6a01b7c82cd82f970b0240a517d620200b

Martina Bacíková: Ekonomie se učí skrze dějiny ekonomického myšlení, to je chyba

Svět PwC | PwC Česká republika


Biologická, fyzikální nebo matematická olympiáda, ty všechny mají v českých školách místo už desítky let. Na tu ekonomickou si čeští středoškoláci museli počkat do roku 2016. Tehdy ji založila jednadvacetiletá Martina Bacíková, studentka ekonomie, kterou k nápadu přivedla vlastní špatná zkušenost s výukou ekonomie na gymnáziu. Iniciativa si získala zájem českých ekonomů a podporu například i PwC.

Roste podle vás v Čechách zájem o ekonomii?

Zájem o ekonomii je u nás hodně úzce spojen se zájmem o aktuální politická témata, politiku obecně a osobní situaci lidí. Pokud bychom se tedy chtěli zeptat, zda u nás roste zájem o ekonomii jako takovou, tak bychom se museli ptát i na to, zda u nás roste zájem o politiku a aktuální politická témata. Na to, zda se zájem obecně zvyšuje, bohužel nemáme data. S ekonomickou olympiádou ale se snažíme o to, abychom ho zvyšovali alespoň na středních školách. Olympiády se každopádně každý rok účastní více a více studentů a daří se nám ji i expandovat i do zahraničí – probíhá dnes nejen v Česku, ale také na Slovensku, v Maďarsku a nově se k nám připojilo i Polsko.

Jaký tedy bývá impuls k tomu, že se lidé začnou o ekonomii a finance zabývat?

Velkým tématem jsou například exekuce, a ty jsou v Česku skutečný problém – žije tu s námi více než osm se tisíc lidí v exekuci. Z mého pohledu zájem roste spíše s věkem. O své finance se lidé zajímají obvykle až v momentě, kdy například začnou utrácet více než vydělají a musí to řešit. Až v takovou chvíli se obvykle učí a zjišťují si, jak své peníze spravovat. Zkušenost je každopádně taková, že zájem o finance i ekonomii přichází až s vyšším věkem, první prací, potřebou živit rodinu a finančně plánovat.

Olympiádu pořádáte pro středoškolské studenty. Jaké místo má výuka ekonomie v učebních plánech českých středních škol?

Ekonomie je na středních školách učena velmi rozdílně. Jsou školy, na kterých studenti povinně absolvují pět hodin ekonomie týdně po dobu dvou let. To je jeden extrém. Ten druhý je případ škol, ve kterých nemají skoro žádnou výuku ekonomie nebo finanční gramotnosti a ekonomii odučí během dvou týdnů v základech společenských věd, a to se ještě třeba v jednom z těch týdnů zajedou podívat na exkurzi do České národní banky a tím si „výuku“ odškrtnou. V České republice každopádně spolupracujeme se stovkami škol a většina z nich je někde mezi těmito dvěma extrémy. Ekonomii učí například dvě hodiny týdně po dobu tří měsíců. Nejčastěji výuka probíhá ve třetím ročníku střední školy.

To je trochu pozdě..

Ano, to je. Chtěli bychom, aby to první setkání s ekonomií a financemi proběhlo už na základní škole. Přeci jen volební právo máme od osmnácti let a znalost základních ekonomických principů voličům pomáhá v tom, aby se dokázali zorientovat v různých politických slibech a plánech. Nicméně třeťák na střední škole je stále lepší než nic.

Jaké jsou další zdroje, díky kterým se studenti mohou k ekonomii přiblížit?

Podle výzkumu finanční gramotnosti je v drtivé většině případů zásadní rodina. Finanční gramotnost přebíráme z rodiny. Pokud tedy vaši rodiče umí spravovat peníze a jsou vzdělaní, pak se i vy budete pravděpodobně chovat podobně. Pokud ale jsou například v exekuci nebo mají jiné finanční problémy, pak pravděpodobně i vy budete mít podobné obtíže. Vliv rodiny je tedy opravdu zásadní a je důležitější než například zmiňovaná výuka ve škole, což je na druhé straně spojeno i s tou nedostatečnou hodinovou dotací, kterou jsem zmiňovala.

Co všechno tedy dělá ekonomická olympiáda pro to, aby tento stav změnila?

Olympiádu pořádáme pro středoškoláky, tedy studenty ve věku od 15 do 19 let. Model jsme převzali od tradičních středoškolských soutěží a jde tedy o postupovou soutěž, která má svá školní, krajská a finálová kola a nyní máme i mezinárodní finále. Co jsme ale udělali jinak, než jak je tomu zvykem u většiny olympiád, je to, že naší soutěže se neúčastní jen pár talentů z každé školy, ale snažíme se účast nabízet co největšímu počtu žáků. Naše průměrná účast tak je 47 studentů z každé školy. Otázky se snažíme koncipovat tak, aby byly pro studenty zábavné a ekonomické principy tak odhalují na příbězích ze Star Wars nebo Pána prstenů. Pro studenty to někdy bývá vůbec první setkání s ekonomií a financemi, a proto se snažíme, aby pro ně byl ten kontakt příjemný a účastnilo se jich co nejvíce.

Koncepce otázek tak, aby byly zábavné je určitě dobrý prostředek, jak studenty neodradit. Daří se to dnes i v běžných hodinách? Co si pamatuji, tak mě výuka nějaké ekonomie potkala až na střední, a to formou autor – dílo.  

Tak výuka velmi často probíhá, memorováním dějin ekonomického myšlení. Ono je to těžké. Po učitelích, kteří ekonomii na středních školách nejčastěji učí, je požadováno, aby učili i spoustu dalších předmětů a často jsou to celé společenské vědy. Představte si, člověka, který by měl být kvalifikovaný na to, aby uměl dobře učit, psychologii, sociologii, ekonomii, filozofii, politologii… Často učitelé v ekonomii nemají tak hluboké znalosti, aby je mohli studentům efektivně předat a ještě navíc zajímavou formou a rozhodně to není to jejich chyba.

Já mám například ráda filozofii a považuji ji za velmi hlubokou vědu, nicméně, když ji učíte, tak pro vás není příliš těžké si před hodinou přečíst něco o Sokratovi a pak si stoupnout před třídu a říct „Vím, že nic nevím“ projít, kdy a kde žil, zásadní díla a studenti mají zápisky a vy máte co zkoušet. Před hodinou si rychle projít základní ekonomické principy ale úplně dobře nejde, ty je třeba pochopit. Pak často dochází ke zkratkovitému řešení, kdy se ekonomie přesně učí skrze memorování dějin ekonomického myšlení. Pointa, která žákům chybí, jsou ale základní ekonomické principy, které, když se je naučíte, tak už je nezapomenete. To je dovednost.

Jaké jsou tedy výsledky, kterých čeští studenti v olympiádě dosahují? Můžeme být spokojení? Jaký je medián?

My určitě spokojení nejsme. Ve školních kolech je mediánová úspěšnost 43 %. Pozorujeme ale silný trend zlepšování u těch škol, které se olympiády účastní už poněkolikáté a spolupracují s námi. V takových školách se pravděpodobně zájem i příprava na olympiádu zvýšily a na úspěšnosti jejich žáků to jde poznat.  

Komunikujete se školami i nazpět? Řešíte s nimi výsledky jejich studentů?

Výsledky se školami řešíme relativně do detailu. Navíc už druhý rok pořádáme kurzy pro pedagogy, které jsou akreditované Ministerstvem školství. Olympiáda je dobrý projekt v tom, že studenty i učitele motivuje k tomu, aby se vzdělávali. Díky online testování výsledky navíc můžeme měřit a sledovat v čase. Vzdělávací projekty pro pedagogy, které organizujeme při INEV akademii, jsme se rozhodli pořádat právě proto, abychom tento vývoj mohli uspíšit a abychom učitelům mohli pomoci s těmi tématy ekonomie a financí, které jsme na základě výsledků olympiády vyhodnotili jako kritické.

Ještě je tu jeden nosič popularity ekonomie, a to jsou sami ekonomové. Jak se jim daří mluvit k mladšímu publiku, které ještě nestuduje na vysokých školách?

Určitě tu takové snahy jsou. Mohla bych jmenovat spoustu jmen, vynikající je v tomto ohledu třeba Dominik Stroukal nebo Miroslav Svoboda z Anglo-Americké univerzity. A jsou tu určitě i další lidé a organizace. Ekonomové se obecně na střední školy chodit snaží a rádi předávají, co ví. Problém ale vzniká z toho, že jsou jejich znalosti akademické a vědecké a někomu, kdo se s nimi seznamuje poprvé je pak těžké je předat a vcítit se do začátečníka.

Kde vidíte cíl? Máte nějakou metu, u které si třeba budeme moci říct, že jsou znalosti českých žáků uspokojivé?

Máme vizi a vize bývá nedosažitelná. U nás je to budovat infrastrukturu výuky ekonomie na českých středních školách v oblasti ekonomie a financí. To obsahuje olympiádu, vzdělávání učitelů, vzdělávání žáků samotných i další věci. A pak je tu ještě druhá část, a to je rozšiřování ekonomické olympiády i do zahraničí. Chceme expandovat dál, protože víme, že to, co děláme v Česku, je velmi dobře přenositelné i do jiných zemí.