Nižší daň za pivo, návrat k vyšším výdajovým paušálům i "jednodušší" pravidla DPH mezi členskými státy EU a pozdější návrat daňových odpočtů, to jsou jen některé z novinek, které rok 2020 přinese. Přečtěte si náš výběr 10 nejzásadnějších změn a pokud chcete mít opravdu jasno, přihlaste se na náš seminář Novinky v oblasti daní a práva. Odkaz najdete na konci článku.
1) Rychlé opravy (quick fixes) DPH
V souvislostí s novelou evropské směrnice o DPH mají od 1. ledna 2020 všechny členské státy EU povinnost implementovat do své národní legislativy tzv. quick fixes pravidla. Tento krok má přispět ke sjednocení a zjednodušení DPH pravidel v obchodování se zbožím v rámci EU.
Opravy se týkají konsignačních skladů, přiřazení přepravy u řetězových transakcí, podmínek pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu – DPH identifikačního čísla a prokazování přepravy zboží do jiného členského státu.
„Nejvíce diskutovanou změnou jsou nová pravidla prokazování přepravy zboží z jiného členského státu. Nařízení Rady EU přímo stanovuje jaký minimální počet dokladů a které doklady musí dodavatelé schraňovat a archivovat tak, aby byl schopen doložit oprávnění uplatnění osvobození od DPH. Nová pravidla jsou mnohem přísnější než ta dosavadní,“ říká expert na nepřímé daně a partner PwC Česká republika Martin Diviš.
2) Platit začne “český nápad” reverse charge
Evropská komise i Rada EU schválily ve druhé polovině roku 2019 českou žádost o zavedení plošného režimu přenesené daňové povinnosti (tzv. reverse charge). V praxi to znamená, že v případech veškerého dodání zboží a poskytnutí služeb v tuzemsku v hodnotě překračující 17,5 tisíce eur (přibližně 450 tisíc korun) za plnění bude povinnost přiznat DPH přesunuta z dodavatele na odběratele.
„Čeští předkladatelé si od tohoto kroku slibují snížení daňových úniků. Počátek uplatňování tohoto režimu se kvůli přípravě legislativy protáhne a očekává se nejdříve v druhé polovině roku 2020,“ vysvětluje Martin Diviš z PwC Česká republika.
3) Sazba DPH na točené pivo a služby se snižuje
V roce 2020 se u mnoha produktů mění sazba daně z přidané hodnoty. Od 1. ledna 2020 se z první (15%) do druhé (10%) snížené sazby přesouvá dodání tepla a chladu.
Následně od 1. května 2020 dochází ke snížení sazby z 15 % na 10 % v případě pitné vody, vodného a stočného, stravovacích služeb, úklidových služeb v domácnostech, domácí péče a e-knih. Ke stejnému datu dochází také k výraznému snížení sazby DPH z 21 % na 10 % u vybraných řemeslných služeb jako jsou oprava jízdních kol, obuvi a oblečení nebo kadeřnické a holičské služby. Daň se snižuje i u točeného piva v rámci stravovacích služeb.
„Snížení sazby DPH se týká především zboží a služeb, u kterých je v praxi velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně. Nižší sazba DPH by dle důvodové zprávy měla znamenat nižší stimul vyhnout se dani. Zároveň se zavedením snížené sazby daně z přidané hodnoty dojde pro dotčené plátce ke zmírnění vyšších nároků v souvislosti se zavedením 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb. Tato změna tudíž pravděpodobně nebude mít vliv na snížení cen pro zákazníky,“ komentuje změny sazeb partner PwC Česká republika Martin Diviš.
4) Podnikatelům a živnostníkům zbude díky paušálům více peněz
Už za rok 2019 budou moci všichni podnikatelé, živnostníci a pronajímatelé uplatnit paušální výdaje opět z hranice příjmů 2 milionů korun. Jedná se o dvojnásobné zvýšení hranice příjmů pro uplatnění maximální výše výdajových paušálů a tím návrat ke stavu z roku 2017.
„V praxi to tedy znamená, že podnikatelé uplatňující nejvyšší - osmdesátiprocentní paušál - budou moci uplatnit výdaje až do částky 1,6 milionu korun. Naopak ti s nejnižším - třicetiprocentním paušálem - uplatní náklady až do 600 tisíc korun. V roce 2018 přitom mohli podnikatelé s příjmem nad milion korun uplatnit paušály jen v poloviční výši,“ vysvětluje změnu expertka z daňového týmu PwC Česká republika Petra Bobková.
5) Zvýšení minimální mzdy
Výši daní a pojistného výrazně ovlivní i to, že se k 1. lednu 2020 zvyšuje minimální mzda na částku 14 600 korun měsíčně. Z minimální mzdy se totiž mimo jiné odvozuje i maximální výše slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, tedy tzv. školkovné.
„Sleva je rovna výši minimální mzdy. Znamená to tedy jednoduše, že zatímco loni mohl rodič, který má dítě ve školce, uplatnit slevu maximálně 13 350 korun, letos to bude 14 600 korun,“ říká Petra Bobková z PwC.
Výše minimální mzdy ovlivňuje i požadovanou výši dosažených příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na dítě. Ten se vyplácí, pokud by daňová povinnost rodiče byla v důsledku uplatnění slevy na dítě záporná. „V praxi to znamená, že rodič musí mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání alespoň ve výši 87 600 korun za rok, zatímco minulý rok mu pro uplatnění bonusu stačily roční příjmy ve výši 80 100 korun,“ uvádí Petra Bobková z PwC Česká republika.
Minimální mzda mění i částku osvobození u pravidelně vyplácených důchodů, které jsou bez daně do výše 36násobku minimální mzdy ročně. Ovlivňuje i výši úhrady zdravotního pojištění u samoplátců. A konečně: mění se i odvod zdravotního pojištění pro zaměstnance s kratším úvazkem, kteří doplácejí zdravotní pojištění do minimální mzdy.
6) Daňový balíček
Velmi významnou změnou je i 17. prosince sněmovnou opětovně schválený daňový balíček. Pokud se u něj stihne dokončit legislativní proces, zavede už od ledna mnoho změn.
Dochází například ke změně daňové uznatelnosti tvorby tzv. technických rezerv u pojišťoven. Nově budou daňově uznatelné pouze solventnostní rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví a nikoliv všechny zaúčtované rezervy (které obsahují např. rezervy na pojistné události a u životního pojištění i rezervy na budoucí nároky oprávněných osob).
Ruší se také výhodné zaokrouhlování srážkové daně z tvz. „korunových dluhopisů“ emitovaných před 1.1. 2013 na celé koruny dolů u jednotlivého dluhopisu. V praxi to znamená, že i u těchto dluhopisů, jsou-li držené fyzickou osobou nebo daňovým nerezidentem, se bude srážet 15% daň z příjmů.
Snižuje se i rozsah osvobození výher z hazardních her od daně z příjmu fyzických osob. Nově lze osvobození uplatnit u loterií do výše výhry 1 milionu korun a u ostatních hazardních her maximálně do výše rozdílu mezi úhrnem výher z jednotlivého druhu hazardní hry a úhrnem vkladů ve výši milion korun za rok.
Schválený daňový či sazbový balíček také zvyšuje spotřební daň z lihu, z tabákových výrobků a ze zahřívaných tabákových výrobků. Naopak vypuštěno bylo původně plánované zrušení osvobození plynu pro domovní kotelny od daně ze zemního plynu.
Dochází i ke zvýšení daně z hazardních her. Namísto původně plánovaného zvýšení daně ze všech hazardních her (s výjimkou technických) se zvýšení týká pouze loterií, u kterých sazba daně roste z 23 % na 35 %.
7) Daně půjdou jednodušeji vyřídit on-line
V roce 2020 by měla začít platit i novela daňového řádu, která umožní fungování on-line služby Moje daně. Rozšířením funkcí daňové informační stránky by měla vzniknout online platforma podobná
internetovému bankovnictví.
„Mezi hlavní funkce nové daňové informační schránky bude patřit např. možnost podávat daňová přiznání, která budou předvyplněná, zjistit stav osobních daňových účtů a vybrané informace shromažďované ve spisu,“ přibližuje partner PwC Legal Radek Buršík.
8) Nadměrné odpočty za DPH se budou vracet později
Novela daňového řádu také pro oblast DPH zavádí zálohu na daňový odpočet. Daňovým subjektům vznikne nárok na zálohu na odpočet ve výši, kterou správce daně nehodlá prověřovat. Po ukončení daňové kontroly a stanovení daně se záloha vypořádá.
Aby měli správci daně víc času na posouzení, zda a v jakém rozsahu zahájit kontrolní postup, dochází k úpravě některých lhůt. Důsledkem je např. posunutí okamžiku konkludentního vyměření daně o 15 dnů.
„Plátci DPH tak budou muset počítat s tím, že se jim nadměrné odpočty budou vracet o 15 dnů později, než je tomu dnes,“ upozorňuje partner PwC Legal Radek Buršík.
9) Snižuje se sankce za pozdní zaplacení daně
Novela daňového řádu přináší rovněž změny v sankcích. Liberační lhůta, v jejímž důsledku dnes vzniká úrok z prodlení při opožděné platbě daně až od pátého pracovního dne po splatnosti, se ruší. Zároveň se však navrhuje snížení sazby úroku z prodlení.
„Namísto 14 procentních bodů by se nově mělo k repo sazbě přičítat pouze 8 procentních bodů,“ vysvětluje partner PwC Legal Radek Buršík.
Obdobně se navrhuje zrušení liberační lhůty u pokuty za opožděné tvrzení daně, ale pouze u daní, které se vyměřují za zdaňovací období v délce trvání alespoň jeden rok. U ostatních daní, typicky u DPH, bude nadále platit, že pokuta za opožděné tvrzení daně za prvních 5 pracovních dnů prodlení nevzniká.
10) Sdílené pracovní místo a usnadnění praxe pracovního práva
Diskutovaná novela zákoníku práce sice ještě neprošla legislativním procesem v parlamentu, ale 16. prosince ji schválila vláda a s ohledem na jednání s odbory a zaměstnavateli lze pro navržené změny očekávat širokou podporu. „Mezi praktické novinky můžeme zařadit tzv. sdílené pracovní místo, které umožní bez složitéadministrativní zátěže na jedno pracovní místo zařadit více zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem, kteří si pracovní dobu za předem dohodnutých podmínek rozvrhují sami,“ vysvětluje advokát PwC Legal Miloš Sochor.
Jednodušší a srozumitelnější pro zaměstnance i zaměstnavatele by mělo být počítání dovolené či doručování v pracovněprávních vztazích. Namísto kalkulace podle odpracovaných dnů odvozovat od odpracovaných hodin. Tím také dojde k eliminaci možného rozdílného rozsahu dnů dovolené u zaměstnanců pracujících v kratších či delších směnách.
V neposlední řadě se novelizace týká i aktuálních témat pracovního práva na celoevropské úrovni. „Zaměstnancům vyslaným v rámci Evropské unie do České republiky budou garantovány širší standardy a při dlouhodobém vyslání v zásadě rovné podmínky s lokálními zaměstnanci, pokud pro ně podmínky podle českého práva budou výhodnější než ty, které mají v domovském státě,“ dodává advokát Miloš Sochor.
Stále v novelách tápete? Přihlaste se na náš seminář Novinky voblasti daní a práva, který proběhne 10. ledna v PwC.