Míra nezaměstnanosti českých žen patří mezi nejnižší na světě. Ženy v České republice nemají problém se sháněním práce, i nadále jsou ale placeny výrazně hůře než jejich mužští kolegové na stejných pozicích. Meziročně se dokonce tento rozdíl ještě prohloubil, ženy tak vydělávají v průměru 20 % méně. Oproti západním zemím Česká republika také i nadále zaostává v počtu žen zastoupených ve vedení firem, vyplývá z aktuální studie PwC Women in Work. Pandemie covidu přitom přibližování se pracovních podmínek mezi muži a ženami zastavila.

Rozdíly mezi odměňováním mužů a žen v České republice se nezmenšují, pandemie covidu je naopak ještě prohloubila. V žebříčku porovnávajícím rovné postavení žen a mužů na trhu práce v zemích OECD se tak Česká republika dále propadá, zaujímá až 21. místo z 33 zkoumaných zemí. „Práce českých žen je nadále podhodnocená, vydělávají v průměru o pětinu méně než muži na stejných pozicích. A český trh zaostává i v počtu žen ve vedoucích pozicích firem,“ říká expertka PwC na řízení lidských zdrojů a rovnost odměňování Andrea Linhartová Palánová. WW_Cesko_1024x512_v2

Právě velké rozdíly v odměňování český trh nejvíce srážejí. Ženy v ČR vydělávají o 20 % méně než muži na stejných pozicích. „Za posledních 20 let se tak tento rozdíl téměř nezměnil, v roce 2000 byl rozdíl v platech 22 %. Česká republika patří v tomto směru mezi nejhorší země v rámci OECD,“ vysvětlila Andrea Linhartová Palánová. Horší je situace jen v Japonsku, Estonsku a Koreji. „A nemůže být útěchou, že v Německu nebo Rakousku je situace navlas stejně špatná,“ varuje Andrea Linhartová Palánová. Suverénně nejlépe je na tom ze sledovaných zemí Lucembursko, kde je rozdíl pouhé 1 %. Do pětiprocentního rozdílu se vešly ještě Řecko, Nový Zéland, Belgie a Itálie. Průměr zemí OECD pak ukazuje na 14% rozdíl.

I v zastoupení žen v představenstvech společností Česko zaostává. Ženy tvořily v roce 2020 jen 10,4 %, což je pokles z předchozí hodnoty 13,3 %. Hůře na tom v posledním posuzovaném roce byly jen čtyři země: Mexiko, Korea, Čile a Maďarsko.

Naopak nezaměstnanost nepředstavuje v tuto chvíli pro český trh žádný zásadní problém. V tomto směru mají české ženy naopak jednu z nejlepších pozic na světě, lepší je jen Japonsko. „Český trh se potýká spíše s opačným problémem, tedy nedostatkem lidí. Pro ženy to představuje velkou výzvu a příležitost, kvalifikovaní experti v České republice chybějí, otevírá se tak obrovský prostor pro kariérní růst, vyšší plat i cesta do vedení firem. A určitě to půjde i bez různých nařizovaných kvót,“ dodala Andrea Linhartová Palánová.

Pandemie covidu zasáhla trh práce napříč celým světem. V důsledku pandemie se i zastavilo postupné přibližování pracovních podmínek mužů a žen. „V tomto směru se vracíme minimálně o dva roky zpátky, rozdíly v rovných příležitostech se opět mírně prohloubily,“ vysvětlila Andrea Linhartová Palánová. Rovné podmínky na pracovišti zkoumá PwC deset let, rozdíly se postupně snižovaly. Nicméně v letošním roce hodnota celkového indexu rovnosti poprvé v historii klesla.

Hlavním důvodem byl vysoký nárůst nezaměstnanosti žen v některých zemích světa, v průběhu pandemie ztratilo zaměstnání více než 5 milionů žen. Jedním z důvodů ztráty zaměstnání byla potřeba větší péče o děti, např. kvůli uzavřeným školám. Hlavní výzvou do budoucna je pak uplatnění žen na trhu práce v době přeměny ekonomiky, její digitalizace a automatizace i cesty k nulové uhlíkové stopě. PwC očekává, že tyto změny vytvoří více nových pracovních pozic v 15 z 20 sledovaných sektorech ekonomiky. I tak ale zůstanou odvětví, kde bude mužů pracovat výrazně více, typicky stavebnictví nebo průmyslová výroba. WW_Zebricek_1024x512_v2

Žebříček PwC porovnává postavení žen v práci podle několika faktorů, mezi které patří dostupnost práce, výše odměny či počet žen ve vedoucích pozicích. Nejlepší podmínky podle tohoto žebříčku mají ženy na Novém Zélandu a v Lucembursku. „A neplatí přitom, že země střední a východní Evropy musejí nutně zaostávat. Např. Slovinsko je hned na 3. místě, Polsko je těsně pod první desítkou. Naopak ještě více zaostávají Maďarsko i Slovensko, ale za ČR jsou i země jako Rakousko, Spojené státy či Francie,“ uzavřela Andrea Linhartová Palánová. Na úplném chvostu v rámci zemí OECD jsou Chile, Mexiko a Korea.

O PwC Women in Work Index

PwC zkoumá rovnosti pracovních podmínek ve 33 zemích světa již 10. rokem. Výsledné skóre zkoumaných zemí je váženým průměrem hodnocení pěti indikátorů: rovnosti platového ohodnocení, participace žen na trhu práce, rozdílu mezi uplatněním žen a mužů na trhu práce, míry nezaměstnanosti žen a míry zaměstnanosti žen na plný úvazek.