Dne 15.12.2022 Rada Evropské unie formálně přijala směrnici zajišťující minimální úroveň zdanění společností, které jsou členy velkých nadnárodních skupin působících v EU, známou též jako Pillar 2. Směrnice, která je součástí tzv. dvoupilířového plánu na reformu mezinárodního zdanění, by měla být do domácích legislativ implementována do 31.12.2023, přičemž k její aplikaci by mělo dojít částečně od roku 2024 a částečně od roku 2025.

Cílem směrnice je stav, kdy budou nadnárodní podniky v rámci EU platit spravedlivý podíl na daních, efektivně ve výši alespoň 15%, a to za každý stát,ve kterém skupina působí, bez ohledu, zda se jedná o EU nebo třetí zemi.

Pravidla se budou vztahovat na společnosti nacházející se v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem ve výši nejméně 750 milionů EUR za alespoň 2 ze 4 předchozích období. Současné transakce tedy již ovlivňují případnou budoucí povinnost podrobit se pravidlům směrnice.

Pokud efektivní daňová sazba společností nadnárodní skupiny v rámci jednoho státu nedosahuje požadovaných 15%, vzniká povinnost uhradit dorovnávací daň (tzv.top-up tax).

Pro určení kdo a kde bude daň dorovnávat, směrnice zavádí dvě vzájemně propojená pravidla. Cílem tzv. pravidla zahrnutí příjmů (income inclusion rule) je, s účinností od 2024, zajistit dorovnání na úrovni mateřských společností, pokud jsou u jednotlivých dceřiných společností zisky zdaněny pod požadovanou úroveň. Pokud není možné daň dorovnat pomocí tohoto pravidla (např. pokud je mateřská společnost mimo EU), uplatní se, s účinností od 2025, na úrovni nižších společností ve skupině tzv. pravidlo nedostatečně zdaněné platby (under taxed payment rule).

Za pozornost stojí, že:

  • Výpočet dodatečné daně vychází z finančních výkazů sestavených podle stejných účetních standardů, které skupina uplatňuje při konsolidaci, tedy nikoli nutně ze statutárních výkazů.
  • Efektivní daňová sazba vypočtená dle pravidel směrnice se může podstatně  lišit od efektivní daňové sazby standardně vypočtené z běžných finančních výkazů. 
  • Současně probíhající  transakce již ovlivňují případnou budoucí povinnost podrobit se pravidlům směrnice.
  • V případě, že členský stát nevyužije možnost zavést domácí „top-up tax“, dodatečná daň, která vznikne dorovnáním daně u lokálního subjektu, může plynout do rozpočtu jiného státu.

*

Lucia Čechová
PwC | Daňové a právní služby