• Světová ekonomika nesnižuje dostatečně globální emise skleníkových plynů,
    aby dosáhla stanoveného cíle vedoucí k oteplení Země o maximálně 1,5 stupně
    do roku 2050
  • Aby tohoto cíle mohlo být dosaženo, musí celosvětové snižování uhlíkové stopy ročně klesat o více jak 15 %, uvádí aktuální Net Zero Economy Index od PwC
  • V posledních 20 letech přitom tempo snižování uhlíkové stopy dosahovalo v průměru jen 1,4 % ročně, loni dokonce došlo k poklesu pouze o 0,5 procenta

V loňském roce došlo ke snížení globální uhlíkové stopy jen o 0,5 procenta, což představovalo nejpomalejší tempo poklesu za posledních 10 let. Světová ekonomika se loni vzpamatovávala z covidových restrikcí, což vedlo na jednu stranu k nárůstu její výkonnosti, na druhé straně
to ale nevedlo k rychlejší dekarbonizaci.

Iceberg_pwc_esg

„Lze se jen domnívat že některé evropské země G20 řešily za poslední rok jiné urgentní problémy související s válkou na Ukrajině, projevily se nabídkové šoky a krátkodobá výměna uhlí za plyn
v rámci celkové energetické bezpečnosti. Nicméně ekonomiky mimo Evropskou unii toto řešit nemusely, a tak to nevysvětluje celkové velmi nízké tempo dekarbonizace,“ uvedl Jan Brázda, partner pro ESG PwC Česká republika.

 

„Bez ohledu na to je tedy hlavní zprávou, že se světová ekonomika ještě více vzdaluje od cíle zpomalit globální oteplování planety. Pokud chceme dosáhnout maximálního oteplení oproti předindustriální době o 1,5 stupně, musí roční tempo snižování emisí skleníkových plynů přesáhnout 15 %. To je 11x více než je průměr za posledních 20 let,“ dodal.

 

Roční tempo snižování emisí skleníkových plynů by tak nyní muselo dosahovat 15,2 %, ještě před rokem to podle Net Zero Economy Indexu od PwC bylo jen 12,9 %. Snižovat rychleji uhlíkovou stopu se přitom nedaří ani nejrozvinutějším a největším zemím. Zatímco celosvětový výsledek
za loňský rok znamenal snížení o 0,5 procenta, v nejvýznamnějších ekonomikách označovaných jako G20 došlo k poklesu o 4,6 procenta. 

 

To je pořád třikrát méně, než by bylo zapotřebí. Ani jedna ze zemí G20 – které dohromady vytvářejí 80 % všech emisí – nesnížila svou stopu loni o více než 5 procent. A devět jí dokonce meziročně navýšilo,“ varoval Jan Brázda s tím, že současné tempo by nevedlo ani k dosažení méně ambiciózního cíle oteplení o 2 stupně. I pro tento cíl potřebné tempo dekarbonizace přesahuje 6 procent ročně. 

Net_Zero_index_linkedin

Do roku 2030 je nutné snížit uhlíkovou stopu o 77 %. „A to vše ve světle současného geopolitického napětí, války na Ukrajině a růstu cen energií odtržených od reality. Vlády i globální korporace musejí plány na uhlíkovou neutralitu upravit s ohledem na aktuální dění. Neexistuje přitom žádná univerzální řešení, každý stát, každý region, každý sektor ekonomiky musí přijít s vlastní sadou opatření,“ dodal partner PwC Jan Brázda.

 

Dobrou zprávou podle něj může být, že existuje celosvětová shoda na nutnosti reakce, a to napříč vládami, korporacemi i investory. Snižování uhlíkové stopy je už standardní součástí strategie průmyslových firem, roste rovněž jejich tlak na dodavatele a na druhé straně jsou samy pod dohledem investorů. „Ke snižování uhlíkové stopy může trochu paradoxně přispět i současná energetická krize, která by mohla vést ke snižování spotřeby energií, hledání levnějších zdrojů
a definitivnímu odklonu od fosilních paliv,“ uzavřel Brázda.