Rok 2021 by již mohl být rokem, kdy se významněji začne na českém území rozšiřovat 5G síť. Ta má postupně nahradit starší čtvrtou generaci, oproti které má 5G vyšší přenosovou rychlost, nižší odezvu a schopnost pokrýt více zařízení. Její využití se najde v mnohých sektorech, jako je doprava, zdravotnictví, průmyslová výroba, energetika, bankovnictví, zemědělství nebo logistika. Konkrétně si to můžeme představit ve zdravotnictví, ve kterém má 5G umožnit lepší využití telemedicíny, kdy lékař může mít lepší obraz o zdravotním stavu svých pacientů, aniž by pacienti museli frekventovaně docházet do ordinací svých lékařů. Díky nižší odezvě a vysoké přenosové rychlosti umožní i rozvoj telechirurgie, tedy disciplíny, díky které operatér bude jednou moci precizně a bezpečně provádět chirurgický zákrok, ačkoliv se bude nacházet v jiném státě než operovaný.
Výhody 5G ale pocítí i jednotlivci, kteří budou moci využívat rychlejší internet, díky čemuž se může snížit závislost na interní paměti mobilních zařízení. Těšit se též můžeme na rozvoj chytrých domácností nebo autonomních vozidel.
Stejně jako jiné novinky i tato technologie s sebou přináší překážky, které je třeba vyřešit. Kvůli tomu, že 5G využívá oproti 4G také vyšší frekvenční pásma, je třeba vybudovat novou infrastrukturu. Konkrétně se jedná o výstavbu malých antén, které mají zajistit přenos vln o vyšších frekvencí. Tyto vlny se hůře šíří prostředím, proto se musí zejména v zastavěných oblastech postavit dostatečné množství těchto antén. Aby se proces urychlil, vydala Evropská komise nařízení (1), které napříč členskými státy zjednodušilo pravidla pro výstavbu malých antén; tyto antény zároveň vydávají méně elektromagnetického záření než 4G infrastruktura.
Další problém se týká kybernetické bezpečnosti. Čím více institucí a zařízení bude závislých na 5G, tím větší škodu může způsobit sebemenší narušení. 5G síť má méně centralizovanou strukturu, která ve spojení s větším počtem antén nabízí větší množství přístupových bodů pro útočníky. S ohledem na závažnost rizik vydala skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací (NIS Cooperation Group) dokument pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G - EU Toolbox.
EU Toolbox je soubor opatření pro zmírnění rizik, které zavedení 5G sítí přináší. Před publikováním EU Toolboxu vydala každá členská země EU své vlastní hodnocení rizik a posléze bylo vydáno celkové hodnocení rizik za celou EU. Z celkového hodnocení vyplývá, že v důsledku technologických změn s sebou 5G přináší větší prostor k útokům, jelikož vzroste množství přístupových bodů. Taktéž vzhledem k těmto technologiím vzroste závislost mobilních operátorů na externích dodavatelích. Ti by se tak měli snažit implementovat technická a právní opatření pro zmírnění rizika vzniku nepřiměřeného uzamčení k těmto osobám.
Na tvorbě EU Toolboxu má velké zásluhy též Česká republika(2) . EU Toolbox obsahuje strategická, technická a podpůrná opatření.
Strategická opatření zahrnují například:
- zvýšení regulačních pravomocí veřejných orgánů;
- regulaci dodavatelů a plány pro jejich diverzifikaci;
- zajištění, udržitelnost a rozmanitost dodavatelských sítí jednotlivých dodavatelů.
Technická opatření pak jsou:
- zabezpečení síťového designu a síťové architektury;
- posílení fyzické bezpečnosti;
- posílení softwarové integrity a aktualizací;
- zajištění bezpečného managementu a monitoringu 5G sítí;
- používání EU certifikací pro 5G síťové komponenty a další.
Podpůrná opatření pak mohou zvýšit efektivitu strategických a technických opatření, jedná se o:
- pravidelné revidování nebo vyvíjení vodítek a nejlepších praktik ohledně síťové bezpečnosti;
- posílení kapacit v oblasti testování a auditu na národní a unijní úrovni;
- lepší koordinace projektů 5G financovaných z prostředků EU a další.
EU Toolbox není závazným dokumentem, proto je na jednotlivých členských státech, jak se k implementaci opatření postaví. Vzhledem k tomu, že se jedná o národní i unijní bezpečnost a strategickou záležitost, doporučuje se zavést všechna opatření v dokumentu. Členské státy navíc mohou zavést opatření, která jdou nad rámec EU Toolboxu.
Nesmí se zapomenout, že se 5G sítě dotýkají kritické infrastruktury. Pozornost by se měla zaměřit mimo jiné na mobilní operátory a jejich dodavatele, na kterých závisí výstavba a fungování 5G sítě. To i s ohledem na varování NÚKIB z konce roku 2018 (3). Otázka ohledně toho, kteří dodavatelé poskytnou své technologie, je stále otevřena.
Ačkoliv zde jsou jistá rizika, se kterými se musíme vypořádat, měla by být 5G síť přínosem jak pro rozvoj moderních technologií, tak pro zvýšení životní úrovně mnohých jednotlivců. Doufejme, že současná pandemická situace okolo nového koronaviru nebude výrazněji zpomalovat rozvoj této technologie.
PwC Legal
(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1070 ze dne 20. července 2020 o specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem podle čl. 57 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Text s významem pro EHP). In EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32020R1070.
(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, 2020. Evropská komise varuje před závislostí na rizikových dodavatelích 5G technologií. In: mpo.cz [online]. 24.7. [cit. 05.02.2021]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/evropska-komise-varuje-pred-zavislosti-na-rizikovych-dodavatelich-5g-technologii---255914/.
(3) Varování NÚKIB ze dne 17. 12 .2018, před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei Technologies Co., Ltd., a ZTE Corporation, sp. zn. 110 – 536/2018 [online]. In: nukib.cz [cit. 05.02.2021]. Dostupné z: https://nukib.cz/cs/uredni-deska/.