Na konci roku 2021 vyprší lhůta daná evropskou směrnicí pro přijetí zákona, který by chránil oznamovatele protiprávních jednání ve firmách i v rámci veřejných subjektů a upravoval tak oblast tzv. whistleblowingu, tedy ochrany těchto oznamovatelů. 

Ačkoliv návrh zákona existuje, byl vypracován minulou vládou a není jisté, zda a jakých změn dozná. A už nyní je jasné, že zákon bude přijat nejdříve v roce 2022. Podrobná úprava whistleblowingu bude přitom znamenat převrat v oblasti ochrany zaměstnanců i jiných osob, které se v rámci své činnosti dozvědí o protiprávním jednání a toto jednání ohlásí. 

Jakkoliv se jedná o chválihodný institut, je zřejmé, že zejména v podmínkách České republiky může být zneužíván. „Oznamovatel, který bude mít důvodné a oprávněné podezření na protiprávní jednání v rámci firmy, bude totiž požívat ochrany a zaměstnavatel vůči němu nemůže v souvislosti s oznámením učinit odvetné opatření,” vysvětluje advokát PwC Legal Petr Glogar. 

Naopak, zaměstnavatel bude mít povinnost celou oznámenou záležitost prošetřit a pokud shledá, že je oznámení důvodné, je povinen přijmout opatření, která by mohla oznámenému jednání zabránit či alespoň působit preventivně. 

Pro tyto účely bude zaměstnavatel či veřejná instituce povinna zavést tzv. vnitřní oznamovací systém a ustanovit příslušnou osobu, která bude zodpovědná za chod oznamovacího systému a řádné vyřízení veškerých oznámení. Kromě vnitřního oznamovacího systému by podle současného návrhu měla existovat i možnost podat oznámení o protiprávním jednání na Ministerstvo spravedlnosti ČR, které již může důvodné oznámení předat přímo dotčeným orgánům, které mají v kompetenci oznámení problém řešit. 

„Nejen z tohoto důvodu je pro dotčené zaměstnavatele velmi důležité nastavit pečlivě interní pravidla whistleblowingu tak, aby zaměstnanec oznamoval zjištěné protiprávní jednání především interně a obdržel v daných lhůtách řádnou odpověď a vyřešení svého oznámení,” dodává advokát Glogar.

Podle současného návrhu zákona se budou uvedené povinnosti týkat zaměstnavatelů s nejméně 25 zaměstnanci, veřejné zadavatele, obce s více než 5 tisíci obyvateli nebo bank a pojišťoven.