« červen 2019 | Main | srpen 2019 »

7 posts from červenec 2019

31/07/2019

Polsko zavádí od 1. listopadu tzv. "split payment" režim na DPH

V Polsku byl přijat zákon, který od 1. listopadu povinně zavádí použití tzv. "split payment" režimu na vybrané dodávky zboží a služeb s místem plnění v Polsku v hodnotě nad 15,000 zlotých (cca 90,000 korun). Novinka se týká všech plátců DPH registrovaných v Polsku, tzn. i českých společností, které mají polské DIČ. Pro společnosti to znamená nové povinnosti - např. na daňových dokladech musí uvádět, že se jedná o tento režim, musí mít založen polský běžný bankovní účet a dále finanční správou kontrolovaný bankovní účet, na který se bude převádět DPH. Dodavatel i odběratel plnění jsou společně zodpovědní za správné použití tohoto režimu, v případě neplnění povinností lze uložit přísné sankce. U odběratele může být rovněž celý náklad považován za daňově neuznatelný z pohledu daně z příjmů právnických osob. Tento režim by měl platit do února 2022, pokud Polsko nezíská povolení k jeho prodloužení. Pokud byste měli zájem o více informací, tak se na nás neváhejte obrátit. *** 

Martin Diviš, Tomáš Vlk
PwC | Daňové a právní služby

30/07/2019

Novela cizineckého zákona účinná 31. července 2019

Dne 31. července nabyde účinnosti dlouho připravovaná novela cizineckého zákona (zákon č. 326/1999 Sb.). Tento zákon upravuje zejména dlouhodobý či trvalý pobyt cizinců na území České republiky.
Novela zavádí změny v oblasti ekonomické migrace. Nejvýraznější v tomto směru je např. stanovení kvót na množství žádostí podaných na určitých ambasádách ČR v zahraničí, nemožnost změnit zaměstnavatele prvních šest měsíců po získání zaměstnanecké karty či nový specifický typ víza, mimořádné pracovní vízum, dle nařízení vlády jako reakce na nedostatek pracovních sil. Novela také sjednocuje a zjednodušuje podmínky pro účast zaměstnavatelů a cizinců ve vládních projektech, které cizincům usnadňují získání povolení k pobytu za účelem zaměstnání. 
Novela dále některé vybrané úřední postupy zjednodušuje - např. cizinci budou moci začít pracovat bezprostředně po svém vstupu na území ČR. Přínosnou novinkou je možnost absolventů akreditovaných oborů na českých vysokých školách zažádat po skončení studia o povolení k pobytu za účelem hledání zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti s platností maximálně devět měsíců.
Novela také zavádí zvýšení či dokonce nové poplatky za úkony související s pobytem či žádostí podaných na Ministerstvu vnitra na území či na ambasádě ČR v zahraničí. 
Na závěr je nutné zmínit také transpozici Směrnice EU č. 2016/801 upravující pobyty za účelem studia či výměnných programů, která přijetí této novely iniciovala. ***

Pro další informace sledujte tento blog anebo kontaktujte imigrační oddělení Global Visa Solutions: [email protected].

18/07/2019

Měšec.cz: Data mohou i sloužit. Jak vám pomůže, že o vás společnosti sbírají informace?

Sběr dat vnímá řada lidí poměrně negativně. Co kdybyste ale díky tomu, že si společnosti navzájem nasdílí vaše data, získali třeba lepší úrok při sjednání hypotéky nebo jiné výhody?

V několika předchozích článcích jsme se věnovali tématu bezpečí na internetu a sběru dat. Povětšinou jsme v těchto článcích informovali o tom, jaké chování představuje hrozbu, jaká data není vhodné sdílet a co mohou společnosti provést s daty, která sdílíte i třeba nedobrovolně.

To je však pouze jedna strana mince. Sběr dat a vyhodnocování dalšími stranami vám může být i ku prospěchu. Na toto téma přednášeli Richard Bobek a Marek Nekvasil ze společnosti PwC na konferenci Digitální identita, kterou pořádal Měšec.cz.

Data jako lukrativní zdroj krádeží

Než se zaměříme na to, jak mohou data a jejich sběr pomáhat i konkrétním uživatelům, připomeňme pouze, že neopatrné chování na internetu není jediná hrozba. Čím dál častější je také krádež dat a organizované skupiny, které se na krádeže dat zaměřují. V posledních letech se z toho stal poměrně lukrativní byznys.

Samotný Facebook například v roce 2018 přiznal, že do cizích rukou poskytl údaje o 2 miliardách lidí. Podle statistik řeší policie každý druhý den nový případ krádeže digitální identity. A pokuty se nevyhýbají ani velkým společnostem. Například Google byl ve Francii pokutován částkou 50 milionů eur za porušení zásad GDPR. Příslušné zásady totiž nebyly dle CNIL jednoduše přístupné a transparentní.

A takových případů by se našlo mnoho. Ochrana vlastních dat je tak to nejmenší, co může každý uživatel udělat. Ani tak se ale sběru informací o své osobě třetími stranami nevyhnete. Ne vždy je to ale špatně. Podívejme se, kdy vám to může naopak pomoci.

Žádáte o hypotéku? Data vám pomohou

Hypoteční úvěry jsou stále aktuální téma. Po postupném zpřísnění podmínek se hypotéky staly pro určitou skupinu obyvatel nedostupné a další se obávají, že to postihne i je. V praxi tak při žádosti o hypoteční úvěr obejdete i několik bank, abyste se vyptali na podmínky a získali pro sebe ty nejvýhodnější.

Pro banku je ale mimo jiné důležitá i vaše historie, aby mohla věřit tomu, že jste solventní a schopní splácet. Váš plat je jedna věc, vaše dluhová minulost druhá. Pokud o vás banka má záznamy z minulosti, například jste u ní měli úvěr či kreditní kartu, je to pro vás plus. Tedy za předpokladu, že jste byli řádně splácejícími klienty a banka s vámi po této stránce byla spokojená.

Pokud se ale na hypotéku půjdete ptát do banky, která o vás nic neví, jste v horší vyjednávací pozici. A právě tady vám může sběr dat jinými společnostmi pomoci.

Jak vám sběr dat třetími stranami může pomoci?
Autor: PwC
Jak vám sběr dat třetími stranami může pomoci?

Samotná banka o vás žádné informace nemá, ale může využít informace třetích stran. Zjistí tak například, že pracujete jako OSVČ a máte poměrně dobře fungující e-shop a provozujete kamennou prodejnu. Od telefonního operátora zjistí, že jste u něj už 10 let, máte paušál a nikdy jste nebyli po splatnosti. Z finančního úřadu rovněž získá nějaké informace a to vše jí pomůže vytvořit si o vás nějaký profil a vyhodnotit vaši solventnost.

Pokud informace mluví ve váš prospěch, nabídne vám banka lepší podmínky.

První vlaštovky v praxi

Systém podobný tomu výše uvedenému již funguje, provozuje ho společnost PwC. Příslušnými nástroji je možné buď přímo, nebo nepřímo propojit uživatele a banku. Získaná data pak mohou být využita nejen k tvorbě statistických modelů, ale právě i ke skórování pro rizikové nebo marketingové účely.

Přímé propojení probíhá skrze pseudonymizaci. To znamená, že osobní údaje jsou zpracovány takovou formou, že není možné je přiřadit konkrétní osobě bez použití dodatečných informací. Daná instituce tak o vás bude vědět dost, ale ne tolik, aby vás mohla identifikovat jako konkrétní osobu.

Nepřímé propojení pak probíhá skrze data brokery, což jsou poskytovatelé či dodavatelé dat, kteří tato data legálně sbírají či nakupují a agregují informace z několika zdrojů.

Možnosti anonymního a bezpečného sdílení dat.
Autor: PwC
Možnosti anonymního a bezpečného sdílení dat.

Skóringový systém

Na základě těchto nástrojů pak PwC provozuje skóringový systém, který je založený na externích datech a PwC GeoDataMartu.

Skóringový systém.
Autor: PwC
Skóringový systém.

V praxi by to tedy mohlo fungovat následovně. Banka vyšle žádost o vytvoření skóringu nějakého klienta, který žádá o hypoteční úvěr. Skóring proběhne v reálném čase díky například data brokeru a skóringové kartě. Tam se generují informace z různých zdrojů. Těmi mohou být registry, veřejné zdroje, webové stránky, ale i další, viz graf.

Následně proběhne vyhodnocení žádosti a skóring a výsledek se odešle zpět bance. Celý proces by měl být plně automatizovaný a trval by okolo 20 sekund.

Banka se tím o vás dozví řadu informací, ačkoli jste pro ni vlastně cizí osoba z ulice, která u ní nikdy neměla žádný produkt. Někdy tak sběr dat může být i vám prospěšný.

 

Celý článek vyšel na webu www.mesec.cz

10/07/2019

Nedostatek zaměstnanců bude české soukromé firmy letos stát přes 280 miliard

Největší výzvou soukromých firem ve střední a východní Evropě je rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly a talentů, kteří by rozvíjeli růst jejich podnikání. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, která se dotazovala vedení 600 soukromě vlastněných firem v 15 zemích regionu. Čtvrtina dotazovaných uvedla, že sleduje více než 5% ztráty ze zisku plynoucí z nedostatečných schopností najímané pracovní síly. PwC odhaduje, že nedostatek talentů stojí soukromé firmy v regionu 358 miliard eur ročně. Tedy více než HDP Chorvatska, Maďarska a Slovenska dohromady. České firmy pak přicházejí o 11 miliard EUR. Nejvíce chybí technici, obchodníci a inženýři.

Epbs

Nedostatečně talentovaní zaměstnanci firmy brzdí

Peter Englisch, odborník PwC na podnikání a soukromé firmy v regionu střední a východní Evropy, předpokládá, že se skutečné ztráty, plynoucí z nedostatečných schopností a znalostí současných zaměstnanců, projeví až v budoucnu. “Nedostatečně talentovaní zaměstnanci brzdí budoucí vývoj firem. Nedovolují vedení, aby si uvědomilo skutečný potenciál podniku. Problém v regionu střední a východní Evropy navíc umocňuje přísná imigrační politika a zároveň tendence kvalifikované domácí pracovní síly hledat lépe hodnocené uplatnění v zemích západní Evropy a v Rusku,” uvedl Englisch.

Do zemí střední a východní Evropy přichází ve srovnání se západem a Skandinávií až o polovinu méně obyvatel z cizích zemí. Z dat Eurostatu například vyplývá, že v roce 2017 připadalo na 1000 obyvatel Švédska 16,4 imigranta, v Německu to bylo 12,5, zatímco v České republice 6,1 a na Slovensku, kde bylo v roce 2017 monitorováno vůbec nejméně příchozích osob, dokonce 1,4 imigranta. Situace na trhu práce přitom podle průzkumu znervózňuje 89 % ředitelů firem ve střední a východní Evropě. Hůře už je na tom pouze Japonsko s 95 %.

Digitalizace je klíčová, chybějí ale technici a inženýři, kteří by ji navrhli

Za klíčový nedostatek, který chybějící kvalifikovaná pracovní síla způsobuje, považuje většina manažerů nedostatečné využití inovačního potenciálu své firmy a digitalizace. 63,5 % respondentů průzkumu PwC si uvědomuje, že digitalizace zásadně ovlivní životaschopnost jejich byznysu. Podle Petera Englische, který se v PwC dlouhodobě věnuje problematice soukromého podnikání, o digitalizaci ale neuvažují v plném rozsahu možností, které nabízí. „Zjistili jsme, že 68 % manažerů vidí v digitalizaci způsob, jak zjednodušit a automatizovat stávající procesy, asi polovina si uvědomuje i možnost jejího využití v analýze dat nebo přizpůsobení produktů a služeb na míru potřebám zákazníka. Pouhých 35 % podniků přemýšlí nad sofistikovanějšími řešeními, jako je umožnění end-to-end řešení, které by pomohlo přesně analyzovat požadavky zákazníků,“ uvedl Englisch.

Firmy tedy vnímají potenciál digitalizace, bez pracovníků s potřebnými zkušenostmi a znalostmi si ale nedokáží navrhnout její optimální strategii. „Nejžádanější cílovou skupinou náborů jsou technici, obchodníci a inženýři, což odpovídá nedostatku pracovních sil s tímto zaměřením i rostoucí důraz firem na využití možností digitalizace,“ dodal Englisch.   

Většina manažerů se budoucnosti neobává

Navzdory nedostatku pracovních sil převládají u většiny manažerů pozitivní očekávání ohledně hospodářských výsledků jejich firem. V regionu střední a východní Evropy předpokládá naprostá většina z nich udržení dosavadních výnosů nebo jejich růst. Případný pokles si připouští pouze 8 % dotázaných. V regionu CEE jsou podle PwC jsou vyhlídky manažerů nevíce pozitivní ve východní Evropě. Lepší hospodářské výsledky ve srovnání s uplynulými roky předpokládá 85 % manažerů na Ukrajině nebo 80 % v Gruzii. Následuje je Litva se 75 % firem, které očekávají zlepšení. Na druhé straně jsme největší míru pesimismu z dalšího vývoje zaznamenali v Rusku, kde vyšší výsledky očekává pouhých 40 % firem a jejich zhoršení si připouští 13 %.

S kompletními výsledky průzkumu se můžete seznámit na www.pwc.com/epbs2019.

08/07/2019

Experti PwC pomáhají zamezit praní špinavých peněz

Boj s finanční kriminalitou v posledních letech výrazně přitvrdil. Vyspělé státy se snaží zabránit daňovým únikům a praní špinavých výnosů z korupce, prodeje drog, kradeného zboží nebo obchodu s lidmi. Banky musí plnit přísné regulace a vynakládat značné úsilí pro zamezení zneužití finančních služeb k praní špinavých peněz. V opačném případě jim hrozí obrovské pokuty v řádech milionů eur či dokonce úplná likvidace ve formě odebrání bankovní licence.AML (1)

Obrovský skandál jedné evropské banky, který se provalil v loňském roce, ukazuje, o jak velké peníze jde. Týká se podezřelých transakcí v hodnotě 200 miliard eur (5,2 bilionu korun), které evropská bankovní společnost mezi lety 2007 až 2015 uskutečnila přes svou estonskou divizi. Podezření zveřejnil bývalý zaměstnanec a banka v rámci interního vyšetřování potvrdila, že velká část transakcí mohla napomáhat k legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Skandál vyšetřují úřady v Dánsku, Estonsku, Británii i ve Spojených státech. Ohrozit může nejen jednu z největších bank ve Skandinávii, ale finanční stabilitu celé země. Problém se mezitím přelévá do dalších bank a dalších zemí.

Metody praní špinavých peněz jsou důmyslné – většinou se skrývají za složitým řetězcem finančních operací, které mají zamést stopy k původnímu zdroji. Využívají se nastrčené firmy a jednatelé, anonymní firmy v daňových rájích či ukryté za prázdné schránky s adresou kdesi v P. O. Boxu.

Banky musí podobné machinace včas odhalit, jinak jim hrozí sankce nebo skandály podobné tomu skandinávskému. „Pravidla, kterými se musí banky řídit, jsou mnohem přísnější než před deseti lety. A extrémně narostly i pokuty, které bankám hrozí. Pohybují se v řádech desítek až stovek milionů eur,“ popisuje odborník na prevenci finanční kriminality poradenské společnosti PwC Petr Kranda.

Tým prevence finanční kriminality PwC se snaží bankám pomáhat s nastavením kontrol a systémů, které mají na podezřelé transakce upozorňovat, poskytuje poradenství v oblasti technologií a analýz dat pro zlepšení identifikace podezřelých transakcí. Tým pracuje i pro centrální banky dohlížející na finanční trhy a také pomáhá vládním orgánům při zavádění národních preventivních opatření. Uskutečněné projekty v zemích, jako je Pakistán, Lotyšsko nebo Moldavsko, se zaměřují nejen na problémy bank, ale celé společnosti. Práce týmu není jen otázkou financí – i kdyby pomohl zabránit jen části toků peněz na financování terorismu v Pakistánu nebo pomohl postavit moldavský finanční sektor zpět na nohy, má vynaložené úsilí smysl.

Současné technologie umí sledovat pohyby na účtech a chování klientů bank. A upozornit na nesrovnalosti. „Systém sleduje, jak se klient chová, kolik má transakcí, jak jsou vysoké, kam směřují. Pokud se objeví transakce, která neodpovídá běžnému chování klienta nebo nasvědčuje možnému praní špinavých peněz, měl by analytiky upozornit, že je potřeba transakci prověřit,“ dodává Lukáš Rut ze stejného týmu.

Využívá se i robotická automatizace procesů. Ale před zásahem a pomocí robotů musí být systém nejprve správně nastavený, teprve pak dokáže pracovat efektivně. Experti PwC umí algoritmy v bankách optimalizovat tak, aby systém zbytečně neupozorňoval na každou druhou transakci, ale aby filtrem neproklouzl vážný případ. V týmu jsou ekonomové, právníci, ale také lidé, kteří se vyznají v IT a analýze dat. „Propojení lidí, kteří rozumí regulacím, s odborníky na IT je naše velká výhoda. Jejich spolupráce je pro efektivní nastavení systémů nezbytná,“ doplňuje Liviu Chirita, PwC Partner a vedoucí celého týmu.

Pražský tým PwC pracuje v celé střední a východní Evropě, ale pomáhá i v západní Evropě, na Středním východě, Africe a všude tam, kde se praní špinavých peněz, financování terorismu a další finanční kriminalita vymkly kontrole. Podílí se na prevenci, ale často také přímo na vyšetřování podezřelých transakcí. Jakmile totiž analytik banky dostane ze systému upozornění, musí ho prověřit. Zjišťuje se, jak rizikový je klient, odkud a kam platba směřovala, kam se dá vystopovat. A díky současným technologiím může být i vyšetřování mnohem efektivnější.

Přísnější systém vede k tomu, že banky o svých klientech zjišťují větší množství informací. Nejen ve chvíli, kdy si zakládají účet, ale sledují je i průběžně. U firem prověřují například to, jestli se nezměnil majitel a nevzrostlo tím riziko. Nemělo by se stát, že by banka vedla nebo otevřela účet a neznala jeho vlastníka.

„Čím je pro zločince snazší prát nelegálně získané zisky, tím závažnější je dopad na společnost prostřednictvím zvýšené úrovně korupce a trestné činnosti. Ty zase vedou k předraženým veřejným zakázkám, sociální nespravedlnosti a dalším negativním sociálně-ekonomickým dopadům. Naopak pokud je systém kontroly dobře nastavený, posiluje to důvěru společnosti a má to na ni pozitivní dopad,“ dodává Petr Kranda.

03/07/2019

Polsko chce zavést tzv. "split payment" režim na DPH

České společnosti mající polské DIČ pro účely obchodování v Polsku by se měly mít na pozoru, neboť náš severní soused s největší pravděpodobností již od 1. září 2019 zavede tzv. "split payment" režim na vybrané dodávky zboží a služeb s místem plnění v Polsku. Jedná se o specifický mechanismus úhrady faktur, kdy platba za dodávku je automaticky rozdělena na částku hodnoty plnění zaplacenou dodavateli na jeho bankovní účet a na částku DPH zaplacenou na speciální bankovní účet dodavatele kontrolovaný finanční správou. Prostředky na tomto účtu budou moci být použity pouze na úhradu daňových závazků dodavatele. Tento režim by se měl vztahovat na transakce v hodnotě nad 15,000 zlotých (cca 90,000 korun) a zahraniční společnosti budou mít rovněž povinnost založit si bankovní účet v Polsku. Jedná se o dočasný režim, který je Polsko oprávněno použít do února 2022, pokud nezíská povolení k prodloužení. Podle sdělení našich kolegů by měl být návrh zákona přijat a nic by tak nemělo bránit v zavedení tohoto režimu, který je jedním z prostředků boje proti DPH podvodům. Pokud byste měli zájem o více informací, tak se na nás neváhejte obrátit. ***

Martin Diviš, Tomáš Vlk
PwC | Daňové a právní služby

 

02/07/2019

Nenechte si firmu přerůst přes hlavu: 5 tipů na cestu z garáže do velkého byznysu

Vývojářskou firmu zakládal se dvěma kamarády. Utekl z korporátu, aby si užil vysněnou startupovou svobodu. Po pěti letech má úspěšný projekt a pracují pro něj čtyři desítky lidí. Jenomže svoboda je pryč. „Abychom stíhali zakázky, pracuji deset hodin denně, někdy dvanáct. Tlačím to před sebou a občas si vzpomenu na tu pohodu, když jsem byl jen zaměstnanec,“ říká Petr.

Cepice

Pomáhá jiným firmám s digitalizací, vlastní byznys mu však přerůstá přes hlavu. „Zakázek máme dost, jen to jede tak nějak samospádem. Chtěl bych, aby firma dál rostla, ale nestíhám si ani vyhodnotit, co bude za pár měsíců,“ připouští třiatřicetiletý programátor.

Podobných firem je na české startupové scéně celá řada. Rychle vyrostou, ale mnohdy taky rychle shoří. Nadšení a znalosti v oboru šéfům najednou nestačí. „Rostoucí byznys klade na majitele firem mnohem vyšší nároky. Musí vést větší tým, vyznat se ve financích, marketingu, musí přijímat nové zaměstnance. Lidé, kteří začínali s malou firmičkou, s tím velmi často nemají žádné zkušenosti a mohou tvrdě narazit,“ potvrzuje Michal Vychodil, vedoucí Akademie poradenské společnosti PwC.
Vzdělávací program Akademie je určený i „podnikatelům z garáží“, ze kterých se musí najednou stát lídři, jednatelé a manažeři. „Často bývají přepracovaní a stačilo by třeba jen lépe delegovat úkoly,“ popisuje Vychodil jeden z neduhů majitelů rychle rostoucích firem.

Zastavte se

Když byznys roste příliš rychle, může to být stejně rizikové, jako když neroste vůbec. Sledování rozpočtu a pochopení cash flow je klíčové. „Šéf by měl mít vždy přehled a vědět, jak si firma stojí. Musí se umět zastavit, utřídit si myšlenky, jaké má s firmou plány, a vytvořit si strategii růstu.
Rozhodně by měl mít obecný přehled o svém byznysu, jinak firma může dodýchat,“ radí Michal Vychodil.

Vsaďte na svůj tým

Startupový freestyle je třeba začít včas organizovat. Deset lidí si jeden šéf uřídí, na čtyřicet už sám stačit nemusí. „Takový tým už by měl mít strukturu a jasně rozdělené úkoly. Větší firma musí běžet samostatně, aby šéf neřešil každý detail a mohl se věnovat strategiím. Pokud pracuje dvanáct hodin
denně, a přesto nestíhá, je něco špatně,“ upozorňuje expert PwC. Stejně důležité je motivovat zaměstnance, aby sami generovali nápady a vymýšleli nové věci.

Najměte správné lidi

Pokud má firma růst, bude potřebovat lidi se specifickými dovednostmi. Ať už jde o marketing, IT, nebo zákaznický servis. Nastupující generace mají specifické požadavky, které by měl šéf znát a nastavit firemní kulturu tak, aby si je získal a udržel. Zároveň však musí vědět, v čem je ochotný
dělat kompromisy a v čem už ne.

Poznejte zákazníky i konkurenci

I rychlý boom může najednou skončit. Firma narazí na strop, další zákazníci nepřibývají. „Majitelé často až v tu chvíli zjišťují, že jim schází marketingová strategie,“ podotýká Michal Vychodil. Prezentace na webových stránkách dnes absolutně nestačí, firma musí vědět, na koho cílí a tomu
přizpůsobit marketingový mix, využít správně sociální média a další kanály. Stejně důležitá je analýza trhu, poptávky i konkurence. „Když poznáte konkurenty, můžete to využít pro sebe. Odlišit produkt či službu od ostatních, případně přizpůsobit cenu,“ radí vedoucí PwC Akademie.

Posouvejte se dopředu

Bude se firma věnovat tomu samému, nebo se změní? Nabídne nový produkt, využije nové technologie, vybuduje novou divizi? Šéf musí mít jasnou představu o tom, co firma potřebuje, než ji začne posouvat dál. A sám na to musí být připravený. PwC Akademie rozjíždí v Česku nový program Mini MBA – majitelé firem a manažeři si mají možnost doplnit znalosti na vysokoškolskou úroveň v oblastech, které jim chybí nebo na které při startování firem neměli čas.
Ať už jde o strategické plánování, finance, vedení lidí, HR, analýzu trhu, marketing, nebo inovace. S minimální časovou investicí dostanou během 100 hodin výuky rozdělených do 6 bloků v průběhu 3 měsíců kompletní základ byznysu od zahraničních lektorů, profesorů MBA a odborníků PwC.
„Získají znalosti, které si vyzkouší na reálných příkladech a mohou je okamžitě využít v reálném byznysu,“ dodává Michal Vychodil.

 

Informace o Mini MBA i dalších programech PwC Akademie najdete zde.