6a01b7c82cd82f970b025d9b3a94eb200c

Češky si v zaměstnání polepšily nejvíce ze všech zemí OECD

People & Organisation | PwC Česká republika
  • Česky si na trhu práce polepšily nejvíce ze všech občanek OECD a posunuly se z 23. na 19. místo žebříčku Women in Work Index, který vydala poradenská společnost PwC.
  • Podle PwC došlo v České republice pouze k drobným změnám, zato ve všech hodnocených kritériích.
  • Nejlépe si dlouhodobě vedou obyvatelky Islandu, Švédky a Slovinky.
  • Pokud by došlo k vyrovnání platů mužů a žen, HDP členských zemí OECD by vzrostlo o 2 biliony dolarů. 
  • Rovnost platového ohodnocení, participace žen na trhu práce, rozdíl mezi uplatněním žen a mužů na trhu práce, nezaměstnanost žen, a míra zaměstnanosti žen na plný úvazek. Pět faktorů, které PwC ve svém žebříčku Women in Work Index 2020 hodnotí. 
  • Do analýzy bylo zahrnuto 33 zemí.

Změny, ke kterým v uplatnění i ohodnocení žen na českém trhu práce došlo, PwC hodnotí jako velmi drobné, přesto ale efektní. Posunem o 4 příčky se Česká republika stala skokanem letošního průzkumu a Češky tak v žebříčku předběhly obyvatelky Spojených států, Izraele a Německa. 

Vzhůru v žebříčku Česky táhla především nízká nezaměstnanost – s 2,8 % žen na úřadech práce se umístily na 3. příčce za Islanďankami a Japonkami. Aktivních je na trhu práce ale jen necelých 70 % žen. Téměř 30 % pak tvoří dobrovolná nezaměstnanost, studentky a matky na mateřské a rodičovské dovolené. K pozitivnímu výsledku nakonec přispěl i fakt, že pokud Češky pracují, pak obvykle na plný úvazek, i v tomto srovnání obsadily 3. místo. 

Naopak rozdíl mezi platy mužů a žen je faktorem, který k úspěchu v hodnocení rozhodně nepřispěl. Češi totiž průměrně získávají o 20 % vyšší příjem než jejich ženské kolegyně. Jedná se tak o šestý nejhorší výsledek zemí OECD. A pomyslný skleněný strop Češky neprolomily ani v oblasti zastoupení žen v představenstvech firem. Tvoří pouhých 8 % českých boardů. 

 „Uvedená analýza Češky posouvá z 23. místa na 19. díky velmi nepatrným posunům v oblastech, jako např. nízká nezaměstnanost, do které se však systémová opatření nemají možnost promítnout. K lepšímu skóre by nám pomohlo zavedení systémových změn, např. cílená podpora rovného odměňování na pracovním trhu. Jde však o dlouhodobý proces spojený i se změnou legislativy,” vysvětluje Andrea Linhartová Palánová z poradenské společnosti PwC, která se problematice dlouhodobě věnuje.

V letošním srovnání si naopak nejvíce pohoršily Estonky a občanky Irska. Zatímco v Estonsku došlo k snížení zaměstnanosti žen na plný úvazek, v případě Irska stojí za horším umístěním růst rozdílu mezi průměrným platovým ohodnocením obou pohlaví.

Graf1

V letošním srovnání si naopak nejvíce pohoršily Estonky a občanky Irska. Zatímco v Estonsku došlo k snížení zaměstnanosti žen na plný úvazek, v případě Irska stojí za horším umístěním růst rozdílu mezi průměrným platovým ohodnocením obou pohlaví.

Nízká zaměstnanost žen stojí země OECD 6 bilionů dolarů

Ženy zatím zůstávají nevyužitou ekonomickou příležitostí v hodnotě 6 bilionu dolarů. Právě o tolik by podle PwC vzrostlo HDP členských zemí OECD, pokud by všechny dosáhly stejné míry zaměstnanosti žen, jakou vykazuje Švédsko, kde pracuje 79,9 % žen.  Vůbec nejvyšší zaměstnanost obou pohlaví přitom vykazuje Island, kde pracuje 84,5 % žen a 89,9 % mužů starších 16 let. Naopak na nejnižší příčce uplatnění žen na trhu práce se umístilo tradiční Turecko, kde je zaměstnaná pouze každá třetí žena. Ani Česká republika ale v žebříčku uplatnění žen neexceluje. Navzdory trvající nízké míře nezaměstnanosti obsadila až 19. místo s necelými 70 % na pracovním trhu aktivních žen starších 16 let.

Graf2„Island i Švédsko jsou v zapojení žen do trhu práce i jejich spravedlivém ohodnocení ukázkovými příklady. Island se stal v roce 2018 první zemí na světě, kde jsou podmínky rovného odměňování vyžadovány zákonem. V dalších severských zemích – tedy Švédsku nebo například i Finsku se problematikou motivace žen k účasti na trhu práce zabývají dlouhodobě. Vše ale začíná už na školách – více než polovině Islanďanek se například podaří získat vysokoškolský titul,” popisuje Andrea Linhartová Palánová z PwC.

Růst zaměstnanosti žen je obecně ve světě stále velmi pomalý, a to navzdory vyhlídce na obrovských ekonomických zisků plynoucích ze zvýšení účasti žen na pracovní síle.

„Aby bylo možné tyto zisky realizovat, musí podniky a vlády spolupracovat, aby ženám usnadnily vstup na trh práce a zajistily jim spravedlivou a rovnou strukturu odměňování. Je také důležité, aby ženy při vstupu do čtvrté průmyslové revoluce získaly správné příležitosti ke zvyšování kvalifikace vzhledem k rostoucí automatizaci,“ doplnil Jing Teow, ekonom britského PwC.

Technologie jako příležitost i konkurence

Nárůst automatizace přitom nové příležitosti pro zaměstnání žen nejen vytvoří, ale některé pozice s ní budou logicky také zanikat. Vliv na zaměstnanost se ale bude lišit napříč trhy i odvětvími, ve kterých ženy pracují. Ve zdravotnictví a sociálních službách, tedy oborech, v nichž ženy nacházejí uplatnění nejčastěji, by moha nová pracovní místa s rostoucím využitím technologií spíše vznikat. Naproti tomu v retailu a výrobě mohou zaměstnanci o pracovní místa pravděpodobně přijdou.

Podle studie Will robots steal our jobs?, kterou společnost PwC vydala už v roce 2018, se automatizace dotkne dříve právě pracovních míst zastoupených ženami. Do roku 2025 by měla nahradit jen 20 % pozic zastoupených muži a 31 % pracovních míst, na kterých působí ženy.