30. září 2022 byla poslanci poměrně rychle a bezproblémově byla schválena novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů.
Novelou Česká republika konečně implementovala směrnici EU 2019/633, o nekalých praktikách. Termín uplynul loni v listopadu.
Největší změnou je rozšíření působnosti zákona. Dosud se zákon vztahoval jen na velké odběratele s obratem nad 5 mld. Kč. Nově se budou tímto zákonem muset řídit i odběratelé, jejichž obrat překročí už přibližně 50 miliónů Kč (2 milióny EUR). Namísto 12 obchodních řetězců se má prý jednat o 800 dalších firem. Inflace, ceny, obrat nicméně stále rostou, firem tak nakonec bude daleko více. Opět se sčítají obraty aliancí, propojených osob, atd.
Pozitivní změnou je, že po vzoru EU se konečně v zákoně výslovně objevuje relativní koncept významné tržní síly na bázi poměřování obratových sil odběratele a dodavatele.
Stanovení relativní tržní síly, včetně 5 obratových pásem od 2 mil. EUR do 350 miliónů EUR stanovených pro odběratele a dodavatele bylo převzato ze směrnice. Podle tohoto konceptu má odběratel tržní sílu, a musí se řídit zákonem, pokud je jeho dodavatel obratově slabším partnerem. Pokud bude dodavatel silnější, odběratel významnou tržní sílu mít nebude, a nedodržení podmínek zákona pro něj není problém.
Nad rámec směrnice však poslanci na poslední chvíli schválili doplnění zákona o starou nerelativní domněnku tržní síly odběratele, tj. odběratel má významnou tržní sílu vždy, pokud dosáhne obratu nad 5 mld. Kč. Nad tuto částku bude opět těžké argumentovat, že odběratel, typicky obchodní řetězec, významnou tržní sílu nemůže mít. Původní koncept tak zůstal v podstatě zachován, přibyli jen další menší odběratelé.
Za pozitivní změnu lze pokládat i úplný, a nikoliv již neomezený výčet nezákonných nekalých obchodních praktik, i zpřesnění náležitostí smluv. Nicméně jde soupis více než dvou desítek nezákonných praktik, a povinných náležitostí smluv, které jsou široce pojaty. Nejasná zůstala ustanovení např. o protiplnění, a slevách. Podnákladové ceny, zastropované marže naštěstí neprošly.
Podle zákona není možné sjednání vratek, poplatků za úpravu prostor pro prodej, skladování, podmiňování dodávek službami třetí strany, nebo přenášení sankcí a pokut na dodavatele. Zakázané je i zrušení dodávek výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší 30 dnů před dodáním, platba na úhradu nákladů na slevu nebo splatnost faktur delší než 30 dnů Smlouvy musí být sjednány vždy dopředu, množství produktů, výše plnění a slev musí být dohodnuta předem a služby odpovídat protiplnění, a tak dále. Obecně by smlouvy neměly být výrazně nevyvážené, plné smluvních pokut.
Odběratelé potravinářských a zemědělských produktů by si tedy měli dát pozor, a vždy pečlivě posoudit, zda se na ně nevztahují podmínky zákona, podívat se na své smlouvy, nebo smluvní vztahy zákonu předem přizpůsobit.
I malý prodejce s několika obchody může nově spadat pod působnost zákona a měl by mít např. s malým pekařem nebo zelinářem sjednané písemné smlouvy, které reflektují podmínky zákona.
Za porušení zákona a použití některé z nezákonných praktik hrozí pokuta do 10 milionů korun, nebo do výše 10% čistého obratu.
Pravomoc ÚOHS, který má na plnění zákona dohlížet, se novelou tedy značně rozšířila. Snad bude v množství potencionálně kontrolovaných osob a byznysů férově manévrovat a bude zasahovat rozumně, jen v odůvodněných a výjimečných případech
Novela zákona je teď v Senátu, účinná byl měla být druhý měsíc po vyhlášení, a smlouvy by se měly uvést do pořádku do 12 měsíců od účinnosti.
Petra Kinclová
tým hospodářské soutěže PwC Legal