Transparentnější uvádění cen ve slevách
Aktuální sezóna povánočních výprodejů bude první, na kterou dopadne novela zákona o ochraně spotřebitele, jenž nabude účinnosti 6. ledna 2023 a která zavádí povinnost transparentně informovat o tom, jak konkrétní sleva vznikla.
Informace o slevě výrobku musí nově obsahovat informaci o nejnižší ceně, za jakou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dní před zahájením slevové akce. Pokud byl v nabídce méně než 30 dnů, pak musí obchodník uvádět nejnižší cenu, za jakou ho nabízel a prodával od zařazení do nabídky. Od této ceny se také musí vypočítávat inzerovaná procentuální cena.
Nelze tedy slevu odvozovat například od účelového krátkodobého zdražení. Pokud se cena výrobku naopak postupně snižuje (a tedy roste procentuální sleva), lze se stále odkazovat k původní ceně před zahájením slevové akce jako celku. I v tomto případě je však třeba respektovat pravidlo 30 dní.
„Ke zvyšování slevy musí docházet kontinuálně, bez přerušení a po vymezenou dobu. Jakmile by šla cena výrobku, byť jen na krátkou chvíli, opět nahoru, nejenže již nebude možné ho nadále označovat jako výrobek ve slevě, ale zároveň při následujícím zlevnění bude nutné postupovat podle základního pravidla popsaného výše a cenu před slevou určit jako nejnižší cenu za předcházejících 30 dní,“ vysvětluje právnička PwC Legal Lenka Michalcová.
***
Posílení práv spotřebitelů při nakupování aneb „tlačítková“ novela
Od 6. ledna 2023 nabude účinnosti také tzv. tlačítková novela, která posiluje ochranu spotřebitele při nákupu zboží i služeb, a to jak v kamenných prodejnách, tak na internetu. V případě e-shopů novela zasahuje celý nákupní proces počínaje rozšířením informační povinnosti, jíž jsou prodávající vůči spotřebitelům povinni, přes textaci tlačítka, jehož prostřednictvím je objednávka činěna, až po zasílání potvrzení o uzavření smlouvy.
„Na tlačítku musí být místo pokynů typu ‚Dokončit nákup‘ výslovně uvedeno ‚Objednávka zavazující k platbě‘. Pokud to tak nebude, smlouva je neplatná. Jedinou možností je, že si to výslovně přeje spotřebitel,“ vysvětluje právnička PwC Legal Lenka Michalcová.
Významné změny novela přináší též v oblasti odpovědnosti za vady a v reklamačním procesu. Nadále bude možné reklamovat vady, které se projeví do dvou let od převzetí zboží. Nově se také v případě projevu vady během prvního roku po převzetí bude předpokládat, že zboží bylo vadné už v samotném okamžiku převzetí. Tím se prodlužuje doposud půlroční lhůta, během níž prodávající nemůže odmítnout reklamaci, ledaže je schopen prokázat, že vada vznikla až po převzetí zboží spotřebitelem.
Novela dále upřesňuje, že primárními nároky, mezi nimiž spotřebitel může volit jsou oprava věci a její výměna. Teprve v případě, že prodávající vadu odmítl odstranit, vadu neodstranil v souladu s právní úpravou či je zjevné, že taková situace nastane, jedná se o vadu opakovanou či zakládající podstatné porušení smlouvy, může spotřebitel požadovat přiměřenou slevu nebo od smlouvy odstoupit.
A v neposlední řadě, spory mezi spotřebiteli a prodávajícími ohledně reklamace vadného plnění již po účinnosti této novely nebude rozhodovat ČOI, ale obecné soudy.
Novela však přináší dílčí změny i ve prospěch prodávajících. Nově bude například spotřebitel v případě odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory odpovídat za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné k tomu, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. „E-shopy tedy získají ochranu pro případ vrácení nadmíru opotřebovaného či špinavého zboží,“ dodává Lenka Michalcová z PwC Legal.
Zákon o významné tržní síle dopadne i na malé podnikatele
Díky novele se od 1. ledna 2023 výrazně zvýšil počet firem, na které se vztahuje zákon o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Základní obratová kvalifikační hranice se totiž snižuje z 5 miliard korun na přibližně 50 milionů korun (2 miliony eur).
Zatímco dosud se v praxi týkal jen dvanácti obchodních řetězců, podle nových pravidel dopadne přibližně na osm stovek firem. Konkrétně se musí podniky disponující významnou tržní silou ve vztahu ke svým “slabším” dodavatelům vyhnout sjednávání vratek, poplatků za úpravu prostor pro prodej, skladování, podmiňování dodávek službami třetí strany, nebo přenášení sankcí a pokut na dodavatele. Zakázané je i zrušení dodávek výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší 30 dnů před dodáním, platba na úhradu nákladů na slevu nebo splatnost faktur delší než 30 dnů.
Smlouvy musí být vždy sjednány písemně, dopředu, množství produktů, výše plnění a slev musí být dohodnuta předem a služby odpovídat protiplnění, a tak dále. Obecně by smlouvy neměly být výrazně nevyvážené, plné smluvních pokut.
Podniky, na které se nově zákon o významné tržní síle vztahuje to musí ve smlouvách reflektovat do dvanácti měsíců od účinnosti novely, tedy do 31. prosince 2023. Za porušení zákona a použití některé z nezákonných praktik hrozí pokuta do 10 milionů korun, nebo do výše 10% čistého obratu.
„Významné řetězce se už v průběhu třináctileté existence zákona naučily v paragrafech orientovat a dávají si pozor. Větší problém budou mít stovky menších obchodníků, kterých se zákon zatím netýkal a nedisponují zkušenostmi, ani zázemím, aby se v něm rychle zorientovaly,“ dodává advokátka PwC Legal Petra Kinclová.
Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH
Největší změnou u daně z přidané hodnoty je zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH z 1 na 2 miliony korun obratu plátce. Ke změně tohoto limitu dochází poprvé od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.
Podstatná jsou v tomto ohledu přechodná ustanovení. Pokud podnikatel překročil limit 1 milionu korun, avšak ne více než 2 miliony korun během listopadu a prosince 2022, nemá povinnost žádost o registraci k DPH podat. Avšak pokud už tak učinil, svůj záměr registrace k DPH musí navíc ještě potvrdit, jinak mu správce daně registraci automaticky zastaví. Současní plátci DPH s obratem mezi 1 a 2 miliony korun se naopak mohli do 8. prosince 2022 rozhodnout, zda si registraci chtějí ponechat i pro rok 2023.
„V praxi tato změna znamená, že podnikatelé s obratem do dvou milionů korun ročně, kteří by se jinak museli stát plátci daně z přidané hodnoty, nejen ušetří na dani samotné, ale i na administrativě s tím spojené. To sebou nese i povinnost vést DPH evidenci a podávat reporty o této dani na finanční úřad,“ dodává daňový expert PwC Česká republika Tomáš Vlk.
Zmírnění sankcí u kontrolního hlášení
Od 1.1. se mění mění systém sankcí souvisejících s nepodáním kontrolního hlášení. Konkrétně je sankce snížena na polovinu v případech, pokud je plátcem fyzická osoba, jedná se o čtvrtletního plátce, nebo je plátcem společnost s ručením omezením, ve které je společníkem fyzická osoba.
Nově bude také automaticky odpuštěna první pokuta ve výši 10 000 korun v daném kalendářním roce. Dosavadní praxe odpouštěla pouze první tisícikorunovou pokutu. Zjednodušit život plátcům by měla i další související změna, kdy se prodlužuje lhůta pro podání odpovědi na výzvu týkající se kontrolního hlášení. A to z pěti pracovních dnů od oznámení výzvy na 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky.
„Zavedení těchto změn je rozhodně dobrou zprávou pro podnikatele, kteří tak nebudou automaticky sankcionováni při nahodilém pozdním podání kontrolního hlášení. Novinka v oblasti doručování do datové schránky dává subjektům více prostoru pro zjištění, kdo a kde udělal chybu v kontrolním hlášení,“ komentuje změny Tomáš Vlk, daňový expert PwC Česká republika.
Sleva na pojistném na sociální zabezpečení
Zaměstnavatelé, kteří mají zaměstnance se zkrácenou pracovní dobou, si budou moci poprvé za únor roku 2023 uplatnit slevu ve výši 5 % na sociální pojištění. Toto opatření se týká pouze vybraných skupin zaměstnanců jako jsou například osoby starší 55 let nebo osoby pečující o dítě mladší 10 let.
Zákon č. 216/2022Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dále udává další omezující podmínky pro uplatnění slevy v podobě limitů pro úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.
„Záměrem slevy na pojistném bylo podpoření zaměstnávání zaměstnanců na zkrácený úvazek. Je však otázkou, zda tato sleva bude pro zaměstnavatele opravdu atraktivní vzhledem k její výši, omezujícím podmínkám i souvisejícím administrativním požadavkům,“ dodává daňová expertka PwC Česká republika Kristýna Kankrlíková.
Zvýšení minimální mzdy a jeho dopady
Na svém posledním předvánočním zasedání schválila vláda zvýšení minimální mzdy. Ta se tak od ledna 2023 zvyšuje o 1 100 Kč na hodnotu 17 300 Kč měsíčně.
Výše minimální mzdy následně ovlivní několik dalších výpočtů. Jde například o limit pro osvobození pravidelných důchodů, který je stanoven ročně na šestatřicetinásobek minimální mzdy, hranice tedy v příštím roce bude 51 900 korun měsíčně.
Z minimální mzdy se vypočítává i maximální výše daňové slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení. „Konkrétně tedy bude možné na základě ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání za rok 2023 získat od státu zpět právě 17 300 korun za dítě umístěné ve školce. V nejbližším zúčtování, které se provádí začátkem roku 2023 a sleva se vyplácí s dubnovou výplatou, to ale ještě bude podle předchozí výše minimální mzdy, tedy 16 200 korun,“ vysvětluje daňová expertka PwC Česká republika Kristýna Kankrlíková.
Daň z neočekávaných zisků - tzv. Windfall tax
Největší banky, energetické firmy, nebo společnosti obchodující s elektřinou a plynem budou v roce 2023 poprvé platit mimořádnou 60% daň z části zisků, která přesáhne 120 % průměrného zisku z let 2018 - 2021.
Kvalifikační podmínky zůstaly v konečné verzi novely v takové podobě, kvůli které může windfall tax dopadnout i na podniky, které to nejspíš nečekají. Například na společnosti vlastnící nemovitosti se solárními panely na střeše nebo výrobní či zemědělské podniky s přidruženou ekologickou výrobou elektřiny např. z bioplynu, pokud samy nebo v součtu s ostatními společnostmi v konsolidační skupině měly tržby z těchto činností alespoň 2 mld. Kč v roce 2021. A co je důležité: dani pak bude podléhat celý základ daně, byť tvořený z převážné části zisky z činností, které s výrobou elektřiny nemají nic společného.
Ačkoli nařízení EU, z nějž česká úprava vychází, mluví o 33% dani, česká vláda se přiklonila k výrazně vyšší variantě zdanění 60 procenty. Platí přitom, že firmy musí příslušnou část zisku podléhající windfall tax danit zároveň i standardními 19 procenty.
„Celková sazba daně uvalené na definovaný mimořádný zisk tak bude ve výši 79 %. Takto vysoká úroveň zdanění může v praxi společnosti zasažené touto daní demotivovat v tom, aby své podnikání dále rozvíjely. Jejich úvaha bude jednoduchá - proč bychom se měli snažit dosahovat vyšších zisků, když nám většinu z nich stát stejně vezme na daních,“ komentuje podobu windfall tax David Borkovec, partner PwC a daňový expert.
Podrobnější parametry windfall tax najdete v tomto článku.