Češi si nechtějí říkat o více peněz, zkusí to jen pětina zaměstnanců. Nestojí ani o povýšení

  • Pouze 19 % českých zaměstnanců si v nejbližších měsících bude chtít říct o navýšení svého platu. To je nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem (35 %)
  • Nejvíce jsou připraveni žádat přidáno tzv. mileniálové (ve věku 26-41), kde chce více peněz 27 % lidí
  • Češi přitom nestojí ani o povýšení. V blízké době o tom uvažuje jen 11 procent lidí, to je nejméně ze všech zapojených zemí
  • Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC Global Workforce Hopes and Fears 2022, do kterého se celosvětově zapojilo 52 195 zaměstnanců a v Česku odpovídalo 1 041 lidí

Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. Češi jsou v tomto směru velmi konzervativní a nechávají aktivitu na zaměstnavateli. V nejbližších měsících se pouze 19 % Čechů chystá „extrémně pravděpodobně“ nebo „velmi pravděpodobně“ říct si o přidání. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 %, vyplývá z jednoho z největších průzkumů celosvětové zaměstnanosti – PwC Global Workforce Hopes and Fears. Průzkumu se zúčastnilo 52 195 pracovníků ve 44 zemích.

Hlavním důvodem mohou být obavy z budoucnosti. Česká ekonomika, a tím trh práce, se mění, vznikají celé nové obory, jiné se automatizují a potřebují tak méně lidí. A právě v konzervativním prostředí velkých průmyslových firem může převládat obava ze ztráty zaměstnání. Zároveň mají v České republice velmi silnou pozici odbory, které pomáhají vyšší mzdy vyjednat za zaměstnance,“ vysvětluje možné důvody expertka na řízení lidských zdrojů PwC Andrea Linhartová Palánová.

„K dlouhodobému trendu automatizace a digitalizace ekonomiky se v letošním roce přidávají i aktuální hrozby v čele s cenami energií utrženými ze řetězu. Nezaměstnanost v ČR je dosud prakticky nejnižší v EU a nepředstavuje pro českou ekonomiku žádný problém. Už teď ale vidíme, že řada firem řeší velké problémy, které mohou vést až k bankrotům a propouštěním. A v takové situaci si zaměstnanci váží své práce a nechtějí zaměstnavatele dráždit požadavkem na vyšší mzdu,“ dodala Andrea Linhartová Palánová s tím, že podobné problémy ale řeší i zaměstnanci po celém světě.

Nejčastěji si přitom chtějí říct o navýšení tzv. mileniálové, tedy lidé ve věku 26 a 41 let. Mezi nimi si chce o přidání říct 27 % Čechů, i to je ale výrazně za světovým průměrem. Ve světě si v této věkové skupině chce říct o vyšší mzdu 41 % lidí. V tomto směru je vidět výrazný generační rozdíl, mladší ani starší kolegové si o více peněz říkat nebudou. Nejvíce je se svou mzdou spokojena generace X (42-57 let), kde chce dostat přidáno jen 14 % lidí, celosvětový průměr je opět více než dvojnásobný. „Lidé po čtyřicítce už si zpravidla vybudovali slušnou pracovní pozici a s ní spojený vyšší plat. Naopak mladí lidé na začátku kariéry především sbírají zkušenosti,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová fakt, že pouze 19 % z generace Z (do 25 let) se na žádost o přidání chystá. 

Hopes&Fears-1024x512-1

Podle průzkumu mezi více než 50 tisíci lidmi si chce ve světě v průměru vyjednat vyšší mzdu 35 % lidí. Češi patří mezi ty nejméně aktivní, ze všech sledovaných zemí chce méně lidí přidat pouze v Japonsku a Jižní Koreji. „Může to být samozřejmě dobrá zpráva v boji s inflací. Soukromý sektor se nebude podílet na roztáčení inflační spirály. Pokud ale především ceny energií budou nadále tlačit na růst inflace, může část zaměstnanců svůj záměr přehodnotit,“ uzavřela Andrea Linhartová Palánová. Naopak nejvíce se na přidání chystají Indové, Číňané nebo obyvatelé USA, v Evropě jsou nad celosvětovým průměrem Rumuni a Poláci.

Češi jsou přitom spokojeni i se svým pracovním zařazením a neplánují zásadní kariérní růst. Pouze 11 % českých zaměstnanců si chce v blízké době říct o povýšení. To je dokonce nejméně ze všech sledovaných zemí, celosvětový průměr činí 30 %. I v tomto směru ve světě vedou Indové, kde chce vyšší pracovní pozici 59 % lidí, a Číňané (42 %). Nad světovým třicetiprocentním průměrem jsou ještě Turci, Rumuni a obyvatelé USA. Na opačném pólu jsou nejblíže Čechům Korejci (15 %) a Japonci (16 %).



O studii PwC Global Workforce Hopes and Fears 2022

On-line průzkum byl prováděn v březnu 2022 společností PwC a zúčastnilo se ho 52 195 osob, které pracují nebo jsou aktivní na trhu práce. Vzorek byl sestaven tak, aby odrážel řadu odvětví, demografických charakteristik a pracovních vzorců. Vzorek byl strukturován napříč 44 zeměmi a teritorii a velikost vzorku byla škálována tak, aby celkové hodnoty reflektovaly podíl jednotlivých teritorií nebo regionů na celosvětovém HDP. Vzorky z jednotlivých zemí se pohybují v rozmezí od 5 000 do 250 respondentů, přičemž průměrná velikost vzorku na jedno území je přibližně 1 200 osob. Českou republiku v průzkumu reprezentovalo 1 041 respondentů. Věkové skupiny v průzkumu jsou rozděleny na generaci Z (18-25 let), mileniály (26-41 let), generaci X (42-57 let) a tzv. Baby Boomers (58-76 let). Celý report naleznete zde.