Reforma LIBOR a její dopad na zajišťovací účetnictví

PwC Česká Republika

V návaznosti na finanční krizi se pro globální regulační orgány stala prioritou reforma referenčních úrokových sazeb - tedy „LIBOR“ a další mezibankovní nabídkové sazby „IBOR“.

I když zde zůstává velké množství otázek, je plán reforem stále jasnější. A vzhledem k množství smluv mezi finančními institucemi i korporáty vycházející z IBOR sazeb je zjevné, že dopady na finanční výkaznictví zde budou, zejména pak na oblast zajišťovací účetnictví.

Jaký je dopad a pro koho?

Navrhované změny budou mít dopad ve všech jurisdikcích, které rozhodly, že je potřeba reforma IBOR. Budou se týkat společností ve všech odvětvích, které aplikují zajišťovací účetnictví pro zajištění úrokových sazeb vycházejících z IBOR, např. tedy zajištění úvěrů, dluhopisů a půjček pomocí úrokových swapů, úrokových opcí, FRA a křížových měnových swapů.

Návrh nové metodiky

IASB právě rozbíhá dvoufázový projekt, který má za cíl vyjasnit dopady této reformy na zajišťovací účetnictví.

První fáze počítá s úpravami požadavků na zajišťovací účetnictví v období před uzákoněním reforem. V rámci této fáze vznikl i návrh metodiky „Reforma benchmarku úrokových sazeb: IFRS 9 a IAS 39: Navrhované změny v IFRS 9 a IAS 39“. Tento návrh by umožnil pokračovat v zajišťovacím účetnictví u těch zajištění, která by mohla být ukončena z důvodu nejistot vyplývajících z reformy IBOR. Období připomínkového řízení k tomuto návrhu končí dne 17. června 2019, přičemž cílem IASB je dokončit změny do konce roku 2019.

Ustanovení tohoto návrhu z první fáze projektu budou závazná, a to z důvodu zamezení různých přístupů zacházení se zajišťovacím účetnictvím („cherry picking“), a zároveň pro zajištění souladu s IFRS 9 a IAS 39 v oblasti týkající se dobrovolného přerušení zajišťovacího účetnictví. Předpokládáme, že tato ustanovení se budou vztahovat jak na stávající, tak nová zajištění.

Ve druhé fázi tohoto projektu IASB zváží možné úlevy v době po uzákonění IBOR reforem.

Konkrétní dopady návrhu nové metodiky dle IASB.

Vysoce pravděpodobný požadavek

Účetnictví zajištění peněžních toků podle IFRS 9 a IAS 39 vyžaduje, aby budoucí zajišťované peněžní toky byly „vysoce pravděpodobné“. Pokud tyto peněžní toky závisí na IBOR vyvstává otázka, zda mohou být považovány za „vysoce pravděpodobné“ i po datu, ke kterému dojde k reformám referenčních sazeb.

Podle navrhovaných změn by současné peněžní toky založené na IBOR zůstaly nezměněny, a proto by byl požadavek na vysokou pravděpodobnost nadále splněn.

Prospektivní hodnocení (ekonomické vztahy a vysoce efektivní zajištění)

Jak IFRS 9, tak IAS 39 vyžadují prospektivní posouzení zajišťovacího účetnictví. IFRS 9 vyžaduje, aby existoval ekonomický vztah mezi zajištěnou položkou a zajišťovacím nástrojem, zatímco IAS 39 vyžaduje posouzení očekávané budoucí efektivity.

Vzhledem k nejistotám vyplývajícím z reformy IBOR, včetně toho, kdy a jakými sazbami budou IBOR nahrazeny, je toto velmi obtížné. Na základě navrhované metodiky by účetní jednotka předpokládala, že smluvní peněžní toky ze zajišťovacího nástroje a zajišťované položky založené na IBOR zůstanou v důsledku reformy IBOR při prospektivním posouzení nezměněny.

Rizikové složky

V některých případech je zajištěnou položkou nebo zajištěným rizikem položka, která není smluvně vázána na IBOR, příkladem je zajištění reálné hodnoty dluhu s pevnou úrokovou sazbou, kde je zajištěným rizikem změna reálné hodnoty dluhu související se změnami v sazbě IBOR. IFRS 9 a IAS 39 shodně vyžadují, aby byla definovaná zajišťovaná riziková složka samostatně identifikovatelná po celou dobu trvání zajišťovacího vztahu. Toto bude, vzhledem k nejistotám vyplývajícím z reformy IBOR, problém. Podle nově navrhované IASB metodiky by účetní jednotky pokračovaly v zajišťovacím účetnictví za předpokladu, že zajišťovaná riziková složka byla samostatně identifikovatelná na počátku zajištění. U nových zajištění, u nichž riziková složka není při vzniku zajišťovacího vztahu samostatně identifikovatelná, však návrh nové metodiky se změnami původního znění standardů nepočítá.

Co bude dál?

IASB si je vědoma toho, že bez úpravy stávajících požadavků IFRS některá zajištění nesplní podmínky pro zajišťovací účetnictví již velmi brzy. Záměrem je proto dokončit změny do konce roku 2019. A právě z důvodu zrychlení procesu, má návrh nové metodiky kratší než běžné připomínkové období končící již
17. června 2019. Navrhovaným dnem pro počátek účinnosti je účetní období od 1. ledna 2020 anebo později.

Návrh počítá s retrospektivní aplikací.