Otázky související s ochranou životního prostředí a sociálními aspekty hrají čím dál větší roli i při investování. Tři čtvrtiny private equity fondů už tyto otázky vždy posuzují při investicích do firem a více než polovina investorů připouští, že právě kvůli sociálním a environmentálním dopadům investici někdy neuskutečnili. Vyplývá to ze studie PwC Global Private Equity Responsible Investment Survey 2021.

Rozhodování investičních fondů o nákupu společností stále častěji doprovází i detailní průzkum dopadů činnosti kupované firmy na životní prostředí a sociální udržitelnost. Tedy o oblast známou pod zkratkou ESG (Environmental Social and Corporate Governance). 

Plných 72 % private equity fondů připouští, že se vždy rozhodují právě i podle ESG aspektů. „To samozřejmě vytváří i tlak na kupované společnosti. Firmy potřebují být pro potenciální investory zajímavé ze všech úhlů pohledu a snaží se tak ´zezelenat´. Už i společnosti v České republice nechtějí být v dobré kondici jen po finanční či obchodní stránce, ale stále častěji od nás chtějí pomoci i s environmentálními dopady jejich podnikání,“ potvrzuje Jan Brázda, partner PwC zodpovědný za oblast ESG.

Rychle tak roste podíl investic, které se právě kvůli dopadům na životní prostředí neuskutečnily. Více jak polovina (56 %) oslovených zástupců fondů říká, že už někdy z plánovaného nákupu vycouvala právě kvůli sociálním či environmentálním vlivům. 

72 %  Fondů vždy hodnotí environmentální rizika investice

56 % Už někdy kvůli sociálním nebo klimatickým aspektům z investice ustoupilo

66 % Připouští, že odpovědné investování vede k růstu hodnoty

O tom, že se rozhodování podle ESG aspektů stává automatickou součástí práce fondů, hovoří i fakt, že 65 % investičních fondů má vypracovanou vlastní politiku odpovědného investování. Častěji se také zabývají otázkami udržitelnosti na vrcholné manažerské úrovni, 56 % z nich projednává tyto otázky častěji než jednou ročně, před dvěma lety to bylo jen 35 %. Zároveň přibylo i investorů, kteří se ESG problematikou zabývají na každém zasedání představenstva. To aktuálně uvádí 15 % respondentů, zatímco v roce 2019 to bylo jen 6 %.

Esg1Zmírnění dopadů činnosti firmy na životní prostředí nebo posílení její sociální odpovědnosti je přitom i v zájmu samotných firem. Dvě třetiny investorů se totiž domnívají, že právě posílení těchto aspektů bude v budoucnosti hlavním motorem růstu firem.  „Bude platit jednoduchá rovnice. Větší zájem o sociální témata a životní prostředí povede k růstu hodnoty firem a tím i k její větší atraktivitě pro investory,“ dodává Jan Brázda.

Nejviditelnější ESG aktivitou současnosti je boj s klimatickou změnou, což se odráží i na tom, jak toto riziko vnímají správci private equity fondů. Nadpoloviční většina fondů (56 %) přijímá opatření, aby lépe porozuměli ohrožení svých portfolií klimatickou změnou či přímo minimalizovali její dopad na svá aktiva. O trendu svědčí fakt, že dalších 28 % manažerů private equity fondů to plánuje zavést v následujícím roce. 

Esg2Mezi nejčastěji sledované negativní faktory ale nepatří jen způsobená změna klimatu či uhlíková stopa, ale i bezpečnost a zdraví zaměstnanců, rozvoj nových technologií a automatizace výroby, etika podnikání, splnění všech regulatorních požadavků, zásady kyberbezpečnosti, boj proti korupci či podpora diverzity.

Na udržitelnost tlačí i evropská regulace

Private equity fondy nejsou zdaleka jedinými ekonomickými aktéry, kteří na firmy zvyšují tlak ohledně ESG charakteristik a rizik. I na české společnosti aktuálně dopadá či začne dopadat několik regulatorních novinek, které také zvyšují nároky ohledně dopadu činností firem na životní prostředí a společnost.

Příkladem mohou být nové evropské regulace SFDR a Taxonomie, které postupně vstoupí v platnost. „Fondy a banky musí již nyní institucionální i drobné investory povinně informovat nejen o míře rizika, ale nově i o tom, nakolik je daná investice zelená. Zároveň nařízení o taxonomii vyžaduje větší transparentnost firem co se týká udržitelnosti jejich aktiv a ekonomických činností,“ vysvětluje expert PwC Česká republika na regulace ESG Vincent Santamaria. 

Jednou z největších překážek hladkého fungování těchto opatření v praxi je v současnosti nedostatek a nedostatečná kvalita dat, která vypovídají o udržitelnosti počínání firem. To by měla změnit nová směrnice o nefinančním reportingu, jejíž návrh Evropská komise zveřejnila letos v dubnu. Tato směrnice už od roku 2023 zavádí povinný nefinanční reporting jako součást výročních zpráv firem nad 250 zaměstnanců s obratem nad 40 milionů eur. 

Jinými slovy: údaje o uhlíkové stopě nebo spotřebě vody budou na stejné úrovni, jako klasický finanční reporting v podobě účetní závěrky.  “Směrnice firmám ukládá povinnost poskytovat nefinanční data a také podrobně informovat stakeholdery o svém strategickém směřování, cílech, systému ESG rizik. Navíc budou tato data pro stakeholdery velmi snadno dostupná a tudíž snadno využitelná pro hodnocení výkonu společnosti. Pro mnoho společností to bude znamenat významnou transformaci, která bude vyžadovat mnoho času a zdrojů. Nyní je proto dobrý čas se začít připravovat na tuto novou legislativní povinnost a nastavit si systém sběru a vyhodnocování nefinančních dat, strategii udržitelnosti, cíle a systém řízení” dodává expert na nefinanční reporting PwC Česká republika Ondřej Rybka.