Jak bude vypadat digitální Česko? Vyřízení osobních dokladů, daňového přiznání, převodu auta bez front na úřadech a další úkony – to vše půjde za pár minut a z pohodlí domova. Podle českých generálních ředitelů by měla být největší prioritou provázanost jednotlivých úřadů. Je to zatím vzdálená budoucnost, nebo blížící se realita?
Podle posledních odhadů by ke kompletní digitalizaci státu mělo dojít během příštích pěti let. V praxi to bude znamenat, že každý občan bude mít svůj digitální průkaz, jehož prostřednictvím bude moci on-line na jednom místě například provádět bankovní platby, vyřídit si občanský průkaz, požádat lékaře o elektronický recept na lék nebo možná dokonce i hlasovat ve volbách. Už nyní stát provozuje Portál občana, bránu k více než 60 elektronickým službám státu, pomocí něhož si lze vyřídit řidičský průkaz, využít služeb katastru nemovitostí či získat informaci o bezdlužnosti.
Vnucuje se logická otázka, proč tuhle geniální věc – digitální průkaz –, kterou již v některých státech běžně používají, také už dávno nemáme. Digitalizace ale neznamená pouze zvýšení komfortu občanů, zásadním předpokladem je zabezpečení dostatečné ochrany a bezpečnosti dat. Opravdu chceme, aby stát sledoval veškerá data o svých občanech a volně s nimi disponoval? Chceme s ním sdílet své osobní údaje i s rizikem, že systém může být zranitelný a data mohou být v nepovolaných rukou zneužita? Stojí slibované pohodlí opravdu za to?
Bez změny legislativy to nepůjde
Základním předpokladem digitální transformace je především změna legislativy. Přestože se nejedná o prioritu, na kterou firmy kladou největší důraz, realizace systémových změn bez digitálně přívětivého legislativního prostředí není možná. Tento pohled je třeba zohlednit a posuzovat návrhy zákonů podle toho, jestli jsou slučitelné s požadavky na digitalizaci.
V tomto směru se už možná začalo blýskat na lepší časy. Digitalizaci státní správy současná vláda s konkrétními opatřeními slíbila v programovém prohlášení. Do Poslanecké sněmovny míří návrh zákona o právu na digitální služby, který by občanům i firmám mohl dát do pěti let od jeho přijetí možnost komunikovat s úřady státu čistě elektronicky a zbavit občany povinnosti nosit u sebe průkazy a doklady. V legislativním procesu je dobré přihlédnout ke zkušenostem s digitalizací státní správy i v jiných zemích a zaměřit se především na analýzu legislativních překážek, vyhodnocení finančních dopadů či analýzu proveditelnosti.
Pokud jde o roli státu v procesu digitalizace, tu generální ředitelé spatřují především ve vytváření pravidel, politik a standardů. Stát by měl své aktivity v tomto ohledu směřovat jak dovnitř veřejného sektoru (např. ve formě standardizace požadavků na digitalizaci pro jednotlivé resorty), tak i k občanům a firmám. Neměl by se omezit pouze na regulaci a kultivaci prostředí pro digitalizaci, jeho rolí by také mělo být mnohem více komunikovat s občany a firmami, tedy plnit roli poskytovatele dat. Jde především o zpřístupňování informací, které mohou občanům a firmám usnadnit řešení konkrétních životních situací (např. plnění daňových povinností), a posílení transparentnosti řízení úřadů.
Při tom všem by měl stát také garantovat bezpečnost dat. V tom vidí prioritu digitalizace státu šest generálních ředitelů z deseti. Nejde však jen o státní úřady a instituce, které by měly podléhat nejpřísnějším pravidlům při nakládání s daty, ale o celou veřejnou správu v podobě krajů, měst a obcí.
Dashboardy – všechny informace na jednom místě
Jedním z cílů digitalizace je zlepšení informovanosti občanů a transparence v nakládání s veřejným majetkem. V zájmu větší informovanosti veřejnosti vytvářejí státní orgány, města a obce takzvané dashboardy. Například magistrát hlavního města Prahy ve spolupráci s PwC spustil začátkem dubna 2019 portál, díky němuž mohou mít Pražané prostřednictvím mobilu přehled o hospodaření města nebo hodnotě jeho majetku. Občané také v dashboardu v budoucnu uvidí proměňující se data v závislosti na čerpání rozpočtů a hodnotě majetku. Systém bude propojený s evidencí majetku, aby se data generovala automaticky.
Dashboard uvítají také investoři a užitečný bude i pro veřejnou správu, která data města využívá například pro kontroly plnění čerpání rozpočtů. Důležitý zdroj informací díky dashboardům získají i novináři. Do budoucna se uvažuje o jejich využití pro informovanost o celé agendě magistrátu a komunikaci s městskými úřady.
Tři překážky digitalizace
Sedm z deseti lídrů firem vidí jako hlavní bariéru neochotu úředníků ke změnám a nedostatek odborných kapacit způsobující asymetrii informací mezi veřejným a soukromým sektorem. Šest z deseti také vidí problém v nedostatečné kontrole a projektovém řízení.
Podle našich zkušeností mají všechny tři hlavní překážky společného jmenovatele: veřejný sektor mnohdy nemá dostatek odborníků a informací k tomu, aby mohl projekty nejen realizovat, ale i správně zadat k realizaci externím společnostem. Kromě toho mu chybí zkušenosti nebo alespoň znalost příkladů dobré praxe, přehled o tržním prostředí a motivace úředníků dotáhnout věci do zdárného konce.
Do budoucna by měl stát rozhodnout, jaký typ služeb chce poskytovat digitálně a zda chce tyto služby provozovat sám, či s pomocí privátního sektoru, aby byla zajištěna bezpečnost dat. Zároveň by měl zajistit, aby byl schopen služeb soukromých společností efektivně využít. Ovšem bez změny legislativy a jasného plánu zůstane vize digitálního státu a veřejná správa bez papírování jen nedostižným snem.
Rozhovor byl uveřejněn v příloze k 15. vydání týdeníku Ekonom, který byl vydán 11. dubna 2019.
Karel Půbal má více než patnáctiletou zkušenost s poradenstvím pro veřejný sektor. Je expertem na optimalizaci a řízení procesů v tomto oboru. Dále se věnuje problematice chytré veřejné správy a využití nových komunikačních nástrojů v rámci digitalizace veřejného sektoru.
Celou přílohu Český byznys 2019 s dalšími rozhovory klíčových osobností byznysu si můžete zdarma přečíst ZDE. Prohlédněte si také výsledky desáteho ročníku Českého průzkumu názorů generálních ředitelů.