« duben 2019 | Main | červen 2019 »

14 posts from květen 2019

30/05/2019

Stáhněte si novou verzi daňově-právní aplikace PwC

PwC spustila novou daňově-právní aplikaci, která se může stát vaším průvodcem světem daní, spolehlivým rádcem v oblasti práva a přináší také účetní novinky i kariérní možnosti v PwC. Aplikace je ke stažení pro mobilní telefony se systémy iOS i Android a je k dispozici zdarma.

0 (1)
Nová aplikace navazuje na předchozí populární verzi, přináší však jednodušší a přehlednější strukturu, modernější design a také nový obsah. Dosavadním uživatelům se
stahuje automaticky, ti noví si ji mohou stáhnout ZDE (iOS) či ZDE (Android).

Klienti, široká veřejnost, zaměstnanci PwC a třeba i potenciální uchazeči o zaměstnání v daňovém oddělení PwC díky aplikaci získají přehled o daňových novinkách, významných akcích pořádaných daňovým oddělením, aktuálních pracovních nabídkách a příspěvcích na firemních sociálních sítích. Podle aktuálního zájmu je také možné obsah filtrovat v příslušných sekcích nebo využít fulltextové vyhledávání.


„Dnešní doba je rychlá a je těžké udržet si přehled ve všech změnách a novinkách, které přichází nejen v legislativě. Naše nová aplikace může posloužit jako skvělý pomocník, jak si orientaci udržet,” vysvětluje Martin Diviš, partner daňového oddělení PwC. Z tohoto pohledu jsou velkým benefitem notifikace - jakmile se objeví nový obsah, je o něm uživatel informován. Věřím, že bude nová verze aplikace ještě úspěšnější než ta předchozí.“

29/05/2019

Reforma LIBOR a její dopad na zajišťovací účetnictví

V návaznosti na finanční krizi se pro globální regulační orgány stala prioritou reforma referenčních úrokových sazeb - tedy „LIBOR“ a další mezibankovní nabídkové sazby „IBOR“.

I když zde zůstává velké množství otázek, je plán reforem stále jasnější. A vzhledem k množství smluv mezi finančními institucemi i korporáty vycházející z IBOR sazeb je zjevné, že dopady na finanční výkaznictví zde budou, zejména pak na oblast zajišťovací účetnictví.

Jaký je dopad a pro koho?

Navrhované změny budou mít dopad ve všech jurisdikcích, které rozhodly, že je potřeba reforma IBOR. Budou se týkat společností ve všech odvětvích, které aplikují zajišťovací účetnictví pro zajištění úrokových sazeb vycházejících z IBOR, např. tedy zajištění úvěrů, dluhopisů a půjček pomocí úrokových swapů, úrokových opcí, FRA a křížových měnových swapů.

Návrh nové metodiky

IASB právě rozbíhá dvoufázový projekt, který má za cíl vyjasnit dopady této reformy na zajišťovací účetnictví.

První fáze počítá s úpravami požadavků na zajišťovací účetnictví v období před uzákoněním reforem. V rámci této fáze vznikl i návrh metodiky „Reforma benchmarku úrokových sazeb: IFRS 9 a IAS 39: Navrhované změny v IFRS 9 a IAS 39“. Tento návrh by umožnil pokračovat v zajišťovacím účetnictví u těch zajištění, která by mohla být ukončena z důvodu nejistot vyplývajících z reformy IBOR. Období připomínkového řízení k tomuto návrhu končí dne 17. června 2019, přičemž cílem IASB je dokončit změny do konce roku 2019.

Ustanovení tohoto návrhu z první fáze projektu budou závazná, a to z důvodu zamezení různých přístupů zacházení se zajišťovacím účetnictvím („cherry picking“), a zároveň pro zajištění souladu s IFRS 9 a IAS 39 v oblasti týkající se dobrovolného přerušení zajišťovacího účetnictví. Předpokládáme, že tato ustanovení se budou vztahovat jak na stávající, tak nová zajištění.

Ve druhé fázi tohoto projektu IASB zváží možné úlevy v době po uzákonění IBOR reforem.

Konkrétní dopady návrhu nové metodiky dle IASB.

Vysoce pravděpodobný požadavek

Účetnictví zajištění peněžních toků podle IFRS 9 a IAS 39 vyžaduje, aby budoucí zajišťované peněžní toky byly „vysoce pravděpodobné“. Pokud tyto peněžní toky závisí na IBOR vyvstává otázka, zda mohou být považovány za „vysoce pravděpodobné“ i po datu, ke kterému dojde k reformám referenčních sazeb.

Podle navrhovaných změn by současné peněžní toky založené na IBOR zůstaly nezměněny, a proto by byl požadavek na vysokou pravděpodobnost nadále splněn.

Prospektivní hodnocení (ekonomické vztahy a vysoce efektivní zajištění)

Jak IFRS 9, tak IAS 39 vyžadují prospektivní posouzení zajišťovacího účetnictví. IFRS 9 vyžaduje, aby existoval ekonomický vztah mezi zajištěnou položkou a zajišťovacím nástrojem, zatímco IAS 39 vyžaduje posouzení očekávané budoucí efektivity.

Vzhledem k nejistotám vyplývajícím z reformy IBOR, včetně toho, kdy a jakými sazbami budou IBOR nahrazeny, je toto velmi obtížné. Na základě navrhované metodiky by účetní jednotka předpokládala, že smluvní peněžní toky ze zajišťovacího nástroje a zajišťované položky založené na IBOR zůstanou v důsledku reformy IBOR při prospektivním posouzení nezměněny.

Rizikové složky

V některých případech je zajištěnou položkou nebo zajištěným rizikem položka, která není smluvně vázána na IBOR, příkladem je zajištění reálné hodnoty dluhu s pevnou úrokovou sazbou, kde je zajištěným rizikem změna reálné hodnoty dluhu související se změnami v sazbě IBOR. IFRS 9 a IAS 39 shodně vyžadují, aby byla definovaná zajišťovaná riziková složka samostatně identifikovatelná po celou dobu trvání zajišťovacího vztahu. Toto bude, vzhledem k nejistotám vyplývajícím z reformy IBOR, problém. Podle nově navrhované IASB metodiky by účetní jednotky pokračovaly v zajišťovacím účetnictví za předpokladu, že zajišťovaná riziková složka byla samostatně identifikovatelná na počátku zajištění. U nových zajištění, u nichž riziková složka není při vzniku zajišťovacího vztahu samostatně identifikovatelná, však návrh nové metodiky se změnami původního znění standardů nepočítá.

Co bude dál?

IASB si je vědoma toho, že bez úpravy stávajících požadavků IFRS některá zajištění nesplní podmínky pro zajišťovací účetnictví již velmi brzy. Záměrem je proto dokončit změny do konce roku 2019. A právě z důvodu zrychlení procesu, má návrh nové metodiky kratší než běžné připomínkové období končící již
17. června 2019. Navrhovaným dnem pro počátek účinnosti je účetní období od 1. ledna 2020 anebo později.

Návrh počítá s retrospektivní aplikací.

28/05/2019

Finanční správa vydala Pokyn D-34 (a také český překlad OECD TP Směrnice)

GFŘ dnes vydalo Pokyn D-34, který nahrazuje Pokyn D-332 k uplatňování standardů převodních cen. Pokyn mimo jiné pojednává o funkčních a rizikových profilech společností, benchmark analýzách, metodách stanovení / zjištění převodních cen, startovacích (start-up) nákladech nebo příkazech od mateřské společnosti. Zároveň byl uveřejněn i neoficiální český překlad Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy z roku 2017.***

Natalia Pryhoda, Peter Turčáni
Daňové a právní služby

27/05/2019

Moje daně 2020

Ministerstvo financí rozeslalo do vnějšího připomínkového řízení novelu daňového řádu, která legislativně zakotví vznik portálu Moje daně. Ten má být novou generací DIS - komplexní platformou pro vyřízení daňových záležitostí. Novela krom změn přímo souvisejících se vznikem portálu a podporou elektronické komunikace přináší celou řadu dalších procesních změn. Týkají se například prodlužování lhůt pro podávání přiznání, navrhuje se snížení úroků z prodlení a posečkané částky a naopak zvýšení úroku ze zadržovaných odpočtů, zavádí se možnost vracení zálohy z prověřovaného daňového odpočtu. Mění se některá pravidla kontrolních postupů. Předpokládaná účinnost novely je druhá polovina roku 2020.***

Radek Buršík
Právní služby

 

24/05/2019

Nová oznamovací povinnost ohledně plateb osvobozených od srážkové daně

Novela zákona o daních z příjmů účinná od 1.4.2019 zavádí, mimo jiné, novou povinnost oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí (§ 38da zákona). Novela upravila oznamovací povinnost vůči správci daně týkající se příjmů od českých daňových rezidentů (fyzických i právnických osob), které plynou ve prospěch daňových nerezidentů a ze kterých se v ČR vybírá srážková daň. Tato povinnost nově zasáhne velký počet českých subjektů.

Zatímco doposud se správci daně oznamovaly pouze takové příjmy, které srážkové dani reálně podléhaly, nově se musí oznamovat i ty příjmy, které sice standardně srážkové dani podléhají, avšak v daném konkrétním případě jsou:
(i) osvobozené od srážkové daně dle českého zákona, anebo
(ii) nezdaňované v ČR na základě příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

U těchto osvobozených nebo nezdaňovaných příjmů se oznamovací povinnost týká pouze příjmů nad 100 tis. Kč měsíčně. 

Nejčastější typy příjmů standardně podléhajících srážkové dani v ČR jsou např. dividendy do zahraničí, úroky do zahraničí, licenční poplatky do zahraničí, sankční úroky a smluvní pokuty do zahraničí nebo odměny zahraničního člena orgánů české právnické osoby.

Plátce je povinen podat správci daně oznámení o výše uvedeném příjmu na novém tiskopisu zveřejněném ministerstvem financí (https://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5478_15.pdf?201904222228). Tento tiskopis je společný jak pro příjem srážkové dani reálně podrobený, tak pro příjem, který byl od srážkové daně osvobozen, nebo u nějž ČR neměla právo na uplatnění srážkové daně dle smlouvy o dvojím zdanění, jak je vysvětleno výše. (Přičemž dříve se hlásily pouze příjmy, které srážkové dani reálně podléhaly, a to na formuláři  "Hlášení o dani z příjmů vybírané srážkou", který byl novelou zrušen.)

Oznámení se podává ve lhůtě pro odvedení srážkové daně, která byla z příjmu vybrána, nebo by byla vybrána dle standardních pravidel, pokud by daný konkrétní příjem nebyl od daně osvobozen nebo by Česká republika měla právo na jeho zdanění. Srážková daň se dle standardních pravidel odvádí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém měla být provedena srážka. A srážka se provádí u různých příjmů v různý okamžik - obecné pravidlo říká, že srážka se provádí v okamžiku výplaty příjmu nebo připsání úhrady ve prospěch příjemce, u úroků a licenčních poplatků nejpozději v den, kdy se o závazku účtuje v českém účetnictví, a u podílů na zisku nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo rozhodnuto o rozdělení zisku. ***

David Borkovec
Daňové a právní služby

 

23/05/2019

Daňový balíček schválen aneb rekapitulace nejdůležitějších změn v oblasti daní z příjmů - 1. část

Velká novela daňových předpisů nabyla dne 1. dubna 2019 své účinnosti. Kromě změn v oblasti DPH, spotřebních daní, daňového řádu a dalších předpisů byl novelizován i zákon o daních z příjmů. Následující text upozorňuje na ty nejdůležitější novinky.

Implementace tzv. ATAD direktivy

  • Novela daně z příjmů přináší nové pravidlo omezující daňovou uznatelnost výpůjčních nákladů. Kromě stávajících pravidel nízké kapitalizace bude daňová uznatelnost veškerých “nadměrných výpůjčních výdajů” od spojených i nespojených osob převyšujících limit 80 mil. Kč omezena stropem ve výši 30% tzv. “daňové EBITDA”.
  • Poprvé se do českého daňového práva dostávají pravidla pro zdanění ovládaných zahraničních společností (tzv. “CFC rules”). Česká republika tak nově dokáže zdanit vybrané transakce ovládaných zahraničních společností 19% sazbou daně z příjmů právnických osob prostřednictvím jejich zahrnutí do základu daně české ovládající společnosti.
  • Výše uvedené změny se poprvé použijí ve zdaňovacím období započatém po 1. dubnu 2019.
  • Od 1. ledna 2020 se začnou v ČR aplikovat další pravidla stanovené ATAD direktivou.

Změny ve zdanění fyzických osob – uplatňování výdajů paušálem

  • Novela zvyšuje hodnoty výdajových paušálů u příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu. Staronové maximální limity výdajových paušálů budou opět počítány z příjmů ve výši 2 mil. Kč. Nový limit se uplatní již pro daňové přiznání za rok 2019.

22/05/2019

Stravenka je pro účely DPH poukazem

V návaznosti na nedávnou novelu zákona o DPH a nově zveřejněný výklad finanční správy je na místě prověřit správnost účtování DPH při operacích se stravenkami. Dle finanční správy stravenky naplňují definici jednoúčelového  nebo víceúčelové poukazu v návaznosti na způsob jejich možného uplatnění. Pokud stravenka splňuje pravidla pro jednoúčelový poukaz, uplatňuje se DPH při každém jejím úplatném převodu a společnosti tedy musí při prodeji stravenek svým zaměstnancům odvádět DPH z částky, kterou zaměstnanci reálně platí. U stravenky, která je víceúčelovým poukazem, naopak společnosti při jejich prodeji zaměstnancům DPH neuplatňují. Odlišný režim DPH mají v obou případech i provize účtované ze strany vydavatele stravenek.***

Martin Diviš, Tomáš Vlk
Daňové a právní služby

16/05/2019

Co bude až skončí LIBOR? Změna bude přát připraveným…

Není žádným tajemstvím, že referenční sazby, které mají vliv na cenu financování nejen v korporátní sféře, s velkou pravděpodobností končí. Sazby LIBOR mají přestat ke konci roku 2021 existovat a budou nahrazeny novými sazbami. Intenzivně na tom pracuje několik pracovních skupin v různých zemích. Metodika tvorby nových referenčních sazeb bude tak pravděpodobně různá. Dotknou se změny PRIBOR a EURIBOR?

EURIBORu rozhodně. ECB přislíbila, že od října 2019 začne zveřejňovat sazby krátkodobého financování na základě nové metodiky. Za krásným ženským jménem ESTER se neskrývá nic jiného než „EUR Short Term Rate“. Organizace ISDA připravuje metodiku, která bude moci být uplatněna v případě toho, že firmy nestačí včas „přeměnit“ staré kontrakty na nové.

PRIBOR zůstává otázkou. Je možné, že pod vlivem změn na hlavních obchodních měnách, proběhne i změna referenční sazby PRIBOR. V zákulisí se o tom intenzivně přemýšlí.

Tak či onak nastává čas se připravit, neboť v pozoru jsou i účetní a daňové organizace (např. IASB). Je zřejmé, že dopady lze očekávat u zajišťovacího účetnictví firem. Zejména finanční ředitelé a korporátní treasury manažeři jsou nabádáni k tomu, aby již nyní začali společnosti připravovat na tzv. „přechodové období“.

PwC | Treasury and Accounting Advisory

15/05/2019

„Bez změny legislativy se digitalizace státu nepohne,“ říká Karel Půbal

Jak bude vypadat digitální Česko? Vyřízení osobních dokladů, daňového přiznání, převodu auta bez front na úřadech a další úkony – to vše půjde za pár minut a z pohodlí domova. Podle českých generálních ředitelů by měla být největší prioritou provázanost jednotlivých úřadů. Je to zatím vzdálená budoucnost, nebo blížící se realita?

Půbal-foto (1)Podle posledních odhadů by ke kompletní digitalizaci státu mělo dojít během příštích pěti let. V praxi to bude znamenat, že každý občan bude mít svůj digitální průkaz, jehož prostřednictvím bude moci on-line na jednom místě například provádět bankovní platby, vyřídit si občanský průkaz, požádat lékaře o elektronický recept na lék nebo možná dokonce i hlasovat ve volbách. Už nyní stát provozuje Portál občana, bránu k více než 60 elektronickým službám státu, pomocí něhož si lze vyřídit řidičský průkaz, využít služeb katastru nemovitostí či získat informaci o bezdlužnosti.

Vnucuje se logická otázka, proč tuhle geniální věc – digitální průkaz –, kterou již v některých státech běžně používají, také už dávno nemáme. Digitalizace ale neznamená pouze zvýšení komfortu občanů, zásadním předpokladem je zabezpečení dostatečné ochrany a bezpečnosti dat. Opravdu chceme, aby stát sledoval veškerá data o svých občanech a volně s nimi disponoval? Chceme s ním sdílet své osobní údaje i s rizikem, že systém může být zranitelný a data mohou být v nepovolaných rukou zneužita? Stojí slibované pohodlí opravdu za to?

Bez změny legislativy to nepůjde

Základním předpokladem digitální transformace je především změna legislativy. Přestože se nejedná o prioritu, na kterou firmy kladou největší důraz, realizace systémových změn bez digitálně přívětivého legislativního prostředí není možná. Tento pohled je třeba zohlednit a posuzovat návrhy zákonů podle toho, jestli jsou slučitelné s požadavky na digitalizaci.

V tomto směru se už možná začalo blýskat na lepší časy. Digitalizaci státní správy současná vláda s konkrétními opatřeními slíbila v programovém prohlášení. Do Poslanecké sněmovny míří návrh zákona o právu na digitální služby, který by občanům i firmám mohl dát do pěti let od jeho přijetí možnost komunikovat s úřady státu čistě elektronicky a zbavit občany povinnosti nosit u sebe průkazy a doklady. V legislativním procesu je dobré přihlédnout ke zkušenostem s digitalizací státní správy i v jiných zemích a zaměřit se především na analýzu legislativních překážek, vyhodnocení finančních dopadů či analýzu proveditelnosti.

Pokud jde o roli státu v procesu digitalizace, tu generální ředitelé spatřují především ve vytváření pravidel, politik a standardů. Stát by měl své aktivity v tomto ohledu směřovat jak dovnitř veřejného sektoru (např. ve formě standardizace požadavků na digitalizaci pro jednotlivé resorty), tak i k občanům a firmám. Neměl by se omezit pouze na regulaci a kultivaci prostředí pro digitalizaci, jeho rolí by také mělo být mnohem více komunikovat s občany a firmami, tedy plnit roli poskytovatele dat. Jde především o zpřístupňování informací, které mohou občanům a firmám usnadnit řešení konkrétních životních situací (např. plnění daňových povinností), a posílení transparentnosti řízení úřadů.

Při tom všem by měl stát také garantovat bezpečnost dat. V tom vidí prioritu digitalizace státu šest generálních ředitelů z deseti. Nejde však jen o státní úřady a instituce, které by měly podléhat nejpřísnějším pravidlům při nakládání s daty, ale o celou veřejnou správu v podobě krajů, měst a obcí.

Dashboardy – všechny informace na jednom místě

Jedním z cílů digitalizace je zlepšení informovanosti občanů a transparence v nakládání s veřejným majetkem. V zájmu větší informovanosti veřejnosti vytvářejí státní orgány, města a obce takzvané dashboardy. Například magistrát hlavního města Prahy ve spolupráci s PwC spustil začátkem dubna 2019 portál, díky němuž mohou mít Pražané prostřednictvím mobilu přehled o hospodaření města nebo hodnotě jeho majetku. Občané také v dashboardu v budoucnu uvidí proměňující se data v závislosti na čerpání rozpočtů a hodnotě majetku. Systém bude propojený s evidencí majetku, aby se data generovala automaticky.

Dashboard uvítají také investoři a užitečný bude i pro veřejnou správu, která data města využívá například pro kontroly plnění čerpání rozpočtů. Důležitý zdroj informací díky dashboardům získají i novináři. Do budoucna se uvažuje o jejich využití  pro informovanost o celé agendě magistrátu a komunikaci s městskými úřady.

Tři překážky digitalizace

Sedm z deseti lídrů firem vidí jako hlavní bariéru neochotu úředníků ke změnám a nedostatek odborných  kapacit způsobující asymetrii informací mezi veřejným a soukromým sektorem. Šest z deseti také vidí problém v nedostatečné kontrole a projektovém řízení.

Podle našich zkušeností mají všechny tři hlavní překážky společného jmenovatele: veřejný sektor mnohdy nemá dostatek odborníků a informací k tomu, aby mohl projekty nejen realizovat, ale i správně zadat k realizaci externím společnostem. Kromě toho mu chybí zkušenosti nebo alespoň znalost příkladů dobré praxe, přehled o tržním prostředí a motivace úředníků dotáhnout věci do zdárného konce.

Do budoucna by měl stát rozhodnout, jaký typ služeb chce poskytovat digitálně a zda chce tyto služby provozovat sám, či s pomocí privátního sektoru, aby byla zajištěna bezpečnost dat. Zároveň by měl zajistit, aby byl schopen služeb soukromých společností efektivně využít. Ovšem bez změny legislativy a jasného plánu zůstane vize digitálního státu a veřejná správa bez papírování jen nedostižným snem.

Rozhovor byl uveřejněn v příloze k 15. vydání týdeníku Ekonom, který byl vydán 11. dubna 2019.

Karel Půbal má více než patnáctiletou zkušenost s poradenstvím pro veřejný sektor. Je expertem na optimalizaci a řízení procesů v tomto oboru. Dále se věnuje problematice chytré veřejné správy a využití nových komunikačních nástrojů v rámci digitalizace veřejného sektoru.

Celou přílohu Český byznys 2019 s dalšími rozhovory klíčových osobností byznysu si můžete zdarma přečíst ZDE. Prohlédněte si také výsledky desáteho ročníku Českého průzkumu názorů generálních ředitelů.