Rozbor návrhu zavedení daně z neočekávaných zisků

Vláda poslala do legislativního procesu návrh novely zákona o daních z příjmů zavádějící novou podkategorii daně z příjmů, a to daň z neočekávaných zisků. Navrhovaná daň vychází z nařízení Rady Evropské unie. V některých parametrech se však od EU nařízení odchyluje, např. rozšiřuje období, po které se má nová daň uplatňovat, upravuje i činnosti, kterých se má týkat a v neposlední řadě zavádí sazbu daně 60% oproti 33%, které nařízení EU uvádí jako minimum. 

Základní princip daně z neočekávaných zisků je, že společnosti, které splní určité „kvalifikační“ podmínky, budou za roky 2023 - 2025 platit kromě standardní 19% daně z příjmů i dodatečnou 60% daň z neočekávaných zisků. A právně definice oněch kvalifikačních podmínek a rovněž definice základu, na nějž bude nová 60% daň uvalena, jsou v novele zákona popsány poměrně komplikovaně. 

 

Kdo bude dani podléhat?

První skupinou společností jsou banky. U bank se nová daň bude vztahovat konkrétně na ty, které měly v roce 2021 čisté úrokové výnosy alespoň 6 mld. Kč. Tyto banky pak budou podléhat nové dani ve všech letech, na které je daň navrhnutá – tj. 2023 – 2025.

Společnost, která není bankou, se stane poplatníkem daně z neočekávaných zisků, pokud splní některou z následujících podmínek:

  • v některém ze zdaňovacích období 2023 – 2025 bude mít roční obrat z níže uvedených činností ve výši alespoň 50 mil. Kč a zároveň měla v roce 2021 roční obrat z uvedených činností ve výši alespoň 2 mld. Kč, 
  • v některém ze zdaňovacích období 2023 – 2025 bude mít roční obrat z níže uvedených činností výši alespoň ve 50 mil. Kč a zároveň v tom roce bude součástí konsolidované skupiny, jejíž členové měli v roce 2021 v součtu roční obrat z uvedených činností ve výši alespoň 2 mld. Kč, nebo
  • v některém ze zdaňovacích období 2023 – 2025 bude mít roční obrat z těžby nebo úpravy černého uhlí, těžby ropy nebo zemního plynu, nebo z výroby koksárenských nebo rafinovaných ropných produktů ve výši alespoň 50 mil. Kč a zároveň u ní obrat z těchto činností činil v roce 2021 alespoň 25% celkového ročního obratu.

Pokud společnost splní některou z výše uvedených podmínek např. za roky 2024 a 2025, pak bude podléhat dani z neočekávaných zisků v těchto dvou letech.

Do výše uvedené podmínky ročního obratu alespoň 50 mil. Kč, resp. 2 mld. Kč se počítají tržby z následujících činností:

  • těžba nebo úprava černého uhlí, 
  • těžba ropa nebo těžba zemního plynu, 
  • výroba koksárenských produktů,
  • výroba rafinovaných ropných produktů,
  • výroba elektřiny (s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v určitém poměru), přenos nebo rozvod elektřiny, nebo obchod s elektřinou,
  • výroba plynu, rozvod plynných paliv nebo obchod s plynem prostřednictvím sítí,
  • velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky,
  • velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky,
  • potrubní doprava ropovodem, nebo
  • potrubní doprava plynovodem.

U výroby elektřiny nebo plynu se však do obratu nezapočítávají tržby z dodávek elektřiny nebo plynu jiné společnosti ve stejné konsolidační skupině.

 

Jak se bude daň počítat?

Základní princip je ten, že pokud společnost splní některou z výše uvedených vstupních podmínek, tak dani z neočekávaných zisku budou podléhat její celý základ daně z příjmů právnických osob, tzn. zisky ze všech činností, nejen pouze z těch, které jí účast na této dani způsobily.

Daň pak bude vypočtena jako 60% z částky, o kterou její základ daně z příjmů právnických osob za období, za které se daň z neočekávaných zisků počítá, převyšuje průměrný základ daně této společnosti, který vykázala v letech 2018 – 2021 zvýšený o 20%. Uvedeme-li si to na příkladu, tak pokud společnost vykázala za roky 2018 – 2021 průměrný základ daně z příjmů právnických osob ve výši např. 100 mil. Kč a podléhá dani z neočekávaných zisků např. v roce 2024, v němž dosáhla základu daně z příjmů ve výši 140 mil. Kč, tak základem daně z neočekávaných zisků je částka 20 mil. Kč (tj. 140 mil. mínus 100 mil. krát 1,2). Část jejího zisku ve výši 20 mil. Kč tak bude podléhat nejen standardní dani z příjmů právnických osob ve výši 19%, ale rovněž dani z neočekávaných zisků ve výši 60%, celkové daňové zatížení této části zisku tak bude 79%.

 

Kdy se bude daň platit?

Zálohy na daň z neočekávaných zisků budou poplatníci hradit již v průběhu roku 2023. Zálohám budou podléhat ty společnosti, které by na základě finančních údajů za rok 2022 této dani teoreticky podléhaly (pokud by se daň fiktivně uplatňovala už za rok 2022). Základem pro výpočet záloh pak bude fiktivní daň z neočekávaných zisků za rok 2022, kterou si bude společnost muset vypočítat a oznámit správci daně ve lhůtě pro daňové přiznání za tento rok.

Zálohy zaplacené v roce 2023 se pak odečtou proti skutečné dani z neočekávaných zisků, kterou poplatník vykáže za rok 2023. Daň z neočekávaných zisků za roky 2023 – 2025 se bude přiznávat obdobným způsobem, jako daň z příjmů právnických osob. Zatím není jasné, zda ministerstvo financí připraví pro novou daň speciální formulář, či zda bude daň z neočekávaných zisku nějakým způsobem včleněna do formuláře pro daň z příjmů právnických osob.

***

David Borkovec

Partner PwC Česká republika a daňový expert