Povinný reporting větších firem pravděpodobně dozná přelomových změn. Ve výroční zprávě za rok 2023 budou muset firmy nad 250 zaměstnanců s obratem přes 50 milionů eur (cca 1,3 miliardy korun) kromě klasické účetní závěrky vykazovat i to, jak jejich působení ovlivňuje životní prostředí, jakou produkuje uhlíkovou stopu nebo jaký má vliv na společnost.

Jinými slovy: kromě finančního reportingu bude povinný i ten nefinanční. To výrazně mění dosavadní praxi, kdy má podobné povinnosti jen malé procento firem a výkaznictví zároveň částečně staví na dobrovolnosti či benevolentní metodologii.

“Nefinanční data budou hrát čím dál důležitější roli. Mnohé finanční instituce už nyní nabízí zvýhodněné zelené produkty, jako jsou například zelené půjčky, kde se při hodnocení budou opírat o nefinanční data. Tlak na poskytování nefinančních dat roste i v rámci B2B vztahů. Mnoho velkých firem již v současné době požaduje reportování nefinančních dat v rámci svých dodavatelských řetězců a mnohé z nich (například IKEA) tato data i auditují. To znamená, že i firmy, které nebudou spadat do reportovací povinnosti definované novou směrnicí budou muset nefinanční data měřit a poskytovat obchodním partnerům,” vysvětluje dopad směrnice do praxe Ondřej Rybka, senior manažer týmu udržitelnosti PwC Česká republika.

Konkrétně 21. dubna Evropská komise představila první návrh směrnice upravující povinnost firem reportovat data týkající se udržitelnosti - Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD). Tato směrnice by měla nahradit Směrnici o nefinančním reportingu z roku 2014 (Směrnice 2014/95/EU - NFRD). Ta je v současné době zohledněna v zákoně o účetnictví a zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, kde jsou definovány požadavky na reportování nefinančních údajů, jako je například dopad na životní prostředí či sociální a zaměstnanecké otázky. Co přesně aktuální navržená novela mění?

Povinnost dopadá na více firem

Současná směrnice o nefinančním reportingu ukládá povinnost reportovat jen omezenému množství velkých firem a navíc umožňuje reportovat na úrovni skupiny, takže za mnoho společností reportuje zahraniční mateřská skupina. Návrh nové směrnice rozšiřuje povinnost na všechny velké společnosti. 

Konkrétně se jedná o podniky, které splňují některou z podmínek:

  • zaměstnávají více než 250 osob a jejichž roční obrat přesahuje 50 milionů eur (v přepočtu asi 1.3 miliardy korun) 
  • jejich bilanční suma roční rozvahy přesahuje 43 milionů eur (1.1 miliardy korun)
  • jsou veřejně obchodované společností (s výjimkou mikropodniků) 

Povinnost pro veřejně obchodované malé a střední podniky bude mít o tři roky opožděnou účinnost oproti velkým podnikům. Evropská komise také navrhuje vyvinutí dobrovolných standardů pro střední a malé podniky, protože si uvědomuje, že i malé a střední podniky musí čím dál častěji reportovat nefinanční data například bankám při žádání o půjčky či velkým firemním klientům, kteří chtějí mít zmapovaný dodavatelský řetězec. Tímto návrhem jim chce poskytnout návod.

Jasná a přísnější metodologie

Nová směrnice bude doplněna seznamem konkrétních indikátorů, které musí společnosti reportovat a bude mít jednotnou reportovací metodologii. Dosud byly požadavky definovány hodně všeobecně a Evropská unie v minulosti zveřejnila pouze nezávazná doporučení obsahující návrhy indikátorů. Současná verze počítá se stanovením konkrétních jednotných indikátorů, které navíc budou specifické pro jednotlivá odvětví. To umožní snazší porovnatelnost napříč firmami. 

Tyto indikátory vyvine Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG), která radí Evropské komisi i při určování pravidel pro finanční výkazy. Při tvorbě standardů bude spolupracovat s významnými organizacemi v oblasti nefinančního reportingu a bude stavět na existujících a hojně využívaných standardech definovaných v rámci mezinárodních iniciativ, jako je například Global Reporting Initiative (GRI), Sustainability Accounting Standards Board (SASB), International Integrated Reporting Council (IIRC) nebo Climate Disclosure Standards Board (CDSB).

Princip dvojité maternality

Nová směrnice nařizuje firmám reportovat o tom, jak jejich aktivity negativně či pozitivně ovlivňují životní prostředí a společnost, ale zároveň musí reportovat i o ESG (environmentálních, sociálních a governance) rizicích a příležitostech, které mohou mít finanční dopad na společnost. Tomu se říká princip dvojité maternality. 

Tento princip bude pro společnosti vyžadovat nastavení systému řízení ESG rizik včetně například modelování rizik spojených s klimatickou změnou. Společnosti budou muset informovat i o tom, jak mají nastavenou strategii, cíle a systém řízení oblasti udržitelnosti.

Report musí být součástí výroční zprávy

Návrh chce také docílit toho, aby byla data komunikována ve strategickém kontextu. Tudíž neumožňuje, aby byla zveřejněna v samostatném dokumentu, ale musí být integrována do výroční zprávy. Údaje o tom, jak firmy působí na životní prostředí jsou tak formálně postaveny na stejnou úroveň jako finanční ukazatele společnosti.

Jasně definuje, co je “zelené”

Nová směrnice bude propojena s již existujícími či nově vznikajícími požadavky v oblasti udržitelnosti. Například pro prevenci greenwashingu se bude směrnice opírat o standardy a principy popsané v EU Taxonomii. Evropská komise plánuje představit samostatný dokument přesně určující, jaké informace by měly společnosti na základě EU Taxonomie reportovat.

Audit nefinančních reportů

V rámci směrnice představuje Evropská komise návrh pro povinné ověření nefinančních informací. Ambicí Evropské komise je, aby se úroveň ověřování nefinančních dat v budoucnu vyrovnala současné úrovni finančního auditu. Kvůli aktuální absenci jednotných standardů bude dočasně vyžadována pouze jejich prověrka (nižší úroveň ověření v porovnání s auditem). Do budoucna se však úroveň ověřování zvýší. Navíc budou nefinanční data společně s finančními daty zveřejněna ve strojově čitelném formátu v evropské databázi (European Single Access Point - ESAP), což umožní větší transparentnost, snadnější benchmarking a analýzu nefinančních dat.

Nová směrnice v kontextu současné praxe

Revize směrnice je důležitým milníkem v rámci snah Evropské unie pro podporu udržitelného financování. Již letos v březnu vstoupilo v platnost nařízení ukládající povinnost finančním subjektům informovat klienty o dopadech nabízených investičních produktů na udržitelnost (SFDR). 

Mnoho bank či asset manažerů se však potýká s problémem nízké kvality či absence nefinančních dat firem, jež jsou součástí jejich investičních produktů. To pomůže změnit právě revidovaná směrnice o nefinančním reportingu. Finanční instituce budou hledět kromě samotných dat i na celkové strategické směřování společnosti v oblasti udržitelnosti, na systém řízení, cíle a systém řízení rizik.

Očekávaná platnost od výroční zprávy za rok 2023

Směrnice je nyní na začátku legislativního procesu. V následujících měsících budou legislativci pracovat na finalizaci textu samotného předpisu a souběžně s tím bude pracovní skupina EFRAG připravovat podobu standardů. Cílem EFRAGu je mít první návrh indikátorů hotový v první polovině roku 2022, což by umožnilo Evropské komisi do konce roku směrnici schválit. 

Pokud by se tento plán dodržel, tak by to znamenalo, že by firmy měly povinnost reportovat v roce 2024 s daty za rok 2023. Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici, bude potřeba zakotvení nových povinností do českého práva. To by však nemělo nástup účinnosti zpomalit, protože Česko bude muset splnit časový harmonogram určený Evropskou komisí. 

“Tato nová směrnice ukládá společnostem povinnost poskytovat nefinanční data a také podrobně informovat stakeholdery o svém strategickém směřování, cílech, systému řízení včetně řízení environmentálních, sociálních a governance (ESG) rizik. Navíc budou tato data pro stakeholdery velmi snadno dostupná a tudíž snadno využitelná pro hodnocení výkonu společnosti. Pro mnoho společností to bude znamenat významnou transformaci, která bude vyžadovat mnoho času a zdrojů. Nyní je proto dobrý čas se začít připravovat na tuto novou legislativní povinnost a nastavit si systém sběru a vyhodnocování nefinančních dat, strategii udržitelnosti, cíle a systém řízení” dodává expert na nefinanční reporting PwC Česká republika Ondřej Rybka.

Chcete se dozvědět další detaily nebo konzultovat, jak přesně se nová směrnice dotkne vaší firmy? Více informací najdete na webu PwC Česká republika věnovanému nefinančnímu reportingu, kde nás také můžete kontaktovat s žádostí o konzultaci.