Podíl bezhotovostních plateb v minulých letech rychle rostl, pandemický rok tento vývoj ještě urychlil. Tempo růstu se přitom v následujících letech nezpomalí, počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 %. V roce 2030 už přitom bude uskutečněno 3x více bezhotovostních transakcí než nyní. Největší tempo růstu přitom čeká asijské a pacifické státy.

Vyplývá to z aktuální studie PwC Navigating the payments matrix. V současné době se ve světě uskuteční více jak 1 bilion bezhotovostních transakcí ročně. V roce 2025 už to bude téměř 1,9 bilionu transakcí a v roce 2030 více jak 3 biliony plateb. „Finanční svět prochází obrovskou transformací a v jejím středu jsou právě bezhotovostní platby. Stále větší roli při digitalizaci plateb přitom hrají nebankovní instituce, smartphony a nové způsoby plateb, jako jsou QR kódy nebo speciální mobilní peněženky a aplikace. To vše může do budoucna vést až ke vzniku zcela bezhotovostní společnosti,“ komentuje zjištění studie Petr Ložek, vedoucí partner pro technologické poradenství PwC Česká republika.

Nejrychlejší tempo růstu se přitom dá čekat v Asii a Pacifiku. To je pro bezhotovostní platby a nové technologie největší světový trh již nyní a tempo růstu tam nadále bude nejrychlejší. Ze současných zhruba 500 miliard bezhotovostních transakcí ročně se asijský trh dostane přes bilion v roce 2025 a téměř dva biliony v roce 2030. Pro srovnání, v Evropě je aktuálně provedeno kolem 230 miliard bezhotovostních plateb ročně, v roce 2025 to bude 375 miliard a v roce 2030 522 miliard.

Spolu s prudkým nárůstem bezhotovostních plateb se logicky velkým tématem stává i kyberbezpečnost a ochrana klientských dat. Pro banky a další finanční i nefinanční instituce jsou právě bezhotovostní platby hlavním zdrojem dat o chování klientů. „Platby generují zhruba 90 % klientských dat, informací o tom, co klienti kupují, kde a jak často. To je samozřejmě zajímavý byznys pro řadu nových finančních i nefinančních institucí a do budoucna hlavní zdroj příjmů všech zúčastněných – bank, technologických firem, karetních asociací i mobilních operátorů,“ dodává partner PwC Petr Ložek.

Bezhotovostni-transakce_1024x512Největšími hráči na trhu zůstanou i nadále banky. Už ale nebudou tím odvětvím, kterému rostou příjmy z bezhotovostních operací nejrychleji. Příjmy bank z platebních transakcí dosáhly loni celosvětově 342 miliard dolarů, v roce 2030 to bude 561 miliard, tedy zhruba o 60 %. Příjmy u alternativních platebních metod, jako jsou fintechy, mobilní operátoři nebo maloobchodní řetězce, pak vzrostou ze 78 na 313 miliard, tedy čtyřnásobně. Naopak postupně bude klesat význam karetních asociací i provozovatelů terminálů. „Svět se mění. Platby přestávají být doménou bank a karetních operátorů, stále větší podíl jim budou brát alternativní možnosti plateb. A hlavním důvodem vstupu do tohoto prostředí pro nové hráče nejsou příjmy z transakcí, ale přístup ke klientským datům,“ vysvětluje Petr Ložek.

Rozvoj bezhotovostních transakcí půjde i nadále ruku v ruce s rozšířením smartphonů do dalších koutů světa, které budou nabízet jednoduché a pohodlné platební metody. V roce 2025 by globální rozšíření chytrých telefonů mělo dosáhnout 80 % světové populace. 

V hlavní roli proto bude bezpečnost dat. „To si uvědomují i banky, fintech a karetní společnosti, pro které je téma ochrany klientských dat a kyberbezpečnosti hlavním rizikem do budoucna. A mluvit do toho samozřejmě budou i regulátoři a vlády,“ uzavírá  Ložek. Právě postup centrálních bank bude podle PwC jedním z určujících faktorů budoucího vývoje bezhotovostních transakcí. Už 60 % centrálních bank připouští, že se zaobírá myšlenkou na digitalizaci měny a 14 % už na přípravě určité formy e-měny pracuje. Podle pozorovatelů by mohla být první Čína, která by podobu „e-juanu“ mohla představit už příští rok při zimních olympijských hrách.

V počtu transakcí na člověka zcela nepřekvapivě vládnou rozvinuté regiony severní Ameriky a Evropy. Průměrný obyvatel USA či Kanady provede ročně téměř 500 bezhotovostních plateb, v roce 2030 to bude už téměř 900 transakcí. V Evropě průměrně dojde ke zhruba 250 platbám ročně, v roce 2030 to bude skoro 600 plateb. Nejvýraznější růst i po přepočtu na obyvatele čeká Asii, která se dostane ze současné stovky na trojnásobek.

Zájem o bezhotovostní platby roste i v České republice, nejlépe se dá dokumentovat na vývoji plateb kartou. Obyvatelé České republiky loni uskutečnili zhruba 1,5 miliardy bezhotovostních plateb navázaných na platební karty (karty samotné a platby chytrými mobily/hodinkami/nálepkami apod.) v objemu téměř jednoho bilionu korun. Meziročně to bylo zhruba o 15 % více, rozvoj zaznamenávají i alternativní platební možnosti, jako jsou třeba kryptoměny.