Lucie Martincová mohla být novinářkou. Sen o tom, že bude psát, ji držel od jejích deseti let až téměř do konce střední a získávala i potřebnou praxi. Jak to ale někdy bývá, občas změníte plány. Dnes se v PwC věnuje problematice ESG. Tématu, díky kterému firmy a instituce hodnotí nejen ekonomický přínos své činnosti, ale také nefinanční proměnné faktory. A toto téma je pro ně stále důležitější.

Změnit směr těsně před koncem střední školy, to může znít jako drobný hazard. Lucii Martincové z Public Sector týmu PwC se ale vyplatil. Místo toho, aby vystudovala žurnalistiku, se rozhodla pro studium byznysu v dánské Kodani a její volba ji přivedla k tématu, které jí zatím i zůstalo.

„Musím přiznat, že jsem zpočátku nevěděla, co přesně chci studovat, a téma byznysu jsem si vybrala proto, že bylo dostatečně široké. Hned v prvním semestru jsem ale měla přednášející, která nás učila o ekonomii a její historii a v hodině jsme narazili na dílo Creating Shared Value (Tvorba sdílených hodnot) od Portera a Kramera. Koncept, který se zabývá tím, že můžete dělat dobro pro společnost a přitom z toho něco mít, protože společenskou odpovědnost integrujete přímo do byznysovéhomodelu. Myšlenka se mi velice líbila, protože do té doby jsem si nebyla jistá svou vnitřní motivací k práci v byznysu. Teď jsem ale pochopila, že se můžu věnovat ekonomii nebo podnikání a zároveň dělat i něco dobrého pro svět,“ vysvětluje s úsměvem Lucie Martincová, která tématu postupně přizpůsobila svůj studijní i volnočasový rozvrh. Ke škole postupně přidala například pomoc neziskovým organizacím se získáváním poradenství nebo vlastní praxi v poradenské firmě.

ESG, CSR, v čem spočívají rozdíly v tom, jak firmy přistupují k „dobru“?

Pojem, který je s dobročinností v byznysu spojený zatím o něco silněji, je pravděpodobně CSR – korporátní společenská odpovědnost. K čemu tedy další pojetí firemního dobra?

„CSR lze chápat tak, že něco dáváte zpátky společnosti a nezáleží přitom na tom, zda je to pro vás výhodné a jak moc to souvisí s vaším byznysovým modelem. Často spočívá například v příspěvcích charitám. Firmy mají díky takové aktivitě image, ale samy nic moc jiného nezískávají, a tak k rozsáhlejší společenské odpovědnosti často chybí motivace. Creating shared value je pak přístup, díky kterému můžete přispívat komunitě, ale současně z toho mít i vlastní prospěch, protože společenskou odpovědnost přímo integrujete do svého byznysového modelu. Nicméně CSV je pouze koncept a specificky neudává, co se dá považovat za pozitivní dopad.  Na druhou stranu ESG (Environmental, Social a Governance) vzniklo především jako měřicí systém pro společenskou odpovědnost, neboť měří dopad, který má firma na své zaměstnance, spotřebitele, životní prostředí a komunitu pomocí jasných hodnocení a konkrétních metrik,“ vysvětluje Lucie Martincová s tím, že v posledních letech se ale jasně ukazuje, že firmám se silným ESG se daří značně lépe. Ať už díky větší atraktivitě pro investory, snížení rizik a nákladů, nebo třeba větší motivaci zaměstnanců. A podniky se proto stále častěji snaží ESG principy do svých byznysových modelů integrovat. ESG je tak jakousi optimální kombinací CSR a CSV.

Udržitelnost tak, jak ji chápe koncept ESG, tedy není jen otázkou vracení zpět, naopak je pro firmy i nástrojem, jak generovat vlastní dlouhodobé zisky, a počítá s tím, že udržitelnost by měla být nedílnou součástí byznysu.

Odpovědnost za přírodu, společnost i vlastní byznys

A popularita konceptu stále roste. Může ale překvapit, ve kterých společnostech se jím zabývají nejčastěji. Průzkumy totiž ukazují, že pro menší firmy je i nadále důležitější CSR. Na to, jaké zdroje ve svém podnikání využívají a jak s nimi nakládají, se naopak častěji dívají větší korporace a na tématu týmy PwC často pracují i s veřejným sektorem. Otázka, jak udržitelně stavět dálnice, provozovat silnice nebo vést jiné projekty vyvstává i díky Evropské unii. Ta se zavázala k tomu, že by měla být do roku 2050 klimaticky neutrální a v tomto cíli podporuje i jednotlivé členské státy dosud největším přísunem i biliónových dotací.

„Já například pracuji pro Public Sector tým PwC, to ale neznamená, že bychom se věnovali jen státní správě. V tuto chvíli například pracujeme s bankami na jejich Sustainable finance. Pomáháme jim tedy nastavit nákupy tak, aby podporovaly zelené produkty. Firmám nabízíme strategii a například jak veřejnému sektoru, tak i soukromým firmám pomáháme zjišťovat, jak a které dotace mohou získávat a využívat,“ popisuje Lucie Martincová. Jedním dechem ale dodává, že je tu stále velký prostor, kam se posouvat. „Například právě v Dánsku je důraz na téma udržitelnosti mnohem vyšší. V zemi je po něm poptávka, zatímco u nás v regionu CEE se bohužel stále jedná o problematiku spojenou s evropskými dotacemi. Od roku 2021 dostáváme obrovské balíčky peněz, které jsme nikdy dříve neměli a které jsou určeny právě na budování udržitelnosti. Zatím to tedy bohužel nebývá o tom, že by české firmy chtěly být zelené samy od sebe, ale i s tím si umíme poradit. Ale snad se to bude do budoucna jen zlepšovat.“

Jak se ke kariéře v ESG dostat?

Pokud si ze všech odvětví byznysu vyberete problematiku ESG, nebudete litovat. Téma, které rezonuje na burzovních trzích i v médiích, můžete studovat i na českých školách. Lucie Martincová by ale za svoji zahraniční zkušenost neměnila a doporučuje ji i všem ostatním, byť tato cesta nemusí být úplně jednoduchá. „Dánsko jsem si vybrala proto, že nabízí velmi kvalitní studium vysoké školy zdarma a studenti mají v zemi poměrně dobrou šanci na to, že si najdou i přivýdělek v práci, která přímo souvisí se studiem.“

K úspěchu pak už chybí jen dobrý time management a disciplína a ta bývalé veslařce se zkušeností s dvoufázovými tréninky při studiu pravděpodobně nechybí. „Jsem ráda, že dnes v PwC na tématu ESG spolupracujeme nejen s našimi klienty, ale důležité je i pro PwC jako takové a představujeme ho i veřejnosti a studentům, kteří na vysokou teprve chodí nebo si ji dokonce vybírají. Naposledy například skrze soutěž pro studenty středních škol, kteří se účastní Ekonomické olympiády.“