Petr pracuje v PwC už 10 let, začínal zde ještě jako student na stáži v oddělení auditu. Jak vzpomíná na své začátky, kdy zatoužil po změně a proč po návratu z Austrálie sedí na dvou židlích?

Začal jsi v PwC pracovat už v době studií před 10 lety. Proč sis vybral zrovna PwC?

Byla to první příležitost, kam jsem šel na pohovor. A rovnou mě vzali. Značku jsem znal z VŠE, měl jsem zhruba představu, co je to za práci. Chtěl jsem hlavně získat zkušenosti. Během pár dní mi firma dala vědět, tak jsem ani neměl potřebu jít jinam. Na škole jsem studoval finance a účetnictví. Bavilo mě to, tak jsem si řekl, proč nezkusit účetní firmu.

Jaké byly tvé začátky v PwC?

Začátky byly náročné, naskočil jsem rovnou do auditní sezóny v zimě. Přesčasy samozřejmě byly, ale i tak se dala bez problému zkombinovat práce i škola a stíhat obojí.

A jak ses v rámci PwC posouval?

První dva roky jsem tu byl jako stážista, při škole. Potom jsem naskočil rovnou na plný úvazek a v auditu jsem byl ještě asi dva roky, to už je pak seniorní role, člověk řídí menší tým kolegů na auditní zakázce. Po čase mě ale samotný audit přestal naplňovat a začal jsem toužit po něčem jiném. Vždy mě hodně zajímaly finanční nástroje, řízení rizik, kapitálové trhy, prostě složitější oblasti z finančního odvětví. Vhodná příležitost se brzy objevila v týmu CMAAS, tak jsem tam postupně začal směřovat.

Můžeš nám představit tým CMAAS co máte na starosti a jak pomáháte klientům?

Tým CMAAS (Capital Markets and Accounting Advisory Services) v sobě má širokou škálu aktivit, v podstatě všechno, co nějak souvisí s účetnictvím, ale není to vyloženě audit. Část kolegů se soustředí na transakce na kapitálových trzích, kde pomáháme klientům v rámci transakcí jako třeba vydání akcií nebo dluhopisů na veřejně obchodovaných trzích. Další částí týmu je účetní poradenství, kde se zejména soustředíme na IFRS účetní poradenství a v poslední době i na ESG reporting. Třetí část je oddělení treasury, kde řešíme hlavně řízení finančních rizik – měnu, úroky, likviditu.

V jakém týmu pracuješ ty?

Já vlastně sedím na dvou židlích. V rámci CMAAS jsem v treasury, ale větší část mojí práce je mimo CMAAS, v rámci oddělení ACS (Accounting Consulting Services). To je globální expertní účetní oddělení, které podporuje audit ve složitějších otázkách, nad rámec ČR i Evropy. Zjednodušeně řečeno, když auditor potřebuje porozumět složité transakci z pohledu mezinárodních účetních standardů IFRS, ACS oddělení takových technických nadšenců jako jsem já je tu od toho, abychom mu poradili, jak se daná transakce má, nebo naopak nemá vykázat v souladu s IFRS.

Jak ses dostal na secondment v Austrálii?

Můj první kouč tady v PwC se zrovna vrátil z Austrálie, když jsem já nastoupil. Sdílel se mnou, jak je to úžasná země, takže mě to lákalo. O pár let později, když jsem začal řešit, že bych chtěl jet na stáž do zahraničí, a dostal jsem podporu od naší partnerky, Austrálie byla jasná volba. Naše partnerka má konexe po celém světě a během pár dní mi domluvila interview. Po pár kolech pohovorů mi řekli, ať přijedu. Takže to vůbec nebylo složité, trochu složitější bylo vyřizování administrativy (víza, pracovní povolení atd.) – jel jsem tam s mojí přítelkyní.

Co jsi dělal za práci? Taky dvě židle?

Tam to byla jen jedna židle. Když jsem přišel do Austrálie, asi trochu nevědomky jsem podepsal, že půjdu právě do globálního týmu ACS. Myslel jsem si, že už IFRS trochu rozumím, a tak jsem se nebál, nicméně rychle jsem byl vyveden z omylu. Ale to bylo dobře, donutilo mě to snažit se víc. Po návratu do ČR jsem chtěl na část úvazku v tomto týmu zůstat, ta práce je hodně zajímavá, člověk se baví s klienty z celého světa. Výhodou je taky network – nemám problém zavolat někomu do USA nebo třeba Estonska a na něco se zeptat, propojit klienty se správnými lidmi v dané zemi. To je uspokojující pocit.

Jak moc tě to kariérně posunulo?

Víc, než jsem čekal. Obohatilo mě to, že jsem se vystavil jiné kultuře, jinému trhu, jinému způsobu fungování PwC. Tým, kde jsem v Austrálii pracoval, byl hodně seniorní, byl jsem služebně skoro “nejmladší”, takže jsem pracoval s lidmi, kteří byli často i o dekády zkušenější než já. Hodně jsem se od nich naučil a teď snad dobře předávám dál.

Jaký byl v Austrálii work-life balance?

V mém týmu se dbalo na to, aby lidé nebyli přetížení. Partneři to monitorovali a byli v tom velmi proaktivní – kdo se cítil zavalen, byl motivován k tomu se ozvat a rozdělit si práci s kolegy, kteří měli více kapacity, případně se tlačilo na posunutí deadlinů… Zároveň tam byla velmi dobrá zaměstnanecká báze, práce se dala mezi lidi rozložit. Když jsem odjížděl, takhle to u nás v ČR moc nebylo, po návratu ale vidím zlepšení.

Kde jsi v Austrálii pracoval? Stihl jsi i cestovat?

Byl jsem 2,5 roku v Sydney. První rok jsem se hodně soustředil na práci a když jsem si říkal, že už si to dokážu líp řídit, přišel covid a Austrálie uzavřela hranice. Sice jsem přišel o možnost navštívit Nový Zéland nebo tichomořské ostrovy, o to víc jsem se mohl soustředit na Austrálii, což se možná ukázalo jako výhra. Na konci stáže jsem měl 3 měsíce volno, tak jsme si s manželkou (tehdy přítelkyní) vzali karavan a procestovali jsme kus této úžasné země – myšleno objeli ji kolem dokola. Bylo to úplně fantastické, životní zážitek. Austrálie je nádherná a pohodová země na život i na práci, a pokud se mě někdo ptá, jestli bych ji doporučil jako destinaci na secondment, neváhám ani chviličku. Za mě naprosto úžasná destinace!