Co můžete udělat, abyste svým chováním zmírnili dopad změn klimatu? Můžete lety po Evropě nahradit cestováním vlakem, využívat kolo či hromadnou dopravu na úkor individuální nebo třeba nahradit emisně náročné potraviny z druhého konce planety těmi námi geograficky bližšími. Tím se dají řádově uspořit jednotky tun ekvivalentu CO ročně. 

Pokud jste zrovna americký prezident nebo předsedkyně Evropské komise, můžete prosadit tzv. klimatické balíčky, které mají ambici mitigovat miliardy tun. 

Než se ale dostanete do této pozice, je tu ještě zlatá střední cesta: podobně jako náš kolega Jindřich Henzl můžete pracovat v ESG týmu Technology Consulting v PwC. A svou prací bezprostředně pomáhat byznysové sféře po celé Evropě snižovat uhlíkovou stopu v hodně velkém rozsahu. 

 

Jak ses dostal do PwC?

Dříve jsem pracoval čtyři roky v Kooperativě, kde jsem měl na starosti udržitelnost, nicméně PwC mi bylo vždy sympatické. Lákala mě možnost pracovat v mezinárodním prostředí a navíc jsem si chtěl zkusit nový úhel pohledu – být na straně přední světové firmy, která poskytuje služby různým a hlavně významným klientům. Když jsem dostal nabídku jít do PwC, nadchnul jsem se pro práci hned během pohovoru. Můj budoucí šéf Vincent Santamaria, Francouz žijící dlouhodobě v Česku, je přední odborník na ESG regulace a dělá projekty ve finančním sektoru po celé střední a východní Evropě, s přesahem do západní Evropy nebo Asie. To pro mě bylo velké lákadlo. A hned po nástupu jsem opravdu měl možnost pracovat na mezinárodních projektech pro významné klienty od Řecka až po Lotyšsko.

 

Zkratka ESG je poslední dobou obrovský buzzword. Jak její obsah vysvětluješ ty?

Doslovně to znamená Environmental, Social and Governance. Tedy důraz na nejen ekonomické cíle, ale i na environmentální a sociální cíle nebo odpovědné řízení. Jednoduše řečeno, je to taková „nástavba“ udržitelnosti – něco, co tvoří udržitelnost měřitelnou, dává jí pravidla, kritéria a řád. Skrývá se pod tím správa a řízení firem nebo organizací tak, aby přispívaly k dlouhodobému růstu a zároveň jejich činnost nepoškozovala planetu. Vychází to z logického předpokladu, že kdyby byl jediným KPI firem neřízený lineární růst, tak tu taky za sto let už třeba nebudeme.

 

ESG_Consulting_LI_cover-10

 

ESG není zavedený studijní obor. Jak ses k této specializaci dostal?

Právě že už během studií na VŠE. Byl jsem spoluzakladatelem projektu pro ŠKODA AUTO DigiLab, který se jmenuje Uniqway Carsharing. Konkrétně se jedná o projekt studentského sdílení aut. Klíčovou myšlenkou je sdílená ekonomika, což má velmi blízko k cirkulární ekonomice. Poté jsem dostal příležitost být součástí týmu českého pavilonu na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně. Měl jsem na starosti marketingovou komunikaci a zároveň jsem se staral o VIP delegace ministrů, králů, prezidentů, ale i vlastníků největších českých i světových firem. 

 

Z celé výstavy jsem byl upřímně unešený. Dvě stě států mělo pavilony plné neskutečně inovativních myšlenek, většinou zaměřených právě na udržitelnost. Byly tam největší soudobé vynálezy, inovace a prototypy, které si člověk v této oblasti dokáže představit. Tehdy přitom u nás udržitelnost ještě vůbec nebyla celospolečenským tématem. Právě tam jsem se pro tenhle směr nadchnul a uvědomil si, že je to oblast s obrovským byznysovým potenciálem přitahující inovátory, kterým není lhostejná budoucnost planety. Mnohé, co tam bylo tenkrát představeno, dnes po celém světě reálně pomáhá přispívat ke snižování dopadů změny klimatu.

 

A jak konkrétně tedy ze své pozice pomáháš ty?

Jsem zaměřený na ESG ve finančním sektoru, kde samostatně nebo se svými kolegy pomáhám zejména bankám, pojišťovnám a investičním společnostem v celé střední a východní Evropě. Hlavně s celkovými ESG strategiemi – s jejich sepsáním, nastavením ambicí, ale i se samotnou implementací. 

 

Jedná se o celofiremní strategie pro představenstva či vedení firem reflexující potřebu věnovat se udržitelnosti a změně klimatu, a to jak z altruistického, tak čím dál více i zejména byznysově podloženého důvodu. Lídři firem si uvědomují, že je třeba vyslyšet potřeby stakeholderů a zachovat kontinuitu byznysu i pro další generace. Taková strategie je pak založena na vstupech z analýzy materiality jednotlivých skupin stakeholderů, od klientů či investorů přes zaměstnance až po požadavky státu či regulátora. Nastavuje cíle udržitelnosti a jednotlivé akční kroky vedoucí k jejich naplňování s reálným dopadem na všechny útvary banky, ale i její dodavatelský řetězec či klienty. 

 

Jsem vděčný, že jsem se mohl podílet na projektech pro největší banky a pojišťovny v Česku, Slovinsku, Chorvatsku či Pobaltí, a to ve spolupráci s velmi zkušenými kolegy ze západní Evropy. Mimo přípravu ESG strategií organizujeme též workshopy nebo pomáháme s ESG projekty od produktových inovací přes Net Zero Strategie vedoucí ke snižování uhlíkové stopy až po naplňování požadavků regulací. Ohledně regulací je důležité si uvědomit, že to zdaleka není jen „tlak z Bruselu“, ale čím dál více hýbe odvětvím i tlak ze strany investorů. 



Kde v Evropě je podle tvých zkušeností ESG nejdál, kteří kolegové z PwC jsou na to nejlepší?

Všude podle mne vznikají kvalitní ESG strategie. Osobně nedám dopustit na kolegy ze Švýcarska, Německa, Norska nebo Lucemburska, se kterými jsem měl možnost přímo spolupracovat na projektech. Zároveň zprostředkovaně vím, že velmi kvalitní tým je i v Nizozemsku. 

 

Máš možnost oblast ESG rozvíjet i nad rámec klientského servisu?

Určitě, navíc nás v tom firma hodně podporuje. Těší mě, že v rámci Technology Consultingu vznikají a fungují takzvané dobrovolné volnočasové komunity, kterých je již pět a věnují se od agilního řízení přes business intelligence až po ESG. Právě ESG komunita je pro mě logicky nejdůležitější. Sdružuje dobrovolníky, kteří se chtějí v oblasti udržitelnosti vzdělávat, sdílet know-how a pomáhat i v naplňování interních cílů PwC v oblasti ESG. Tím hlavním je být klimaticky neutrální do roku 2030. Skvělé je, že součástí komunit jsou i lidé, kteří ve své pracovní náplni nemají řešení udržitelnosti, ale komunitu obohatí o technický, agilní či jinak inovativní vstup. 

 

O ESG jsi nedávno přednášel i na své domovské VŠE. Jaké byly ohlasy studentů?

Ano, bylo to na pozvání celosvětově působícího studentského klubu udržitelnosti OIKOS. Musím přiznat, že tak velký upřímný zájem studentů o téma udržitelnosti a ESG mi doslova vyrazil dech. Z publika přišlo okolo třiceti často velmi fundovaných dotazů. Přednáška, která měla trvat hodinu a půl, se kvůli tomu nakonec protáhla téměř na tři a půl hodiny Nakonec nás musel v deset večer z auly vyhánět školník. Stejně jsme si potom ještě asi další půlhodinu povídali venku před školou. Zkrátka to byl velmi inspirativní zážitek. Mám upřímnou radost z toho, jak jsou studenti motivovaní zachraňovat planetu, a i když je to těžký úkol na dlouhá léta, nepropadají skepsi, ale přistupují k tomu konstruktivně a racionálně. Je z nich cítit, že chtějí dělat něco, co může planetu i nás všechny na ní zachránit.

 

Na VŠE jsi i členem Alumni Boardu. V čem to spočívá?

Alumni Board na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE propojuje absolventy napříč věkovými kategoriemi, zájmy a kariérními oblastmi. Je první takovou absolventskou organizací na VŠE. Pořádáme přednášky s úspěšnými absolventy či odborně zaměřené networkingové akce, na které zveme lidi z konkrétních profesních oblastí a absolventy, kteří se v daném byznysu pohybují. Vzniká tam úžasný prostor pro navázání kontaktů i přátelství. Zdaleka tam nejsou jen čerství alumni, ale i absolventi napříč všemi věkovými kategoriemi, včetně CEOs či manažerů či manažerek významných firem. Z toho mám velkou radost. Věřím, že mezigenerační obohacování je osobně i profesně velmi důležité. A pro snazší navazování přátelství pořádáme i neformálnější akce, jako je pub quiz či speed networking. Jsem vděčný, že naše aktivity v rámci FMV VŠE Alumni Clubu mají podporu vedení fakulty.