6a01b7c82cd82f970b0263ec2a8ee1200c

Jan Brázda: Část firem je uměle udržována při životě. Státní kasa ale není bezedná a podpora brzy skončí

Recovery Toolbox | PwC Česká republika

Koronavirová krize zamávala s cashflow i poptávkou zákazníků. I relativně zdravé firmy tak může během několika týdnů až měsíců proměnit v nesolventní. I proto jsme sestavili Recovery Toolbox, soubor klíčových oblastí, jejichž analýzu můžeme pro naše klienty zpracovat už za dva dny. Jedním z témat je právě i solventnost, se kterou firmám pomáhá tým Jana Brázdy.

Brazda Jan (4) (2)Asi nikdo netuší, jak se bude koronavirová pandemie dál vyvíjet. S kolika a jakými scénáři ve firmách pracujete?

Tak obecně naše firma pracuje se třemi klíčovými scénáři a stejně tak aktuální situaci hodnotíme i s našimi klienty. V prvním případě věříme v relativně rychlý návrat k normálu, který by měl trvat maximálně rok až rok a půl. Druhý scénář čeká pomalejší návrat k normálu nebo předpokládá ještě druhou, podzimní vlnu koronavirové krize. Třetí scénář je nejvíce pesimistický a v takovém případě kalkulujeme s tím, že se situace k normálu, jaký jsme znali, už nevrátí, nebo až za velmi dlouho. Všechny tyto varianty totiž zasahují do poptávky po firmách a toho, jak budou koronavirem ovlivněny.

Váš tým pomáhá klientům PwC analyzovat jejich vlastní solventnost. Řeší firmy své případné problémy hned, nebo máme čekat podzimní vlnu insolvencí?

Asi jde o kombinaci. Pravdou je, že část firem je v tuto chvíli uměle udržovaná při životě, což je ve výsledku dobře i špatně zároveň. Státní programy, které firmám částečně dotují mzdy nebo jim pomáhají odsunem odvodů daní a tak dále. Tato podpora firmám samozřejmě pomáhá, na druhou stranu jim ale dovoluje neřešit i ty problémy, které už teď mají. Pak je samozřejmě otázka, jaký bude vývoj až tato podpora skončí, což na podzim asi určitě nastane, protože ani státní kasa není bezedná. Můžeme proto čekat, že se na podzim situace ještě skokově zhorší. Jsou ale samozřejmě i firmy, které problémy už teď řeší a například mění svoji firemní strategii, strukturu financování či zavádí větší flexibilitu v zaměstnávání.

Kolik firem se podle vás mohlo dostat vlivem koronavirové krize na hranici problémů? Lze jejich počet alespoň odhadnout, nebo je typizovat skrze jednotlivé segmenty?

My jako PwC jsme dělali cílenou analýzu pro Hlavní město Praha, kde jsme zjišťovali dopady koronaviru na malé a střední podniky v Praze, které mimochodem tvoří téměř čtvrtinu produktu České republiky. Můžu proto říci, že krize doléhá či dolehne skoro na všechny, je pouze otázka, do jaké míry. Míra dopadu pak závisí především na odvětví, ve kterém firma podniká.

Jak vůbec taková analýza solventnosti vypadá a v čem může klientům pomoci?

Analýza, kterou pro firmy děláme, se soustředí zejména na to, jak z problému ven. Zaměřujeme se na klíčové finanční ukazatele, ukazatele dluhové služby, sledujeme poměr jejich dluhu k jejich čistému zisku, respektive EBITDA a poměr jejich dluhu k vlastnímu kapitálu. Výsledkem tedy není to, že bychom řekli „Máte problém“, ale návrh změny finanční struktury, která by pro firmu byla lépe únosná. V této souvislosti jim také pomáháme s přejednáním podmínek s jejich věřiteli. 

Co všechno tedy může firma udělat v případě, že ví, že má se solventností problém?

Tak těch variant je několik. Může natáhnout či odložit počet splátek či skokově zlepšit pracovní kapitál a tím pádem se sníží tlak na současný cash flow. Strukturálně pak firma může změnit charakter svého podnikání a přeorientovat se na činnost s vyšším ziskem, nebo například na čas utlumit svůj růstový potenciál. Pro firmy proto analyzujeme i jejich byznys plány a zjišťujeme, do jaké míry jsou jejich zamýšlené projekty návratné v souvislosti s Covidem.

Jsme přitom v situaci, kdy finanční zdroje ještě zdražují. Má smysl si v této době půjčovat?

Začnu od konce. Má smysl si půjčovat vždy, když je alternativou k půjčce váš vlastní kapitál. Ten je totiž vždy dražší než seniorní úvěr. Nemyslím si ale, že by pro firmy bylo výrazným problémem zdražování finančních zdrojů, ale problémem je pro ně spíš to, že půjčku vůbec nedostanou.

Můžeme říci, jak dlouho může zvýšená opatrnost bank ještě trvat?

Opatrnost souvisí s Covidem, takže přesto, že stát přichází s různými možnostmi garantování úvěrů a záruk skrze CMRZB, odhadovat, jak dlouho může trvat, by opravdu bylo věštění z křišťálové koule. Stát by měl také přistoupit k stimulaci poptávky, která by se pak mohla promítnout pozitivně do celé ekonomiky až skončí v současnosti trvající nabídkové vládní programy.  

Existují nějaké obecné zásady pro ozdravení finanční struktury firmy v době pandemie?

Je spousta podnikatelů, kteří při podpisu smlouvy s bankou dopodrobna nečetli zásady a podmínky toho, čím vším například ručí. Je řada firem, kde vlastníci zjistili až teď, co znamená mít například vlastní směnky. Jde o velmi nepříjemné probuzení do reality, ve které můžete kromě vlastního podniku přijít i o střechu nad hlavou, ve které bydlí vaše rodina. Vlastní směnky se vydávaly vždy a předpokládalo se, že rizika jsou relativně nízká. Ať už bude nebo nebude krize, je čas si své závazky revidovat a zjistit, jaké garance dáváte věřitelům. Vedle úvěru tu samozřejmě existuje i ekvivalent na kapitálových trzích, tedy vydávání vlastních dluhopisů, kde emitenti nemají tak svázané ruce jako v případě bankovních úvěrů.