatní finanční instituce podléhají regulaci. Kde je větší míra regulace – v bankách, nebo pojišťovnách? V čem je největší rozdíl?

Většina regulace týkající se bankovnictví přichází z EU. V pojišťovnictví je to jinak. Ve východoevropských zemích, včetně nás, připadá větší podíl regulací, řekněme 55 procent, na vrub lokálním regulátorům. Méně než polovina omezení přichází z EU. Je to jen důsledek toho, že se právě dnes v mnoha zemích mění přístup státu k penzím nebo třeba k ochraně zájmů klientů. Co někdy není úplně prospěšné, jinde pomáhá. Mezi dohledy v jednotlivých zemích jsou z toho důvodu ohromné rozdíly – některé jsou přísné, jen aby co nejvíce chránily klienta, což je třeba případ Maďarska. Jiné jsou protektivní vůči „svým“ pojišťovnám na úkor „cizího“ byznysu. V některých zemích pak máme speciální případ: není úplně srozumitelné, oč regulátorovi jde.

D4S_3683

Pokud jsou takové rozdíly v regulaci v jednotlivých státech, jak moc to komplikuje váš byznys?

Problém není míra regulace. V momentě, kdy je přísná, to na začátku sice může vypadat, že to vůbec nepůjde, pak se ale firmy (pojišťovny) přizpůsobí. Mnohem větší problémy nastávají v zemích, kde je regulace možná benevolentnější, zato předpisy se neustále mění.

Jak jsme na tom v Česku?

Regulace u nás – teď mně kolegové, kteří se zabývají jenom naším trhem, dají – je víceméně civilizovaná a konzistentní. ČNB je určitě, na rozdíl od jiných regulátorů, poměrně komunikativní instituce. Pokud nastávají nějaké kolize s dohledem, je to typicky důsledek toho, že v legislativě něco uniklo. Patříme ale určitě mezi země, kde mají regulátoři a pojišťovny nejméně sporů.

Důsledkem evropské legislativy, jejímž cílem je chránit klienta, bylo zavedení maximálně podrobných smluv. Nejsou ale obsáhlé smlouvy ve výsledku kontraproduktivní?

Občas ano. Víme, že pro klienta často bývá podobná smlouva k neučtení. Takovou ochranu lze snadno považovat za alibismus. Ovšem zase záleží na konkrétních poradcích, jak to klientovi vysvětlí. Je to samozřejmě velmi složitá problematika daná obrovským množstvím produktů.

Jak se do vašeho byznysu promítlo sjednocení pojistného pro muže a ženy?

To je samozřejmě paradox, ale naučili jsme se s tím žít. Platí, že pojišťovny nemohou měřit dvojím metrem mužům a ženám. Pracujeme tedy s průměrem, takže ve výsledku ženy platí o něco vyšší pojistné než muži.

Takže „zrovnoprávnění“ žen vedlo k jejich cenové diskriminaci…

Je to samozřejmě tak, ženy byly méně rizikové, takže poté, co se odstranění diskriminace plně promítne do cen, obecně platí víc.

Jak rychle se mění rizikové charakteristiky v čase?

Řada kategorií a produktů je poměrně stabilní. Co se mění, jsou náklady rizik a četnost případů. Nehod na silnicích je možná víc, ale určitě jich nepřibývá tak rychle, jak klesá počet vykradených aut a krádeží jako takových. Svět je mnohem bezpečnějším místem, než býval. Je legrační, že nejnebezpečnější časy v Evropě byly ty, které si dnes malujeme jako idylické.

To je zčásti důsledek technologií. Jenomže permanentní přítomnost Velkého bratra ze světa těžko udělá příjemnější místo k životu…

To je pravda, může se zdát, že orwellovské vize se pomalu naplňují. Přece jen ale zdaleka nejsme Asie – tam je, zdá se, politická vůle orwellovský svět zavést se vším všudy. Chci říct, že u nás v Evropě toho banky, firmy a další instituce už o jednotlivcích vědí spoustu, otázka je, zda to chtějí a mohou použít. Respektujeme, že data patří konkrétnímu jedinci. Zavedení GDPR, ať už si o jeho provedení myslíme cokoliv, je důkazem toho, že demokratické systémy tuto premisu pořád uznávají. Tím ale neříkám, že jsem byl nadšen ze všeho, co GDPR v praxi znamenalo. Má určitě smysl pro ochranu klientských dat tam, kde je jich hodně, u velkých společností, ale požadavek univerzality směrnice může být pěkně absurdní. Stalo se mi třeba, že po mně automechanik chtěl podepsat souhlas s využitím mých dat, protože jsem platil výměnu pneumatik kartou. Ale přiznám se, že nechápu, proč by se drobný živnostník měl pokaždé zabývat takovým papírováním.

V čem zavedení GDPR omezilo váš byznys?

Pro nás to bylo spíš cvičení, pravidla práce s daty jsme samozřejmě měli už předtím. Znamenalo to ale určitě odčerpání IT kapacity, kterou bychom mohli použít na jiné činnosti vedoucí k růstu produktivity práce.

Jak se za posledních 10 let od finanční krize změnil přístup pojišťoven k investicím?

Velká krize eliminovala schopnost pojišťoven mít fixní výnos. Před ní všichni věděli, že na státních bondech mohou celkem s jistotou očekávat dvě až čtyři procenta. Teď sice začínají úrokové sazby nepatrně růst, ale předtím mnoho let bylo pravidlo nula, to jest žádný výnos. Někde, třeba v Německu, dokonce nula znamenala plus. Stav, kdy státní bond nepřinášel pozitivní výnos, byl ovšem nestandardní. Mnoho firem se ale i dnes chová, jako by to byla norma. Aby podniky investovaly, musí mít zisky a musí vidět nějakou budoucnost. My jsme se sice v Česku vrátili do plusových hodnot, ale nedávná zkušenost, že to může být jinak, pořád ovlivňuje investiční chování na trhu. Když teď ekonomové očekávají zpomalení ekonomiky, všichni si hned představují dlouhé období, kdy se sazby propadnou do minusu. Něco takového je ovšem z hlediska dlouhodobých statistik hospodářského vývoje velmi, velmi nepravděpodobné. Opakuji, ta situace byla výjimečná. Předvídat, jak se bude ekonomika vyvíjet, je přece jen jistější než na delší období předpovídat počasí. Vezměte si, že předešlá podobná krize byla Velká deprese ve 30. letech minulého století. Přesto se firmy stále chovají, jako by už zítra měla nastat další. Vojenství pro to má výstižný termín, říká se tomu „příprava na minulou válku“. Znamená to, že se všichni chovají, jako by další potenciální konflikt měl vypadat jako ten předešlý. To je ale vysoce nepravděpodobné.

Jaké investice teď tedy pojišťovny zajímají?

Nově jsou to třeba investice do technologických start-upů. Ony tím mohou řešit také problém rozšiřování kapacit. Spousta lidí z mladé generace nechce pracovat v korporacích s jejich obřími open spacy a detailními předpisy. Když pracují pro firmu, kde je korporace jen investorem, nevadí jim to. Je otázkou, jaký bude mít nakonec tato strategie efekt. To se samozřejmě ukáže až v momentě, kdy nastane ochlazení.

Vnímáte, že už se na něj české firmy připravují?

Zatím to nejsou nějaké intenzivní přípravy. Což je dobrá zpráva. V Česku, na rozdíl od Slovenska, Polska a Maďarska, máme většinou tendenci brát všechno hrozně vážně a dopředu se děsit, panikařit, utahovat si opasky. K tomu ale v zemi, kde je nezaměstnanost pod třemi procenty, nevidím žádný důvod. Ten nastane, až z výloh diskontních řetězců zmizí náborové plakáty signalizující, jak horko těžko shání personál do svých obchodů. Na to si ale ještě nějakou chvilku počkáme.

Rozhovor byl uveřejněn v příloze k 15. vydání týdeníku Ekonom, který byl vydán 11. dubna 2019. Autorem rozhovoru je Adéla Vopěnková.

Celou přílohu Český byznys 2019 s dalšími rozhovory klíčových osobností byznysu si můžete zdarma přečíst ZDE. Prohlédněte si také výsledky desáteho ročníku Českého průzkumu názorů generálních ředitelů.

29/04/2019

Majetkový portál umožní Pražanům nahlížet “pod pokličku” při správě majetku města

Více informací a větší transparentnost při správě městského majetku přináší nový majetkový portál, který v těchto dnech spouští pražský magistrát. Na adrese www.majetkovyportalpraha.cz mohou Pražané jednoduchým a přehledným způsobem sledovat, jak nakládá s městskými nemovitostmi Odbor hospodaření s majetkem hlavního města Prahy. Nová informační platforma navazuje na úspěšně fungující www.realitniportalpraha.cz, kde občané získávají aktuální informace o prodeji a pronájmu městských nemovitostí.

Pubal“Majetkový portál Praha prezentuje výsledky činností vedení Odboru hospodaření s majetkem a to nejen pro odborné instituce či veřejnou správu, ale i pro širokou veřejnost. Takto budou mít možnost všichni nahlédnout k nám „pod pokličku“, protože i veřejnost má právo znát tyto informace,” říká Jan Chabr, radní hl.m.Praha.

Díky majetkovému portálu tak Pražané již nebudou muset procházet jednotlivé úřední desky a webové stránky magistrátu. Celý systém je nastaven velmi flexibilně, přičemž do systému se vkládají data poté, co jsou získána z evidence majetku a je ověřena jejich správnost.

“Spuštěním Majetkového portálu město Praha zpřístupňuje dosud jen obtížně dostupná data o podstatné části svého nemovitého majetku. Tento nástroj přispěje k větší transparentnosti při hospodaření s majetkem města. Tím, že pro publikaci dat zvolilo formu moderní komunikační platformy s prvky tzv. dashboardu, se přibližuje moderním světovým metropolím, jako je např. Dublin, Edmonton nebo Glasgow, řekl Karel Půbal, ředitel oddělení poradenských služeb pro veřejný sektor společnosti PwC ČR, která Majetkový portál Praha pro magistrát vyvinula.

Vlastnímu zpracování a grafickému návrhu portálu předcházela rozsáhlá analýza dat, které se na magistrátu shromažďují. Následně byla data shromážděna do logických celků – tematických oblastí. Pro každou ze sledovaných oblastí byl vybrán soubor ukazatelů, které budou nejlépe vystihovat oblast hospodaření s městským majetkem, umožní srozumitelnou interpretaci výsledků a jsou vhodné pro sledování vývoje v čase.

Majetkový portál v této podobě vychází z aktuálních stavových údajů, které zachycují stav ke konkrétnímu datu, převážně ke konci roku 2018. Zdrojem dat je sestava z aplikace, kterou magistrát používá pro evidenci nemovitého majetku.

„V první fázi je web koncipován jako statický, data se nahrávají ručně ze systému. Ale chceme jít dále a aktuálně probíhají přípravné fáze a testování pro napojení na systém evidence majetku tak, aby se z něho data generovala automaticky, “ dodává Jan Rak, ředitel Odboru hospodaření s majetkem hl.m.Praha.

Ve druhé fázi projektu se data průběžně v budoucnu budou proměňovat v závislosti s procesem uzavírání nových smluv a stavu zápisu jednotlivých transakcí do katastru nemovitostí v reálném čase. PwC v současné době dokončuje identifikaci dat z evidence majetku, které jsou vhodné pro integraci do portálu. Poté budou zdrojová data nastavena tak, aby byla využitelná pro Odbor hospodaření s majetkem.

“Cílem je nastavit trvalé datové přenosy k vybraným ukazatelům podle nastavené periodicity týdně nebo měsíčně tak, aby portál automaticky aktualizoval data o majetku v působnosti Odboru hospodaření s majetkem, a to především počty budov, pozemků a jejich rozlohu,” doplňuje Karel Půbal.

Prohlédněte si širokou škálu služeb, které v oblasti veřejného sektoru nabízíme, na pwc.cz/Verejnysektor.

O PwC

PwC  je síť firem s více než 250 tisíci lidmi ve 158 zemích světa. Poskytuje špičkové auditorské, daňové a poradenské služby, které podporují jejich klienty při dosahování jejich cílů. Více se o PwC dozvíte na www.pwc.cz. Název „PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.

 

17/04/2019

K žádnému zemětřesení v PwC Legal nedošlo, říká Radek Buršík

„Klienti už nyní očekávají, že dostanou komplexní multioborové řešení, to je současný trend. Kdo se ho nebude držet, ztratí krok s velkými hráči na trhu,” říká v rozhovoru pro LN Radek Buršík, advokát a partner PricewaterhouseCoopers Legal.

V PwC Legal došlo před několika měsíci k odchodu několika zaměstnanců, včetně doposavad nejvýraznější tváře kanceláře Bořivoje Líbala, jehož jste na pozici managing partnera vystřídal. V kuloárech se hovořilo o tom, že se změní i strategie kanceláře. Je to pravda?

SSU7a9839_15PAJ15BursikV advokacii se pohybuji již řadu let a personální změny nejsou na advokátním trhu ničím výjimečným. Z našeho pohledu se nejednalo o žádné zemětřesení ani revoluci, nýbrž o personální rozhodnutí spojené se změnou ve strategickém směřování kanceláře, které na chod kanceláře nemělo žádný vliv a klienti to nijak nepocítili. Nejenže jim poskytujeme standardní právní servis, na který byli doposud zvyklí, ale snažíme se naše služby dále zkvalitňovat a ještě více těžit ze synergických efektů s dalšími poradenskými službami. V rámci dalšího směřování kanceláře chceme určitě více využívat i náš globální potenciál. Znamená to, že více prohloubíme spolupráci se zahraničními advokátními kancelářemi v rámci sítě PwC Legal na společných klientech a projektech. Firma globálně velmi investuje do rozvoje své právní praxe, což dokládá, že se za poslední tři roky celosvětově zdvojnásobil počet advokátů, kteří působí ve více než 100 zemích. Firma globálně velmi investuje do rozvoje své právní praxe, což dokládá, že se nám za poslední dva roky celosvětově zdvojnásobil počet advokátů. Zázemí silné poradenské skupiny nám umožňuje přinášet našim klientům globální know-how. Řada našich klientů nemá lokální byznys, ale mezinárodní, a my jim chceme pomáhat v jeho rozvoji a v jejich mezinárodním růstu.

Takže není cílem stěžejně působit jako in-house právníci pro klienty PwC, jak se povídá?
Nic takového dělat nebudeme a upřímně tomuto tvrzení ani obsahově nerozumím. Věřím, že pověst značky PwC na trhu byla vždy svázána s vysokými profesními, kvalitativními i etickými standardy, které tvoří i základ právních služeb poskytovaných PwC Legal. Snažíme se, aby ti klienti, kteří dostávají kvalitní daňové, ekonomické či technologické poradenství, dostali i kvalitní právní službu. Logicky tedy primárně cílíme na klienty, kteří už služeb PwC využívají nebo mají s jejími službami pozitivní zkušenost. Z toho možná vyplynulo zkratkovité a nerelevantní označení, že budeme dělat in-house právní služby.

Kolik lidí má tedy nyní váš tým právníků?
Máme aktuálně 18 členný tým právníků. Od počátku roku jsme posílili o tři nové kolegy a s dalšími jednáme. Jsem rád, že pracovní trh vnímá aktuální podobu PwC Legal jako velmi atraktivního zaměstnavatele, což potvrzuje, že cesta, kterou jsme nastoupili, je správná. Advokacie u velké čtyřky má totiž z mého pohledu velkou budoucnost, naši budoucí spolupracovníci jako největší benefit zmiňují právě práci v mezinárodním týmu a rozmanitost poradenských služeb, které firma nabízí. V tradičních advokátních kancelářích je věc často řešena izolovaně pouze z právního pohledu. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale u nás skutečně neděláme jen právo, ale byznys. Snažíme se poskytovat nejen kvalitní právní, ale komplexní multioborové řešení, aby se klient nemusel potýkat se separátními stanovisky od daňového poradce, advokáta a návrhem na technologickou implementaci, které jsou navzájem neprovázané nebo se dokonce vylučují. A co se týče přístupu k zaměstnancům, snažíme se mít rozumný work-life balance. Generace nastupujících právníků má totiž úplně jiné očekávání jak a hlavně kolik času chtějí v práci trávit. S tím se ale do budoucna budou muset vypořádat všichni zaměstnavatelé.

Jsou nějaké nové oblasti právních služeb, které se u vás rozvíjejí? Třeba korporátní investigace, kterým se hodně věnují vaši konkurenti z Deloitte?
Korporátním investigacím se zatím u nás primárně věnují kolegové z poradenské části, z forenzního týmu. Na těchto projektech s nimi nicméně spolupracujeme a určitě to vnímáme jako oblast, kde chceme spolupráci prohloubit a vstoupit tak na trh s komplexnějším produktem. Další oblastí je regulatorika, kdy s nárůstem lokální i evropské legislativy a regulatorních opatření logicky i přibývá práce pro právníky. V neposlední řadě i veřejnoprávní litigace, kdy obecně přibývá sporů mezi firmami i firem se státními a veřejnými institucemi. Neprofilujeme se nicméně jako kancelář zaměřená pouze na několik konkrétní právních odvětví. Právní službu poskytneme ročně desítkám nadnárodních i tuzemských klientů, což přináší poměrně široké spektrum řešených právních otázek.

Myslíte, že právní kanceláře Velké čtyřky mají potenciál vytlačit z trhu právních služeb menší kanceláře?
Nečekám ve velmi krátké době nějaké revoluční změny. Český trh je diverzifikovaný a lokální kanceláře tady mají silnou pozici. Z dlouhodobého pohledu ale věříme, že nemalé části klientů bude vyhovovat, jakým způsobem poskytuje právní služby naše kancelář. Když jsem na podzim hovořil s kolegy, kteří analyzují založení plnohodnotné PwC Legal na americkém trhu, kde dosud působíme jako reprezentační kancelář, ukázali mi novinové titulky od komentátorů amerického právního trhu, kteří skutečnost, že Velká čtyřka zvažuje vstup na trh právních služeb v USA, vnímali jako událost desetiletí. Myslím, že skutečnost, že nás trh a konkurence takto vnímá, potvrzuje, že největší změnu to bude znamenat právě pro tradiční kanceláře. Na druhou stranu tyto tradiční kanceláře se pouští na podobnou cestu tím, že svoje služby doplňují o daňové a technologické poradenství. Klienti prostě už nyní očekávají, že dostanou komplexní multioborové řešení, to je současný trend. Kdo se ho nebude držet, ztratí krok s velkými hráči na trhu.

Když jste mluvil o USA, vnímáte tyto signály i v rámci Evropy?
Určitě. Jak jsem již zmínil, právní služby jsou aktuálně nejrychleji se rozvíjející praxí v rámci skupiny PwC, přičemž v první desítce největších kanceláří je více než polovina evropských. Za českou kancelář jsou primárním potvrzením toho, že jdeme správným směrem, naši spokojení klienti, jejichž počet se neustále rozrůstá.

Připravuje se nějak PwC Legal na příchod recese? Máte nějaké globální pokyny, jaká přijímat opatření?
Žádné centrální pokyny nemáme. Já nejsem ekonomický analytik, takže spíše vycházím z jejich analýz a doporučení. Skutečnost, že žádná konjunktura netrvá věčně, je nepochybná a připravujeme se tedy na to, že dojde ke zpomalení růstu trhu. Nikdo ale neví, kdy to bude ani v jakém rozsahu, všichni samozřejmě doufáme ve stagnaci, a nikoli v recesi. Dlouhodobě chceme kancelář stavět jako ekonomicky udržitelnou tak, abychom mohli pružně zareagovat v právních odvětvích, která v době ekonomické recese na úkor jiných posilují, což je typicky sporová či insolvenční agenda.

Bursik_20190304_14 (3)

Nesporně i vy vnímáte tlak na honoráře, o kterém hovoří řada advokátních kanceláří. Připravujete se v této souvislosti nějak na robotizaci právních služeb?
V porovnání s dalšími specializacemi PwC je advokátní část stále ta nejtradičnější a nejméně zasažená technologickými změnami. Myslím si, že to tak bude do značné míry i do budoucna. Automatizace či technologická podpora nám ulehčí rutinní činnosti a určitě části trhu přinese zlevnění právních služeb. Půjde však zejména o jednoduché smlouvy či vzorové dokumenty. Jsem přesvědčen, že velkou roli bude ještě dlouhou dobu hrát úsudek a zkušenosti advokáta. V rámci naší kanceláře nám technologie například usnadňují vyhledávání v rozsáhlých dokumentech při přípravě právních prověrek. Třeba kolegové ve Švýcarsku vytvořili nástroj nazvaný Regulatory Radar, který automatizovaným způsobem finančním institucím poskytuje prostřednictvím webového rozhraní přehled o relevantní legislativě v různých jurisdikcích, včetně na míru šitých doporučení. Není to tedy revoluce, spíš evoluce, která nám i klientům do budoucna bude šetřit čas.

Takže vnímáte tlak na honoráře?
Klient chce vždy vědět, za co platí. Vnímáme, že se mění pohled na náklady na právní služby. Nejde vždy o diskusi o slevě z ceny, ale spíš o obsahu právní služby. Jde o to, co bude součástí poskytnuté rady. Pokud klient dostane komplexní stanovisko, které nemusí konfrontovat s dalšími posudky od jiných odborných poradců, tak je ochoten za právní službu zaplatit hodnotu, jakou skutečně má. V době recese se pak tlak na úspory vždy projeví u služeb, takže i u nás. Výrazně se ochlazení ekonomiky projevuje i v přístupu k prevenci – když se lépe ekonomicky daří, tak klienti mají větší ambici řešit věci dopředu. Když se vytvoří tlak na náklady, tak preventivní práce značně ustupuje.

Velmi znatelně je to ale vidět třeba u veřejných zakázek na právní služby. Advokátní firmy za účelem výhry tendru ponižují náklady na minimum. Co si o tom myslíte? A účastníte se jich?
Velmi málo, a to právě z toho důvodu, že v Česku stále převažuje výběr přes nejnižší cenu. Ze svého působení v orgánech České advokátní komory – již druhé volební období jsem členem Kontrolní rady ČAK - vím, že cenotvorba některých advokátních kanceláří v případě veřejných zakázek je poměrně zásadní téma pro širokou advokátní veřejnost a názory na ceny v řádech stovek korun za hodinu právní služby jsou mezi kolegyněmi a kolegy velmi rozdílné. Pro nás jsou každopádně veřejné zakázky velmi okrajová záležitost.

Takže jste se otevřeně bavili o tom, že některé advokátní kanceláře jednají v rámci veřejných zakázek nesoutěžně, když účelově ceny podhodnocují?
Nechci a s ohledem na uloženou mlčenlivost člena voleného orgánu ČAK ani nemohu být konkrétní. Obecně se jedná o poměrně složitou otázku. Ze stavovských předpisů vyplývá, že smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci. Při posuzování přiměřenosti pak nepochybně vstupuje do hry celá řada faktorů, často velmi subjektivního charakteru. Je například velmi obtížné posuzovat, jaký je ještě přiměřený zisk konkrétního advokáta a jaký již nikoliv, stejně tak je poměrně logická argumentace, že účast ve veřejné zakázce za relativně nízkou odměnu vede ke získání referencí potřebných pro poskytování jiných právní služeb, kde je vyšší komerční potenciál. Navíc jakýkoli direktivní neuvážený zásah ČAK by snadno mohl vést k ovlivnění cenotvorby a porušení pravidel hospodářské soutěže.


Radek Buršík (38) je vedoucím partnerem v PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., advokátní kancelář. Specializuje se na oblast daňového práva hmotného i procesního, správního práva a trestního práva daňového. Dále se věnuje právu obchodních společností, se zaměřením na odpovědnost managementu a corporate governance, sporné agendě a ochraně osobních údajů. Je také absolventem magisterského studia na Právnické fakultě Západočeské univerzity, advokátem zapsaným u České advokátní komory a členem Kontrolní rady České advokátní komory. Působí rovněž jako vysokoškolský pedagog na VŠE. Hovoří česky, anglicky a německy.

Jak vypadá práce v českém PwC Legal a v čem jsou jejich služby unikátní? To popisuje sám řídící partner Radek Buršík v rozhovoru

Článek byl uveřejněn 17. 4. na Lidovky.cz v rubrice Právo a justice. Autorem rozhovoru je Kateřina Kolářová. Autorem první fotografie je fotograf Michal Šula.

09/04/2019

CEO Survey 2019: Lídři české ekonomiky se krize nebojí, tři čtvrtiny letos předpokládají růst svých firem

Mezi generálními řediteli nejvýznamnějších společností v Česku převažuje krátkodobý optimismus, ale i obava z dalšího vývoje v příštích letech zejména s ohledem na vývoj na zahraničních trzích. Až 82 % CEOs věří, že tuzemská ekonomika letos poroste nebo bude mít stabilní vývoj, ve střednědobém horizontu 3 let ale většina z nich (52 %) předpokládá pokles tempa růstu. Naopak co se týká hospodaření firem, které sami řídí, jsou generální ředitelé optimističtí, i když méně než v předchozích letech. Růst svých firem letos předpovídají tři čtvrtiny z nich (75 %) a ve střednědobém horizontu dokonce ještě o dvě procenta více. V loňském průzkumu přitom krátkodobý i střednědobý růst výnosů svých firem očekávalo zhruba 90 % generálních ředitelů. Vyplývá to z výsledků jubilejního 10. ročníku průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 129 českými generálními řediteli.

CEO-event-1200x628-v2

Největším ohrožením pro českou ekonomiku představuje podle oslovených účastníků recese na zahraničních trzích (52 %). Růst mzdových nákladů označilo za riziko pouze 10 % respondentů, daleko větší obavy mají z nedostatku kompetentních zaměstnanců (25 %).

Vývoj české ekonomiky

Pro tento rok očekává 45 % českých generálních ředitelů ekonomický růst a 7 % dokonce výrazný růst. Stabilní vývoj české ekonomiky předpokládá 31 % oslovených účastníků, 16 % respondentů očekává mírný pokles tempa růstu, výrazný pokles pouze 1 % dotázaných. V horizontu tří let je již predikce méně optimistická – výrazný pokles tempa růstu ekonomiky predikuje 15 % ředitelů a více než třetina (38 %) očekává mírný pokles.

V tomto roce má třetina firem v plánu expanzi na další trhy a téměř 90 % chce současně snižovat náklady. Tento zdánlivý paradox, kdy se firmy snaží úzkostlivě řídit náklady a zároveň investovat, rozvíjet nové produkty, inovovat, ze studie zaznívá každoročně.

V porovnání se světovým průzkumem názorů generálních ředitelů, kterého se zúčastnilo 1 300 generálních ředitelů, jsou čeští lídři co se týče vývoje světové ekonomiky optimističtější. V pozitivní nebo stabilní vývoj ekonomiky věří letos globálně 70 % CEOs, zatímco u českých lídrů tento ukazatel dosahuje 85 %.

„Z výsledků desátého ročníku průzkumu PwC CEO Survey stále zaznívá optimismus a důvěra ve vývoj české ekonomiky. Pořád cítíme konjunkturu, ekonomické prognózy jsou dobré, růst bude sice pomalejší, ale stále bude pokračovat. Firmy mají chuť expandovat na nové trhy, chtějí se rozšiřovat, zavádět nové produkty a inovovat. A to je určitě pozitivní trend,“ řekl Jiří Moser, řídící partner PwC ČR.

Tab č.1: Očekávání růstu výnosů

Graf-7Zdroj: CEO Survey 2019

Tab č.2: Srovnání očekávání růstu výnosů v průběhu posledních deseti let

Graf-6Zdroj: CEO Survey 2019

Lidé vs. roboti: Jak získat a udržet si kvalitního zaměstnance & nahrazování pracovní síly roboty

Více než polovina tuzemských generálních ředitelů oslovených v průzkumu považuje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců za největší hrozbu dalšího růstu pro svou firmu. Čtvrtina z nich uvádí, že do konce roku počítá se zvyšováním nákladů na mzdy a benefity.

Generální ředitelé stále plánují nabírat nové zaměstnance, ani pro tento rok se výrazné zpomalení neočekává. Změna je pouze v tempu – růst počtu zaměstnanců v roce 2019 firmy plánují v konzervativním intervalu 5–8 %, daleko méně se počítá s růstem nad 8 %. Více než třetina firem neplánuje žádnou změnu v počtu zaměstnanců, což se neliší od loňského roku.

„Generální ředitelé cítí stále větší omezení v podobě nedostatku pracovní síly. Tento trend považují generální ředitelé za jednu z největších hrozeb pro nadcházející období napříč téměř všemi obory,“ dodal Jiří Moser.

Téměř polovina účastníků průzkumu má zájem o HR analytics systémy. Důvodem jsou daleko větší možnostíipři řízení lidských zdrojů – od lepšího sledování výkonu po strategické plánování a podporu rozhodování. Na druhém místě se umístila umělá inteligence a chatboti, kteří do velké míry mohou pomoci řešit nedostatek zaměstnanců. Rutinní činnosti jako služby zákaznických call center, služby za přepážkou či schvalování úvěrů zastanou roboti.

„K tomu, aby byla firma na trhu práce atraktivní, nelze opomíjet, že potřeby každého zaměstnance mají svoji hierarchii a jejich priority se v čase mění. Jsou jednak materiální, tedy ty měřitelné penězi, tak nemateriální, tj. hodnotové. Právě ty mají největší vliv na to, jak se zaměstnanec cítí a zda se po práci nepoohlíží někde jinde,“ říká Peter Chrenko, partner oddělení People & Organisation PwC ČR.

Tab č. 3: Změny počtu pracovníků ve firmách

Graf-9Zdroj: CEO Survey 2019

Technologie a digitalizace: RPA technologie a motivace firem pro digitalizaci

Digitalizaci a technologické inovace vnímají čeští generální ředitelé zatím především z pohledu úspory nákladů. To je stále nejsilnější faktor pro zavádění nových technologií. Zároveň je však patrné, že význam úspor oproti minulosti klesá. Pro budoucí projekty naopak posiluje faktor „zvýšení výnosů“. Vyšší zájem projevují generální ředitelé také o robotizaci a automatizaci, které mohou pomoci vyřešit problém nedostatku zaměstnanců na pracovním trhu.

Za nejvýznamnější technologii pro jejich podnikání považuje největší část generálních ředitelů cloud (21 %). Dalšími atraktivními technologiemi jsou RPA (Robotic Process Automation) a Industry 4.0 (16 %). Z hlediska budoucího vývoje je nejvíce atraktivní RPA, kterou označilo 51 % ředitelů jako nejvýznamnější pro následujících 3–5 let. Se zaváděním RPA však firmy příliš nespěchají, do 1 roku uvažuje o jejím zavedení pouze 5 %.

„Nástup robotů se netýká pouze výroby, projeví se i v kancelářských profesích. Robot v kanceláři je například speciální software naprogramovaný na nudné vyplňování formulářů, účtování faktur, přepisování záznamů z databáze či tvorbu různých reportů a analýz. Umí připravit pracovní smlouvu, stačí mu jen nadefinovat vstupní data či dokumenty. Je spolehlivý, pracuje rychle, prakticky nepřetržitě, a navíc bez chyb, které ve finálním výstupu mohou nechat lidé,“ říká Petr Ložek, vedoucí partner oddělení Technology Consulting PwC ČR.

Tab č. 4: Motivace k digitalizaci

Graf-2Zdroj: CEO Survey 2019

V dlouhodobějším horizontu (min. 4 roky) si již téměř třetina firem dokáže představit, že RPA technologie nahradí čtvrtinu rutinních procesů. Nahrazení rutinních operací ve více než polovičním rozsahu je zatím představitelné pro malý počet firem (v řádu jednotek procent) – právě tyto firmy však mají velký potenciál být významnými inovátory a budoucími leadery trhu. Počet firem, které vidí lidský faktor jako naprosto nenahraditelný (v následujícím roce 33 %) se do 4 let pravděpodobně sníží o jednu třetinu na 13 %.

Inovativní stát – priority a hlavní překážky digitalizace

Průzkum PwC ukazuje, že čeští generální ředitelé vnímají digitalizaci veřejné správy jako zásadní podmínku pro další rozvoj ekonomiky. Za důležitý považují každý bod agendy digitální veřejné správy a polovina témat dokonce dostala hodnocení „velmi důležité“. Vypovídá to o neustálém očekávání a naléhavosti, s jakou by lídři českého byznysu tyto změny přivítali. Nejvyšší prioritu má podle průzkumu propojení jednotlivých úřadů (76 %), druhým nejpalčivějším problémem je dostupnost všech služeb státu na jednom místě (71 %) a třetí v pořadí je zajištění bezpečnosti pro jednotný digitální trh (60 %).

„Sdílení dat mezi jednotlivými úřady by rozhodně mělo patřit k prioritám digitalizace české veřejné správy. Za základní předpoklad digitální transformace, od kterého se odvíjejí všechny ostatní priority, považuji především změnu legislativy,“ říká Karel Půbal, ředitel PwC pro veřejný sektor, a dodává: „Přestože se nejedná o prioritu, na kterou firmy kladou největší důraz, neumím si představit realizaci systémových změn bez digitálně přívětivého legislativního prostředí, tj. bez klíčových zákonů přijatých v podobě, která bude slučitelná s požadavky na digitalizaci. Tento pohled je třeba zahrnout do legislativního procesu – posuzovat návrhy zákonů podle toho, jestli jsou slučitelné s požadavky na digitalizaci.“

Sedm z deseti lídrů firem vidí jako hlavní bariéru neochotu úředníků ke změnám a nedostatek odborných kapacit způsobující asymetrii informací mezi veřejným a soukromým sektorem. Šest z deseti také vidí problém v nedostatečné kontrole a projektovém řízení.

 „Podle nového návrhu zákona práva na digitální služby, který v nejbližší době bude projednávat poslanecká sněmovna, by kompletní digitalizace státu mohla proběhnout během příštích pěti let. V praxi to bude znamenat, že každý občan by mohl mít svůj digitální průkaz, jehož prostřednictvím bude moci například na jednom místě on-line uskutečňovat bankovní platby, vyřídit si občanský průkaz, požádat lékaře o elektronický recept na lék nebo možná dokonce i hlasovat ve volbách,“ říká Karel Půbal, ředitel PwC pro veřejný sektor.

O průzkumu

Jubilejního 10. ročníku průzkumu poradenské společnosti PwC mezi českými generálními řediteli se zúčastnilo 129 respondentů. Průzkum byl proveden v listopadu a prosinci 2018. Sběr dat probíhal prostřednictvím elektronických a tištěných dotazníků. Více o průzkumu a jeho výsledcích naleznete na www.pwc.cz/ceo

O PwC

PwC je síť firem s více než 250 tisíci lidmi ve 158 zemích světa. Poskytuje špičkové auditorské, daňové a poradenské služby, které podporují jejich klienty při dosahování jejich cílů. Více se o PwC dozvíte na www.pwc.cz. Název „PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.

 

08/04/2019

Paying Taxes 2019

Now in its 13th edition, Paying Taxes continues to be a unique study from PwC and the World Bank Group, which investigates and compares tax regimes across 190 economies worldwide using a medium-sized domestic case study company.

This year, we look at how new tax software, real time reporting systems and data analytics are changing the way companies meet their tax compliance obligations and how tax authorities monitor and enforce those obligations.

We consider the balance between labour and income taxes, as economies consider the impact of the changes to the nature of work and the impact this has on revenue streams. And we look at some of the different approaches taken by tax authorities to tax audits and to the provision of training for both tax auditors and taxpayers.

Access report webcast and interactive tools

Jste vždycky tak silní, jak silný je váš nejslabší článek

Spirik_20190226_23Největší poklady pod ostrým dozorem, méně cenný zbytek jen se základní ochranou. Takhle možná může fungovat zabezpečení v muzeích a galeriích, v kyberprostoru by to byla zásadní chyba. „Nemůžete se soustředit jen na svoje korunovační klenoty, chránit jen jednu část a ostatní ignorovat,“ varuje Petr Špiřík, Head of Threat Management poradenské společnosti PwC pro Evropu, Střední východ a Afriku.

Jeho úkol je bránit obří globální firmu před kybernetickými hrozbami. Se svým týmem čelí stovkám pokusů o prolomení virtuálních hradeb. Nesmí nic podcenit. „Ochrana je vždycky tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Pokud bychom se soustředili jen na jednu oblast, tak nikdy neochráníme celý systém, i kdyby bylo řešení v dané oblasti sebelepší. Rozhoduje celkový součet, konzistence, nastavení standardů,“ vysvětluje Špiřík.

Viry, phishing, vyděračský software, pokusy o krádeže dat z cloudu i z interních úložišť, útoky zvenku i chyby uvnitř. Rizik je spousta a ve velkých firmách jde nejen o vlastní klenoty, ale i o velmi cenná data klientů. Každé narušení zabezpečení může způsobit obrovské škody a také ztrátu důvěry. 

„Bezpečnostní incidenty mohou být různé. Většina útoků je triviální, ale někdy jde i o velmi sofistikované pokusy kvalifikovaných útočníků,“ popisuje expert na kybernetickou bezpečnost.

Jeho tým musel reagovat například na phishingový atak, který přišel naráz od stovky uživatelů. Velmi ostrou akci zažili, když se před dvěma lety začal šířit vyděračský software WannaCry. „Museli jsme před infekcí ochránit celou firmu. Bylo nutné okamžitě reagovat, budit lidi, koordinovat činnost po celé planetě, sestavit plán a bleskově si předávat informace. Obrana musela být rychlá a stoprocentní,“ vzpomíná Petr Špiřík.

PwC má na světě tři hlavní centra, která celou společnost chrání. Jedno z nich sídlí právě v Česku, další v USA a Austrálii. Týmy se střídají ve službě podle časových pásem, obrana musí fungovat non-stop. Globálně řeší každý měsíc kolem čtyř až pěti tisíc útoků. Rozsáhlá sofistikovaná hrozba pak přichází jednou až dvakrát za čtvrt roku.

„Naším úkolem je neustále rozpoznávat potenciální hrozby, rychle na ně reagovat a zabránit jim. Vyžaduje to neustálou pohotovost,“ popisuje šéf českých obránců.

Řada útoků probíhá v pátek večer, kdy hackeři spoléhají na slabší pozornost ve firmách. Ale jsou i dny, kdy je v kyberprostoru klid, například v době dovolených – méně zapnutých počítačů a systémů znamená i méně incidentů. Nevyřčené příměří přichází na Vánoce, ať už ty křesťanské, nebo pravoslavné. „I zločinci a útočníci chtějí být s rodinami a užít si své peníze,“ směje se Petr Špiřík.

Polevit se ale nevyplácí. „Máme obrovskou výhodu v rychlosti, jakou si dokážeme předávat informace. I když je náš tým globální a velký, je efektivně koordinovaný,“ chválí Špiřík.

Český tým je složen z expertů pocházejících z Ukrajiny, Rumunska, Ruska, Mongolska či ze Slovenska. Čeština tu nehraje roli, rozhodují znalosti a zkušenosti, jazykem globální defenzívy je stejně angličtina.

Podstatná je hlavně důvěra klientů. Český hub pro region Evropy, Středního východu a Afriky je v neustálém kontaktu s lokálním byznysem. Součástí spolupráce je i předávání znalostí a zkušeností, což snižuje šance útočníků. „Chceme mít naše služby na nejvyšší úrovni. Splňovat požadavky nejnáročnějších klientů nebo je raději přesahovat,“ dodává Petr Špiřík.

Tak, jako se staráme o IT bezpečnost více než 700 poboček, se můžeme postarat i o kyberprostor ve Vaší firmě.... Stačí si vybrat z našich služeb v oblasti řízení rizik. Nebo se na hackery rovnou připravte. Jak? V Cyber Areně. Tato simulace vyvinutá českým PwC týmem dokáže vytvořit jakékoliv firemní prostředí a díky prvkům gamifikace si mohou firmy vyzkoušet na vlastní kůži, jak by v souboji s hackery obstály. Jak Cyber Arena vypadá, zmapoval Forbes. Také představil rychlé nasazení PwC Crisis Management týmu. Když přijde IT incident, už víte, na koho se obrátit. A co zaměstnanci a IT Awareness? Jak jsme na tom v ČR se vzděláváním zaměstnanců, si můžete přečíst v naší studii Kyberbezpečnost a my. I pravidelný newsletter s tipy, jak předejít IT rizikům, může předejít spoustě krizových situací. Získávejte zdarma svou měsíční dávku kybernetické bezpečnosti díky PwC Stay Secure.